reklama

Dodržet karanténu je v Latinské Americe těžké. Region dohání v počtu nakažených USA

Typický pouliční jihoamerický prodej
Zdroj: istock.com

Zatímco se v Evropě situace uklidňuje, počty infikovaných nepřestávají růst v Latinské Americe. mezi nakaženými COVID-19 je i brazilský prezident Jair Bolsonaro. Z deseti států s aktuálně největším počtem nakažených čtyři leží v Latinské Americe.

reklama

Brazílie, Peru, Chile a Mexiko mají dohromady přes 2,5 milionu nakažených, reálná čísla ale mohou být vyšší. Do statistik se totiž započítávají jen potvrzené oběti, kterým byl udělán test. Mnoho obyvatel latinskoamerických států se ale k lékaři nedostane nebo se jejich stav zhorší tak rychle, že nemoci podlehnou doma. Případ Mexika navíc ukazuje, že Latinská Amerika zdaleka nemá vyhráno. Mexiko rozvolnilo opatření 1. června, následoval 180% nárůst případů.

Proč lidé nedodržují karanténu?

Přestože Peru bylo jedním z prvních latinskoamerických států, které zavedly karanténu, momentálně eviduje 300 tisíc případů nemoci COVID-19. Ukázalo se totiž, že dodržet karanténu je pro mnoho Peruánců prakticky nemožné.

Měření teploty v peruánských Andách nedaleko města Puno.
Měření teploty v peruánských Andách nedaleko města Puno.
Zdroj: Profimedia.cz

Až 70 procent populace andského státu pracuje v šedé zóně ekonomiky. Někdy v šedé zóně fungují i menší podniky. Lidé pracují sami na sebe a nejčastější formou je pouliční prodej jídla nebo předmětů. Žijí ze dne na den, proto musí opouštět své domovy a vyrážet do míst s vyšší koncentrací chodců, aby vydělali hotovost. Mnoho Peruánců ani nevyužívá bezhotovostní platby a nemá bankovní účty.

Kolem centra Limy leží tzv. barrios jóvenes neboli „mladé čtvrti“ plné ilegálně postavených domů, které obývají přistěhovalci z horských nebo pralesních oblastí Peru. V domech často není zavedený vodovod, hygienické podmínky jsou tu špatné a přístup k lékařské péči omezený.

K tématu

Podobný osud jako Peru sdílí i další latinskoamerické státy. Podle OSN pracuje v šedé zóně kolem 40 procent populace ve většině latinskoamerických zemí. Čísla jsou ještě vyšší v Mexiku, kde bez smlouvy pracuje téměř 60 procent lidí, a Bolívii. Tam si v šedé zóně vydělává osm z deseti lidí, horský stát je ale poměrně izolovaný od zbytku kontinentu a registruje jen lehce přes 40 tisíc případů COVID-19.

Koronavirus je nemoc bohatých

Nákaza se do části latinskoamerických zemí dostala z Evropy s příslušníky bohatších vrstev, kteří si mohli dovolit zaplatit za letenku. První případ nemoci na kontinentě zaznamenala 26. února Brazílie, jednalo se o muže vracejícího se z italské Lombardie. Přes Itálii se dostal koronavirus i do Argentiny. Část navrátilců následně nedodržela karanténu, a tak se nemoc dostala mezi chudší obyvatelstvo. Roli ale hrál i fakt, že například chudí Brazilci nevěnovali nákaze pozornost a vnímali COVID-19 jako nemoc bohatých, jak upozorňuje Čech Vít Vaníček dlouhodobě žijící v São Paulu.

K tématu

Tři příběhy pandemie v Latinské Americe

Mrtví na ulicích v Ekvádoru

Po počátku pandemie se pozornost veřejnosti nejprve upnula k Ekvádoru, kam virus přivezla Ekvádorka vracející se z Madridu. Andský stát při pacifickém pobřeží nedokázal pandemii čelit a během dubna se do světa dostala videa zobrazující rodiny, které nechávaly své mrtvé příbuzné na ulicích. Podobně jako v jiných latinskoamerických státech –⁠ i v Ekvádoru funguje paralelně veřejné a soukromé zdravotnictví. Veřejné nemocnice byly přeplněné a nestíhaly nápor pacientů zejména z chudých čtvrtí v přístavu Guayaquil, kde se krize projevila nejtvrději. Pohřební služby zase odmítaly přijímat těla bez úmrtních listů, které lékaři nevydávali.

Jair Bolsonaro a chřipečka

Dlouho pandemii zlehčoval, nyní oznámil, že se sám nakazil. Brazilský prezident je kontroverzní postavou latinskoamerické politiky hlavně díky svým provokativním výstupům. Během jednoho z nich označil COVID-19 slovem „gripezinha“, což by se dalo přeložit jako chřipečka. Brazílie je federací 26 států, které zaváděly karanténu nezávisle na centrální vládě. Různé regiony největší latinskoamerické země tak přistoupily k boji proti nemoci rozdílně.

Prezident se nadále scházel s veřejností, nenosil roušku a zdůrazňoval, že se brazilská ekonomika nesmí zastavit. V březnu tvrdil, že virus z Brazílie odchází. Když začátkem května jihoamerický stát v počtu nakažených předběhl Čínu, novinářům řekl, že je sice mesiáš (jeho druhé jméno je Mesiáš, pozn. red.), ale zázraky dělat neumí. Svět následně oběhly záběry ze hřbitova v São Paulu, kde se kopaly desítky hrobů pro nové oběti pandemie. Brazílie je v současnosti zemí s nejvyšším počtem potvrzených případů nemoci v Latinské Americe a druhou nejzasaženější zemí světa hned po USA.

Jak Uruguay zastavila koronavirus

Naopak dobré zprávy přicházejí z Uruguaye. Malý stát na atlantickém pobřeží Jižní Ameriky byl vždy premiantem kontinentu. V takzvaném Švýcarsku Latinské Ameriky žije 3,5 milionu obyvatel převážně italského původu. Uruguay zaznamenala první případ nemoci 13. března a okamžitě reagovala omezením společenských a církevních akcí a uzavřela školy. Přitom vláda nezavedla povinnou karanténu, jen lidem doporučila, aby nevycházeli z domovů.

Důležitou roli navíc hraje veřejné zdravotnictví, ke kterému mají přístup všichni. Ukázalo se, že všeobecný přístup ke zdravotní péči, který v Latinské Americe rozhodně není standardem, může nárůst počtu nemocných výrazně zpomalit. Aktuálně není v celém státě ani tisícovka nakažených. Zatímco Uruguay má jednoho nakaženého na 3 500 obyvatel, v Česku je to jeden na 843 lidí. Výsledky hrají do karet prezidentu Luisi Lacallemu, alespoň určitou podporu jeho krokům vyjadřuje podle uruguayské společnosti pro výzkum veřejného mínění Cifra 89 procent populace.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Partie

Vydržme šest měsíců, vyzývá Zeman. Lehce dementní odmítači očkování změní názor

Vydržme šest měsíců, vyzývá Zeman. Lehce dementní odmítači očkování změní názor

Za necelý rok se koronavirem u nás nakazilo přes 1,2 milionu lidí, zemřelo jich přes 20 tisíc a v nemocnicích leží ve vážném stavu asi 1500 pacientů. Podle prezidenta Miloše Zemana se ale naše země nenachází uprostřed národní katastrofy. „Jsme v situaci, kdy, i když někteří lamentují, se tato katastrofa blíží svému konci,“ řekl Zeman v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Prozradil také, zda by se nechal očkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Příběhy z první linie

Umírat tolik lidí jsem ještě neviděl. Děsím se, co přijde, říká záchranář z Plzeňska

Umírat tolik lidí jsem ještě neviděl. Děsím se, co přijde, říká záchranář z Plzeňska

Nikdy mu před očima neumíralo tolik lidí, jako právě teď. Covidová pandemie pořádně zamávala i se životem záchranáře z Rokycan, který vedle směn v sanitce pomáhá též na urgentním příjmu v plzeňské nemocnici a na ARO jednoho ze západočeských špitálů. V dalším z Příběhů první linie na CNN Prima NEWS anonymně vypráví, jak si člověk zvyká na smrt kolem sebe. Mluví o bezmezné únavě. I o tom, že brečí jak pacienti, tak zdravotníci.

Šéf Senátu: Jsou zde dva miliony lidí, kteří lezou po kolenou. Vláda pro ně nemá plán
Zeman potvrdil vládní rošádu Běhounka za Blatného. Prozradil také, kdo nahradí Petříčka
Češi mění názor na esport, těší gamera T9Lakyho. Hru FIFA občas psychicky nedáváte
reklama
reklama
Zavření okresů prezident Zeman vítá. Ať jsou vojáci při kontrolách přísní, vyzývá

Partie

Domácí zpravodajství

Vláda uzavře okresy: Do práce s potvrzením, se psem jen 500 metrů od domu
Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi
Další články
reklama
reklama