Volby do skotského parlamentu skončily poměrně dobře pro vládnoucí premiérku Skotska Nicolu Sturgeonovou a její stranu, která usiluje o nezávislost severu britských ostrovů. Na druhou stranu ale ne zase tak, aby měla při vyjednávání s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem silnou pozici. Jak to bude dál s otázkou případné skotské nezávislosti na Londýnu?
Nedávné skotské volby ovládla Skotská národní strana (SNP), v jejímž čele stojí skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Posílila na celkem 64 mandátů ve 129členném skotském parlamentu. K dosažení většiny v něm však Sturgeonové a spol. schází jediný mandát.
Odtrhne se Skotsko od Británie? Stoupenci nezávislosti získali v parlamentu většinu
Strany usilující o nezávislost Skotska získaly ve volbách většinu křesel v místním parlamentu, což jim dává prostor k prosazení referenda o vystoupení ze Spojeného království. Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP), jejíž šéfka a skotská premiérka Nicola Sturgeonová označila toto vítězství za historické, byť strana sama většinu nezískala. Sturgeonová také potvrdila, že je odhodlána referendum prosadit, a to i přes odpor britského premiéra Borise Johnsona.
Vzhledem k tomu se může zdát, že její pozice pro vyjednávání s Borisem Johnsonem o novém referendu není příliš silná. Kromě silné SNP jsou ve skotském Parlamentu zastoupeni Konzervativci, Labouristi a Liberální demokraté – všechno strany, které zastávají zachování stávajících poměrů.
Vzpruhou pro snahu Sturgeonové a řady Skotů však může být osmička zákonodárců, kteří se do skotského parlamentu dostali za Zelené. Ti totiž stejně jako SNP hlásí, že chtějí usilovat o odtrhnutí Skotska ze Spojeného království. Sturgeonová v nich získala cenné spojence pro svoji věc, ačkoliv kdyby její SNP měla sama nadpoloviční většinu, tak by její postavení před jednáním s Johnsonem bylo silnější.
Boj o referendum zahájíme po pandemii, slibuje Sturgeonová
Sturgeonová hned na prvním zasedání nového skotského parlamentu po volbách prohlásila, že její vláda bude chtít opět otevřít otázku nezávislosti a vyřešit ji ještě v tomto volebním období. Napřed se však Skotsko podle ní musí vypořádat s pandemií koronaviru.
„V každém případě je v naší parlamentní demokracii jasný mandát k referendu v tomto volebním období. V zájmu demokracie je důležité, aby to bylo všemi bráno na vědomí a respektováno. Je ale také důležité, abych tento mandát uskutečnila se zodpovědností, s pokorou a jedině až bude covidová krize zažehnána,“ řekla ve svém projevu Sturgeonová.
Názor, že otázka referenda má počkat až po pandemii koronaviru, má i britský ministerský předseda. „Domnívám se, že referendum je v současném kontextu nezodpovědné a bezohledné,“ sdělil britským médiím Johnson po vítězství Sturgeonové a její strany ve skotských volbách. Sám je přitom proti odtržení Skotska od Velké Británie.
Důvody pro nezávislost? Odchod Británie z EU či covidová krize
Skoti již v nedávné historii o svém vystoupení z britského společenství hlasovali. SNP v roce 2011 získala ve skotském parlamentu většinu a tehdejší předseda vlády Velké Británie David Cameron k referendu svolil. Došlo k němu v roce 2014, ale 55 procent Skotů hlasovalo pro setrvání v Unii.
Snahy o odtržení ale neustaly a v posledních letech naopak mnohdy posílily na takovou úroveň, že nadpoloviční většina Skotů stála za odtržením od Velké Británie. Důvodem je zejména odchod Spojeného království z Evropské unie. Ačkoliv se pro brexit vyslovilo celkově více Britů, než pro setrvání, tak konkrétně ve Skotsku hlasovala nadpoloviční většina právě pro to, aby Velká Británie v EU zůstala.
Jistou roli sehrávají v současných skotských náladách i řešení pandemie koronaviru. Zatímco Anglie a jiné části Velké Británie na tom byly loni velmi špatně a pandemii podlehly desítky tisíc lidí, samotné Skotsko si pod vedením Sturgeonové vedlo o poznání lépe. Skoti svoji první ministryni za zvládání krize hodnotí poměrně pozitivně.