Milion Čechů do karantény, věští Prymula krutý podzim. Zakašlete a zůstanete doma, varuje
Když nebudou testovací kapacity, lidé s příznaky zkrátka zůstanou doma, říká Roman Prymula. Zdroj: Profimedia.cz
Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly máme před sebou obtížné měsíce. S příchodem podzimu totiž hrozí souběh choroby COVID-19, chřipky a dalších respiračních onemocnění. To by mohlo zahltit zdravotnický systém, a tak se nedá vyloučit i masivní karanténa. Klíčové bude, zda se podaří razantně navýšit testovací kapacitu. „Američané už zaregistrovali lamptesty, které nepotřebují několikafázový průběh ani nákladné technologie,“ uvedl Prymula v rozhovoru pro deník Právo. Definitivní klid ale budeme mít až s příchodem účinné a bezpečné vakcíny.
Celý svět prý už nyní intenzivně řeší problémy, které přinesou podzimní měsíce. „Hlavní problém je, že na podzim, já to očekávám někdy v listopadu, dojde k souběhu chřipkové a covidové epidemie. Řada lidí si bude myslet, že mají příznaky covidu, a budou se dožadovat testování,“ řekl Právu Roman Prymula. Klíčové tedy bude navýšit testovací kapacitu.
To by ale mělo Česko podle Romana Prymuly zvládnout. Ve Spojených státech se prý podařilo zaregistrovat testy, které nepotřebují několikafázový průběh jako PCR testy, ani nákladné technologie, protože se pouze okem kontroluje změna barvy. „Nejsou sice tak přesné, ale v emergentní době je to obrovská výhoda otestovat všude tam, kde potřebujeme,“ doplnil. Česká republika by měla být schopna v době vrcholu epidemie otestovat všechny s klinickými příznaky. „To je třicet až padesát tisíc lidí denně,“ řekl bývalý šéf Ústředního krizového štábu.
Roušky nasadíme nejprve v MHD
Roman Prymula také vysvětloval, proč se dosud nepodařilo testovací kapacitu navýšit podle představ. Chybí prý laboranti. Stát se snaží dohodnout výpomoc s akademickými pracovišti. Pokud se ale kapacitu zvýšit nepodaří, tak je podle Prymuly řešením, že lidé s příznaky budou zůstávat doma. „To je podle mě technicky jednoduchá věc, dovedu si představit velmi přísnou společenskou kontrolu; jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů,“ vysvětlil. Podle Prymuly by se také klidně mohlo stát, že v karanténě najednou uvízne deset procent populace, tedy více než milion Čechů, Moravanů nebo Slezanů. To už by prý mohlo ohrozit chod celého státu.
Také se budeme muset připravit na období, kdy opět nasadíme roušky. I zde Roman Prymula předpokládá, že to bude na podzim, ovšem nikoli ke konkrétnímu datu. „Mělo by to vycházet z čísel a podle situace v regionech,“ dodal. Roušky by také neměly být v první fázi nařízeny plošně. Začnou s nimi nejspíše zdravotnické provozy, městská hromadná doprava nebo pečovatelské domy. Teprve pak by se měly řešit vnitřní veřejné prostory jako kina nebo obchody. Venku si ale prý zasportujeme bez zakrytých úst i nosu.
Vakcína kolem půlky příštího roku
Prymula rovněž odpovídal na otázky týkající se chytré karantény, která dosud prakticky nefunguje. Podle něho je problém, že se lidé nemohou často dovolat na hygienickou stanici. „Pokud se nedovolají, tak tady můžeme mít super sofistikovaný systém a nefunguje to,“ postěžoval si.
Čtěte také
Naprosto zásadním mezníkem v boji proti koronavirové nákaze bude vyvinutí vakcíny. Podle Romana Prymuly by se u nás mohlo začít očkovat někdy kolem poloviny příštího roku. Vše, co bude dřív, bude pozitivní překvapení. „Někteří producenti, kteří chtějí být vpředu, v podstatě začali vyrábět, a pokud se ukáže, že tam není nějaký problém, tak se to okamžitě spustí,“ uvedl.
Někdejší náměstek ministerstva zdravotnictví také vyjádřil skepsi nad kvalitou nedávno představené ruské vakcíny Sputnik V. „Pokud vakcínu zkoušíme na někom individuálně, je to sice hezké, ale neznamená to z hlediska bezpečnosti nic. Vakcína se musí sledovat na stovkách, spíš tisících lidí ve fázi tři,“ řekl. I to je podle něho důvod, proč by se vakcína vůbec neměla registrovat mimo Rusko. „Budou muset zveřejnit nějaká data, bez toho není šance na registraci jak v Evropě, tak ve Spojených státech,“ doplnil Roman Prymula.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
