Česko se dostává do vnímání okolních zemí jako země středně riziková, upozornil Prymula
Počet nakažených COVID-19 od začátku epidemie v Česku překročil devatenáct tisíc. Ve čtvrtek přibyly další skoro tři stovky pozitivních případů. Komplikuje se cestování, v informacích panuje chaos. Podle epidemiologa Romana Prymuly se Česko dostává do vnímání okolních zemí jako země středně riziková. Řekl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
„Měli bychom uvažovat o tom, co očekáváme, protože všechno nelze nařizovat. Nemyslím si, že by to bylo správné. V řadě zemí lidé sami spontánně některá opatření dodržují, protože nechtějí, aby se choroba šířila. Do vnímání okolních zemí se dostáváme jako země středně riziková, což může ovlivňovat turistiku, a to je nepříjemné,“ upozornil epidemiolog Prymula.
Česko překročilo hranici pěti tisíc nakažených v jednom období. Ve srovnání se zahraničím si nestojí tak dobře, jako na počátku pandemie. Kvůli tomu v uplynulých týdnech některé státy zařadily Českou republiku na seznam rizikových zemí. Až na výjimky je tam pro Čechy povinná karanténa.
Povinnost předložit negativní test na koronavirus pro Čechy měla platit v Řecku, tamější premiér ale ve čtvrtek tuto povinnost zrušil. „Nakonec se to vyjasnilo a myslím, že v současné chvíli už zmatky nejsou. Vracíme se do původní varianty, která byla taková, že cestovatelé do Řecka musí vyplňovat dotazník, na základě kterého jsou někteří náhodně testováni. Ale už neplatí to, že lidé by museli prokazovat svoji negativitu testem a že by museli mít potvrzení, kde je prokázána bezinfekčnost COVID-19,“ vyjasnil situaci Prymula.
Komunikace o opatření nemá být záležitostí premiérů
Podle něj nařízení opatření probíhá v různých zemích různým způsobem a není to úplně šťastné. „Některé země přijmou opatření ze dne na den a složitě se na něj dá reagovat. Mělo by docházet ke komunikaci odborných orgánů, jestli něco takového hrozí a eventuelně vysvětlit, proč tomu tak je. Komunikace s Řeckem takto neprobíhala, došlo k opatření, a poté se spojili premiéři a nějakým způsobem situaci vydiskutovali,“ uvedl.
Taková komunikace by podle Prymuly ale neměla být standardní záležitostí premiérů. „K tomu dochází ve výjimečných případech. Má to být odborná záležitost, to znamená jasně stanovené parametry, aby jednotlivé země věděly, co se chystá. Pak by měla následovat odborná diskuze o tom, jestli jsou nějaká lokální specifika, na základě kterých je možné obecné opatření zmírnit, nebo naopak zpřísnit,“ popsal Prymula s tím, že by to určitě nemělo být tak, že s každou zemí by komunikoval premiér a zařizoval, jaká opatření budou platit.
Klinický průběh je velmi příznivý
V Česku je podle epidemiologa klinický průběh velmi příznivý. V podstatě čtyřikrát mírnější v počtu úmrtí nebo závažných forem, než tomu bylo na začátku epidemie. „Máme kolem 120 hospitalizovaných, situace je vcelku klidná a stabilizovaná,“ upřesnil Prymula.
Dodal, že horší je nárůst nových případů, který se v posledních dnech pohybuje mezi 200–300. „To je poměrně vysoké číslo, které znamená, že v populaci je hodně osob, které mohou šířit nemoc. Hrozí častější kontakt s osobami, které jsou nakažené, a to vyžaduje poměrně intenzivní trasování v jednotlivých ohniscích, aby nedošlo k exponenciálnímu nárůstu,“ varoval.
Je překvapen chováním Čechů, kteří se stýkají, jako by epidemie nebyla. „Patřili jsme mezi nejúspěšnější země. V současné době se to výrazně zhoršilo a bohužel, když srovnáváme jednotlivé státy, tak takové ty elementární zásady řada zemí přijala jako zcela běžnou záležitost. My o nich významně diskutujeme a některá opatření, která nejsou příliš zatěžující, třeba jako dodržování distance, pokud jdeme do restauračního zařízení, dodržováno není. Pak se nemůžeme divit, že k nárůstu dochází,“ kroutil hlavou epidemiolog.
Důležité je, aby se spustila školní docházka v plném rozsahu
Situace se podle Prymuly může zhoršit až v pozdním podzimu, kdy bude souběh chřipkové a koronavirové epidemie. „V rané fázi se to podle mě nebude moc lišit od stávající situace. Bude záležet na tom, jak se nám bude dařit kontrolovat běžný nárůst, který logicky v souvislosti s uvolněním opatření musí být,“ řekl.
Podle něj je cílem, aby se v září spustila školní docházka v plném rozsahu. „To znamená, abychom umožnili dětem návrat do školních lavic a nemuseli třídy nijak hendikepovat, že by chodila jen polovina nebo část časově posunutě. Chceme, aby chodili všichni žáci,“ vysvětlil.
Žádná dramatická bezpečnostní opatření se podle Prymuly nechystají. „To, co považuji za prioritu, je, aby se v rodinách omezil kontakt ne s rodiči – to jsou zejména mladí lidé, kde by neměl být problém – ale s prarodiči, protože to je skupina, kterou stále musíme chránit, a je tam potencionální riziko přenosu,“ vyjasnil s tím, že ostatní opatření budou standardní.
Na podzim nebude stačit současná kapacita testů
Podle Prymuly však na podzim nebude stačit současná kapacita osm tisíc testů denně. „Musíme zvýšit počty testů. Věřím, že se dostaneme přes 30 tisíc, abychom byli schopni zvládnout vlnu,“ uvedl a dodal, že v tu dobu už budou v Česku testy na jiné bázi, které nebudou vyžadovat takovou přístrojovou technologii a budou dostupnější cenově.
„V současné době se v Česku dělají srovnávací testy takzvaného lamb testu, který je výrazně rychlejší a o jednu fázi kratší ve srovnání s klasickým PCR testem. Tyto testy jsou konstruovány v USA a jejich jedinou nevýhodou je, že jsou méně citlivé. Ale v jednotkách procent. Všechna ostatní znamení jsou pozitivní, takže to znamená, že se tyto testy začnou používat celosvětově,“ doplnil s přesvědčením Roman Prymula.
