Ilustrační foto Zdroj: ČTK
Mladík z Tábora se rozhodl zažalovat ministerstvo školství kvůli tomu, že neuspěl u maturity. O jediný bod nesplnil požadovanou hranici u didaktického testu z češtiny. V jedné z odpovědí chybělo písmeno, proto podle hodnotitelů otázku nezodpověděl správně. Městský soud v Praze mu dal ale za pravdu, a tak má šanci na dodatečné maturitní vysvědčení.
Petr Maitner skládal maturitu na jaře letošního roku. V didaktickém testu z českého jazyka a literatury potřeboval získat alespoň 22 bodů z 50 možných. Hodnotitelé ale Petrovi přisoudili jen 21 bodů, a tak u maturity neuspěl. Odvolání bylo zamítnuto, a tak se obrátil na soud.
Z každého matematik nevyroste. Maturity zvyšují počty neúspěšných, říká expert
Minulý týden zasedli maturanti po celém Česku do lavic, aby vyplnili písemnou část maturitní zkoušky. Studenti, kteří budou maturovat z počtů, museli projít didaktickým testem z matematiky. Podle pondělních výsledků ho nesplnilo 17,5 procenta studentů. Podle experta na vzdělávání Bohumila Kartouse za to zčásti může také koronavirová pandemie.
Předmětem sporu se stala otázka 24.2 „Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek vydaný pod názvem *****“. Správná odpověď zněla „Povídky malostranské“. Student ale do políčka vepsal „Povídky malostranké“, vypadlo mu tedy jedno písmeno. Ministerstvo školství uvádělo, že napsal „malostránke“, to ale soud zamítl – čárka podle něj jasně směřovala nad „e“.
„Dle názoru žalobce je zjevné, že znal správnou odpověď na položenou otázku a neuznání této odpovědi je formalistické. Žalovaný naopak zastává názor, že žalobce správnou odpověď na otázku neuvedl, a tedy za ni nemohl obdržet bod,“ stojí v rozhodnutí zveřejněném na úřední desce.
Mladík tvrdil, že druhé „s“ bylo v jeho odpovědi zřetelné, s tím ale soud nesouhlasil. Spíše podle soudkyně Viery Horčicové zapomněl „s“ napsat, případně ho přepsal dalšími písmeny, když zjistil, že se mu název díla nevejde do kolonky. Zároveň ale zdůraznila, že to nic nemění na faktu, že „didaktický test je potřeba hodnotit tak, aby nedocházelo k přepjatému formalismu“.
Soud se nakonec přiklonil na stranu maturanta a uložil ministerstvu jeho odvolání proti neúspěchu při maturitě znovu projednat. „Zjevným účelem daných úloh bylo ověřit, zda je uchazeč schopen z výchozího textu identifikovat dílo, o němž je ve výchozím textu řeč, a autora tohoto díla. Žalobce tuto schopnost, respektive znalost osvědčil,“ uvedla soudkyně.
Ministerstvo musí také Maitnerovi uhradit vynaložené náklady, které činí 3 115 korun. Proti verdiktu lze do dvou týdnů od jeho doručení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Spor tak nemusí být u konce, student má ale aspoň naději, že maturitu dodatečně složí.
