Neprůjezdné Česko! s Martinem Kupkou
Dálniční okruh kolem Prahy a dálnice D35 mají získat status staveb národního zájmu a znamenají prioritu pro ODS. V předvolební debatě CNN Prima NEWS to řekl Martin Kupka, místopředseda strany, náměstek hejtmanky Středočeského kraje, starosta obce Líbeznice a poslanec ODS.
„Je třeba, aby se na obě komunikace našly finance a vystavěly se co nejrychleji,“ poznamenal Kupka. Jenže… „U pražského okruhu se často točíme dokola kvůli špatnému až hloupému statusu systémové podjatosti. Vždyť nyní rozhoduje o námitkách pro územní rozhodnutí pro stavbu silnice 511 pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi Krajský úřad Jihočeského kraje,“ poukázal na nesmyslnost a letité průtahy, kvůli kterým hlavně tranzitní nákladní doprava směřující z dálnice D1 na Hradec Králové, Mladou Boleslav, Liberec či Ústí nad Labem, tedy také do Polska a Německa, stále projíždí Prahou a hustě obydlenými částmi, jako jsou Spořilov či Zahradní Město.
Podle Kupky to může vyřešit souběh několika faktorů. Prvním je významné zjednodušení povolování liniových staveb i na základě nového zákona. „Je důležité se rychle naučit využívat nové nástroje, které v legislativě jsou. Například zákon o urychlení liniových staveb, kde už je možné spojovat stavební a územní rozhodnutí v jeden proces,“ vysvětlil poslanec ODS.
Za zásadní považuje vznik speciálního stavebního úřadu, který by se věnoval liniovým a dopravním stavbám, je potřeba ho co nejrychleji uvést do praxe. „Byl bych pro, aby i silnice druhé a třetí třídy přešly pod specializovaný stavební úřad, který tu bude od toho, aby rozhodoval o liniových stavbách, které přecházejí přes více správních celků. Aby měl možnost rychleji rozhodovat,“ doplnil Kupka s tím, že jako starosta středočeské obce nedaleko Prahy ví, s jakými problémy se potýkají řidiči na silnicích nižších tříd.
Na otázku, proč se nepodařilo dosluhující vládě naplnit vlastní programové prohlášení 9 výstavbě 280 kilometrů dálnic, odpověděl: „Protože nebyly realistické. A protože se nepodařilo připravit tolik staveb, aby se s nimi mohlo dosáhnout k těm ambiciózním číslům.“
Podle Kupky bylo v dobách vlád ODS patrné, že i když se země nacházela ve složitější ekonomické situaci, tak šlo na výstavbu dálniční sítě vůči HDP víc procent než v posledních letech. „A k tomu se musíme vrátit. Je třeba zastavit mnoho zbytečných výdajů do velkých dotačních titulů pro velké koncerny, aby stát neutrácel zbytečně, ale aby rozproudil ekonomiku, která mu bude přinášet peníze,“ nastínil Kupka.
Kupka našel ještě další důvody, proč dálnice a rychlostní silnice v Česku vznikají tak pomalu: „Nejvíc nás pálí doba přípravy klíčových staveb a odpor vůči nim. Zásadní je, aby stavební povolení netrvalo 15 let, ale abychom ho dokázali zajistit v řádu několika mála let. Navíc projektanti někdy uvedou nadnesenou, zbytečně dlouhou dobu realizace. Chceme lhůty realisticky zkracovat, aby byl čas přiměřený, ale co nejkratší.“
Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, poukázal také na nutnost „odstraňovaní byrokracie, a aby úřady a především ministerstvo dopravy tzv. šlapaly“.
Kupka i Janeba se shodují, že je třeba vyvážit veřejné zájmy a bránit se tzv. záměrnému napadání staveb. „Nyní často narážíme na odpor aktivistických organizací. Nehovořím o těch, které hájí zájmy lidí na tom území, ale o těch, které si z toho dělají byznys. Z odporu vůči některým dopravním stavbám. Vůči tomu musí být legislativa imunnější, je třeba upravit složkové zákony tak, aby takovým lidem nenahrávaly, když zdržují klíčové stavby,“ popsal Kupka a Janeba dodal: „Stát musí mít mechanismus, jak se bránit cílenému napadání staveb, nejen proto, že je investor a stojí ho to zbytečně další peníze, aby se z toho vymanil. Ale také proto, aby nedocházelo k případům, že tisíc lidí svůj pozemek prodá a jeden, dva nechtějí. Není fér, když jedna osoba vše blokuje a nikdo neví, co je jejím cílem.“
Nikoliv na druhé koleji, ale na souběžné, vidí Kupka kromě dálnic také nutnost urychlené výstavby vysokorychlostních železničních tratí. V Česku mají mít tři hlavní koridory: Z Prahy do německých Drážďan s další návazností na evropskou síť, z Prahy do Brna a následně rakouské Vídně a také směrem na sever do Polska.
„Důležité bude dokázat vysvětlit smysl vysokorychlostních tratí a ukázat ho na příkladech, které budou pro místní srozumitelné. Je pravda, že v malých vesničkách takový vlak zastavovat nebude, ale už jen ta existence nové infrastruktury uvolní stávající tratě tak, aby se tam posílila regionální osobní doprava,“ uvedl Kupka. Za další přínos považuje i ekonomickou výhodnost pro region, což podpořil i Janeba: „Zkušenost z Polska hovoří o tom, že v regionech, kam vedou nové dálnice a železnice, tak tam roste zaměstnanost, platy i HDP.“
