PARTIE Terezie Tománkové 14.8.2022
Češi jsou stále ochotni akceptovat nákupy zboží za příliš vysoké ceny. Zahraniční obchodníci prý v tuzemsku zdražují více než ve své domovině na západ od našich hranic. V některých případech jde dokonce o třikrát vyšší tempo růstu cen než v západní Evropě. „V řadě základních potravin nám rostou ceny nejrychleji v celé Evropské unii,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ekonomka Jana Matesová. V Česku ale také mnohem rychleji zdražují vstupy, odmítá kritiku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
I když odečteme ceny energií a potravin, tak ve zbytku zboží je česká inflace prakticky nejvyšší v celé Evropské unii. Myslí si to ekonomka Jana Matesová. „Je to úplně nepochopitelné. Nejlepší příklad jsou oděvy, jejichž ceny v západní Evropě nerostou. Řetězce, které u nás oděvy prodávají, jsou většinou zahraniční, a u nás je meziroční nárůst cen o 20 procent,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Podle ní to nelze vysvětlit ničím jiným, než že u nás je stále dost lidí, kteří jsou ochotni nakupovat za vysoké ceny i tam, kde to zboží bezprostředně nepotřebují. „A nemluvím o dětském oblečení, mluvím o oblečení pro dospělé,“ dodala.
Nezapomínejme na ceny vstupů
Paralelu vidí také u vývoje tuzemských cen potravin, kde Matesová rovněž klade vinu převážně cenové politice nadnárodních řetězců. „Zvyšují zde ceny mnohem více než u sebe doma. V řadě základních potravin nám ceny rostou nejrychleji v celé Evropské unii. U másla, mouky, mléka... Ceny čokolády se zvyšují třikrát rychleji, než je průměr Evropské unie,“ vypočítala Jana Matesová.
Takovéto závěry ale odmítá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Paní Matesová by si především měla porovnat situaci v České republice a v dalších zemích z pohledu růstu cen vstupů. Ceny energií, pohonných hmot i práce rostou v ČR mnohem rychleji než v zemích, se kterými srovnává,“ řekl CNN Prima NEWS.
Stejně tak podle něho v Česku rostou ceny zemědělských výrobců dvakrát rychleji než ceny potravin. A to z důvodu, že potravináři a obchody dělají vše pro to, aby se růst cen potravin zpomalil, včetně snižování vlastních marží,“ dodal Tomáš Prouza.
Nelze to házet na obchodníky
Svá tvrzení pak dokládá pomocí dat Českého statistického úřadu. „Meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 procenta, kam se vyšplhala z květnových 16 procent. Ceny potravin v červnu podle údajů ČSÚ v ČR meziročně vzrostly o 18 procent. To je sice tentokrát po dlouhé době více než inflace celková a ceny potravin se na ní společně s náklady na bydlení v současnosti podílí největší měrou, ale na druhou stranu ceny zemědělských výrobců podle údajů ČSÚ v červnu meziročně stouply o 42,5 procenta. Z toho u rostlinné výroby dokonce o téměř 60 procent,“ uvedl.
Ještě více pak podle Prouzy zdražily obiloviny. „Ty byly v červnu meziročně dražší dokonce o 68,5 procenta,“ dodal šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu s tím, že obchodníky z nejrychlejšího růstu cen potravin z celé evropské sedmadvacítky vinit nelze.
„A to nehovořím o nákladech na pracovní sílu v zemědělství, které meziročně stouply o několik desítek procent. Tuzemské zemědělství před covidem spoléhalo na laciné zaměstnance z Ukrajiny či z Moldavska a ti teď zkrátka nejsou. Nezbývá než výrazně připlatit české pracovní síle, což se logicky promítá do koncových cen,“ uzavřel Tomáš Prouza.
Když si Češi utahovali opasky
Rovněž podle ekonomky z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veroniky Hedijy nelze jednoduše porovnávat vývoj cen jednotlivých druhů výrobků v Česku a zahraničí. „Roli hraje mnoho faktorů. Vedle rozdílného tempa růstu cen vstupů také kurs koruny k euru, mzdový vývoj a s tím související extrémně nízká nezaměstnanost v Česku, nebo energetická náročnost ekonomiky,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.
Jana Matesová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS nicméně upozornila, že vláda by se měla zaměřit na cenovou politiku obchodních řetězců a na možné zneužívání tržní síly. Připomněla ale také, že ochota Čechů platit relativně vysoké ceny za potraviny či oděvy souvisí s vládní pomocí během covidu. „Pomoc byla velmi široká a velkorysá. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce řekl, že 800 miliard korun nebylo nijak s covidem spojeno. Lidé tedy mají peníze, a tak je utrácejí. Netýká se to ale zdaleka celé společnosti,“ řekla.
Za další důvod považuje nezkušenost českých domácností s takto vysokou inflací. Tu zažili naposledy občané, kteří pamatují začátek ekonomické transformace zkraje 90. let minulého století. „Lidé tehdy ale měli obrovskou motivaci ustát transformaci a naslouchali onomu ‚utáhněte si opasky na jeden rok, ono to přestane‘ a měli pravdu,“ uzavřela Jana Matesová.
