Život na vojenské základně
Na kolik vyjde nákup? Jak doma rostou ceny? I to jsou otázky, nad kterými přemýšlejí čeští vojáci v Pobaltí. Na přelomu roku se budou současné rotace z Litvy a Lotyšska vracet domů, a už teď řeší rostoucí ceny, se kterými se denně potýkají jejich rodiny v Česku. Hlavním úkolem vojáků sloužících na misi v Pobaltí je synchronizovat se s dalšími členskými zeměmi NATO. Právě spolupráce napříč státy se podle generála Josefa Kopeckého urychlila pod vlivem války na Ukrajině.
Rostoucí ceny potravin i pohonných hmot se velmi často staly tématem diskusí, když jsme měli možnost obědvat nebo večeřet s českými vojáky na misích v Litvě a Lotyšsku. „Tady máme snídaně, obědy a večeře. Nemusíme se o nic starat, což je skvělé. Naše rodiny denně nakupují, jsme s nimi v kontaktu, takže víme, jak ceny rostou. Všímáme si toho i tady. Litr nafty vychází skoro na dvě eura,“ shodují se rotná i rotmistr v Lotyšsku (jména příslušníků AČR se po dobu jejich přítomnosti v zahraničních misích nezveřejňují).
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Čeští vojáci na misi v Pobaltí Zdroj: CNN Prima NEWS
Všichni si uvědomují, že až se vrátí domů, přibude rodinám jeden strávník navíc, což bude v domácích rozpočtech znát. Navíc řada vojáků potřebuje v Česku auto k dojíždění do práce, i to se odrazí v rozpočtech domácností. „Samozřejmě, že dostáváme plat, vyděláváme, ale tohle řešíme,“ vysvětluje jeden z četařů.
Starosta Buči: Pokud nezastavíme Rusy u nás, mohou přijít do Prahy. Rádi by to zopakovali
Je starostou města, které se stalo symbolem barbarské války vedené Ruskem proti Ukrajině. Anatolij Fedoruk stojí v čele Buči, kde ruské jednotky doslova zmasakrovaly stovky nevinných lidí. Po jejich odchodu místní odkrývali masové hroby, mrtvoly obyvatel města ležely v ulicích.
Drahota za branami základen je – kromě jiného – i důsledkem války na Ukrajině. Čeští vojáci v Pobaltí slouží v místě, kde jsou východnímu nepříteli více než blízko. Nicméně mluvit o Rusku a jeho invazi na Ukrajinu je tabu. V Pobaltí slouží řada zkušených vojáků, kteří prošli misemi v afghánském Lógaru, Bagrámu nebo Kábulu.
Hlavní rozdíl mezi Afghánistánem a Pobaltím vidí v bezpečnosti, která pro ně vyplývá z daných úkolů. „Afghánistán a Lotyšsko, to se nedá srovnat. V Afghánistánu jsme měli za úkol chránit VIP osoby, což byli inženýři, kteří měli na starosti zakázky a rekonstrukci země. Tady v Lotyšsku je náš úkol cvičit společně přepravu nákladů a sladit se se Španěly, kteří přijeli se svojí technikou,“ říká český rotmistr v Lotyšsku.
Procvičení komunikace, spolupráce nebo třeba sladění různých naváděcích znamení jsou základním úkolem vojáků NATO přítomných v Pobaltí. Některé procesy v tomto ohledu podle generála Josefa Kopeckého urychlila právě válka na Ukrajině.
Pobaltí se obává krymského scénáře
„Konflikt na Ukrajině zrychlil některé věci zejména v dosahování schopností, které bojové jednotky plní. Tyto jednotky nejsou organické ve smyslu vojska. Národy tu poskytují jednotky podle toho, co mají k dispozici nebo co by chtěly. Na úrovni roty a podobně to přináší řadu výzev, aby se daly jednotky dohromady a staly se bojeschopné. To jim třeba ten půlrok trvá,“ vysvětluje generál Kopecký s tím, že podél východní hranice NATO je nyní osm takovýchto bojových jednotek a záměrem Aliance je navýšit je až na brigády.
Čeští vojáci vedou jednu z takovýchto bojových jednotek, a to na Slovensku, kde se musí podle Kopeckého ještě rozhodnout o postupu posílení na úroveň brigády.
Právě v pobaltských zemích žije silná ruská nebo spíše rusky mluvící menšina. V Estonsku a Lotyšsku je to přibližně 25 procent, v Litvě přes pět procent. Obyvatelstvo lotyšské metropole Rigy podle některých údajů tvoří Rusové až z 50 procent. Právě pobaltské země se podle dřívějších vyjádření svých politiků obávají krymského scénáře.
Pro bezpečnost Evropské unie i NATO je významná poměrně nenápadná turistická část – a to v polsko‑litevském pohraničí. Jedná se o takzvanou suwalskou kapsu. Právě přes ní je propojeno elektrické vedení i plyn mezi Litvou, Polskem, zbytkem EU a v podstatě i NATO.
„Asi není tajemstvím, že NATO má plány, které horečně aktualizuje. To zahrnuje celý prostor Severoatlantické aliance včetně citlivých a klíčových oblastí, tak to je všechno ošéfované. Samozřejmě!“ ujišťuje generál Kopecký.
