Dva roky od tornáda na jižní Moravě
Od úderu ničivého tornáda na Moravě uplynuly v sobotu přesně dva roky. Tornádo, které se zformovalo krátce před půl osmou večer 24. června, zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem, kde se u Ratíškovic přibližně po půlhodině rozpadlo. Stopa po tornádu na jihu Moravy byla podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) 26 kilometrů dlouhá a 100 až 700 metrů široká.
Škody způsobené tornádem na jihu Moravy podle ČHMÚ odpovídaly síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině. Meteorologové původně odhadovali, že síla větrného víru odpovídala nižšímu stupni F3. S intenzitou v kategorii F4 šlo podle zprávy ČHMÚ o dosud nejsilnější evidované tornádo na českém území, kdy jediný zaznamenaný doklad o podobně ničivém tornádu je z Kosmovy Kroniky české, a to 30. července 1119 v oblasti pražského Vyšehradu. Podle serveru Severe Weather bylo nejtragičtějším tornádem na evropském kontinentu od roku 1984.
K TÉMATU: Šrámy na duši i zdraví. Tornádo rodině z Břeclavska vzalo vše, stále mají strach. Jak dnes žijí?
Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves a Hrušky na Břeclavsku, značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov.
Ve stejný den řádila bouře také v obcích Stebno a Blatno na Lounsku, kde způsobila milionové škody. Poničené tam byly zejména hospodářské budovy.
Šest obětí včetně dítěte
Výše materiálních škod se uvádí v miliardách korun. Poničeno bylo na 1 200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. K demolicím bylo v postižených obcích určeno na dvě stovky budov, z toho téměř osm desítek zajišťovali hasiči, zbytek lidé zvládli svépomocí.
Kromě budov tornádo zasáhlo například také zemědělské plochy, kde škody dosáhly 1,5 miliardy korun, na obecním majetku přesáhly škody podle odborníků miliardu. Poškozeno bylo i vedení vysokého napětí na hranicích mezi ČR a Slovenskem, kvůli spadlým vodičům byla přibližně na jeden den uzavřena dálnice D2 u Břeclavi. Dlouhodobější potíže způsobilo tornádo na železnici, kde živel zdemoloval sloupy a trakční vedení na trati mezi Břeclaví a Hodonínem, Správa železnic vyčíslila škody na 320 milionů korun. Týden po tornádu mohly na obou kolejích koridoru začít jezdit vlaky tažené dieselovými lokomotivami.
Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí, mezi nimi bylo i dvouleté dítě. Několik dalších zraněných bylo ve vážném stavu převezeno do nemocnic nejen v ČR, ale i v Rakousku, kam je dopravily rakouské vrtulníky (ty české nemohly v tu dobu kvůli silnému větru vzlétnout). Počet ošetřených se pohybuje v nižších stovkách, kromě lidí zraněných přímo při tornádu byli mezi nimi i ti, kteří se zranili při odklízení trosek.
Vlna solidarity
Bezprostředně po tornádu se do postižených obcí začali sjíždět dobrovolníci, který pomáhali zejména s odklízením trosek. V místě byli také nasazeni hasiči a vojáci s technikou. První dny po tornádu v místě působilo denně 1 200 až 1 300 hasičů, po třech týdnech jich zbyla necelá stovka, která prováděla demolice domů. Hasiči s prací na místě skončili koncem července. Vláda také schválila nasazení až tisícovky vojáků, v místě jich pomáhalo několik stovek, hlavní část s těžkou technikou skončila práci 8. srpna, část vojáků pomáhajících při skladování a distribuci pomoci pak 23. srpna. V terénu bylo také přes 500 policistů.
Tornádo vyvolalo bezprecedentní vlnu solidarity, srovnatelnou s povodněmi v letech 1997 a 2002. V několika sbírkách, vyhlášených na pomoc lidem postiženým řáděním tornáda, se sešlo asi 1,3 miliardy korun. Lidé mohli posílat peníze i konkrétním postiženým rodinám, přispívali také podnikatelé. Sbírky se organizovaly i na místní a krajské úrovni. Ve sbírkách se shromáždila nejvyšší částka, která se v ČR vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím. Letos ji překonaly sbírky na pomoc ruskou agresí zasažené Ukrajině.
Pro postižené lidi, ale také pro podnikatele, zemědělce, obce i Jihomoravský kraj, byly vyhlášeny i vládní programy finanční pomoci. Peníze na pomoc poskytl i Jihomoravský kraj.
