Dvouletá Madlenka hledá dárce kostní dřeně. Zdroj: Policie ČR
Dvacetiměsíční Madlenka trpí vážnou poruchou krvetvorby a akutně potřebuje transplantaci kostní dřeně, informuje Deník N. Čas se rychle krátí. Holčička, která se aktuálně nachází ve vážném stavu v motolské nemocnici, potřebuje operaci podstoupit do čtyř týdnů. Lékaři ale bohužel v současnosti nemají k dispozici vhodného dárce. Rodiče proto prosí o pomoc širokou veřejnost. Do hledání se také zapojili policisté z Libereckého kraje, kteří po vhodném dárci pátrají i ve vlastních řadách.
Na Madlenčin případ upozornil na sociálních sítích Český registr dárců krvetvorných buněk. „Bohužel se nenašla shoda v rodině, a proto přišla řada na registry. Hledáme mezi nepříbuznými dárci a doufáme, že Madlenka bude mít někde na světě své genetické dvojče,“ stojí ve facebookovém příspěvku.
ČTĚTE TAKÉ: Slazené nápoje zvyšují riziko rakoviny úst, tvrdí vědci. Upozorňují na nebezpečné faktory
Čas na nalezení dárce se rychle krátí. Podle otce nemocné holčičky je nutné, aby Madlenka transplantaci absolvovala do čtyř týdnů, informuje Deník N. Určit, zda je dobrovolník vhodným adeptem, přitom trvá dalších sedm až deset dní.
Do hledání vhodného dárce se rozhodli zapojit i policisté z Libereckého kraje. „Policisté a občanští zaměstnanci Krajského ředitelství policie Libereckého kraje se připojují k žádosti o pomoc pro dvouletou Madlenku, která nedávno onemocněla vážnou poruchou krvetvorby a nutně potřebuje od vhodného dárce kostní dřeň. Rozhodnete-li se rozšířit registr dárců kostní dřeně, čeká vás vyplnění dotazníku a samostěr dutiny ústní speciální štětičkou. Dobrovolníky hledáme samozřejmě i ve vlastních řadách,“ uvedla v tiskové zprávě policejní mluvčí Ivana Baláková.
Transplantaci kostní dřeně absolvuje asi 30 dětí ročně
V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. „Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,“ sdělila loni v listopadu dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.
Hledání dárce je složitý proces
„Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,“ uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.
Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170 tisíc dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30 tisíc víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.
Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tuberkulóza v Česku: Lékaři čelí agresivním pacientům i milionovým dluhům. Volají po změně
