Vláda si otevřela dveře ke zvýšení daní. Programové prohlášení změnila i u energetiky

„Vláda se zabývala revizí programového prohlášení. Naše cíle a priority se nemění. Budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí či v prozápadní orientaci,“ řekl Fiala po zasedání kabinetu.

ČTĚTE TAKÉ: Skopeček k růstu platů politiků: Pokud chceme ve Sněmovně experty, nemůžeme zmrazovat věčně

Česko například bude od příštího roku konečně plnit svůj závazek vůči NATO. „V nové verzi programového prohlášení jsme se shodli, že budeme dvě procenta na obranu vydávat již v příštím roce,“ sdělil premiér.

Chystá také konkrétní plán v rámci infrastruktury. „V oblasti dopravy připravíme plán stěžejních investic na deset let včetně plánu na financování. To tady nikdy nebylo. V té souvislosti s tím upravíme legislativu,“ řekl.

Hledání úspor

Kabinet se v dokumentu nově zavazuje k tomu, že připraví úpravy na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Ministři dlouhodobě uvádějí, že hledají v rozpočtu na příští rok úsporu 70 miliard korun. Z programového prohlášení také vypadl návrh na zavedení daňové brzdy, která by při překročení zákonem stanovené daňové kvóty zakazovala růst daní. Vláda v prohlášení také vyškrtává cíl udržet stávající valorizační mechanismus důchodů či snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.

Kovanda: Loni jsme se zadlužili stejně jako za předchozích 11 let. Hrozí nám řecký bankrot?

360°

Státní dluh loni narostl o 430 miliard korun, to je nejvíce v historii. Stejný dluh měly v součtu vlády od roku 1993 do roku 2004, připomněl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. S komentátorem Seznam Zpráv Petrem Holubem se ale shodl na tom, že řecký scénář České republice nehrozí.

Řadu novinek přidává vláda do programového prohlášení v energetice, zdůrazňuje nutnost usilovat kvůli bezpečnosti o různorodost zdrojů a posílení infrastruktury, aby se omezila závislost na Rusku. Slibuje také upravit národní energetickou legislativu tak, aby reagovala na mezinárodní situaci a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií.

V kapitole školství vláda nově garantuje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, dosud se hovořilo o platech pedagogických pracovníků. U pedagogických a nepedagogických pracovníků dokument nyní slibuje zajistit vyšší platy a „jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy“. Revize rámcových vzdělávacích programů pak má být hotová v roce 2024 namísto původního konce letošního roku.

Dostupnost léků

Prohlášení reaguje také na problémy s dostupností léků, slibuje kvůli tomu vytvořit systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků. Kabinet se také zavazuje připravit koncepční změny v sociálních dávkových systémech.

Vláda chce nově také usilovat o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Česko se chce také podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Posunuje se také závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu z roku 2025 na příští rok. V kapitole spravedlnosti pak ustupuje vláda od slibu dokončit věcný záměr civilního soudního řádu, místo toho chce „pokračovat v přípravě revize pravidel civilního procesu“.

Vzhledem k tomu, že jde pouze o revizi prohlášení, neplánuje vláda opětovně žádat o důvěru Sněmovnu, jako to udělala s původní verzí, řekl mluvčí kabinetu Václav Smolka. Fialova vláda je za dobu samostatné ČR první, která aktualizaci prohlášení provedla. „Naše cíle a priority se nemění, budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, orientaci na EU a NATO,“ uvedl Fiala.