Jen 36 procent mladých lidí si v Evropské unii ověřuje informace na internetu. Vyplývá to z nového průzkumu Eurostatu, který se zaměřil na lidi ve věku mezi 16 a 29 lety. Přesto na tom jsou s přístupem ke zprávám obecně lépe než zbytek populace. Nejzkoumavější jsou Finové, Češi kopírují průměr EU.
Na každého konzumenta internetového obsahu prší každý den mediální smršť. Reklamy, příspěvky na sociálních sítích a informace z řady nejrůznějších zdrojů. Málokdo se v takovém chaosu dokáže orientovat. Ověřování zpráv komplikuje také rozmach umělé inteligence.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Britové zvažují naprostý zákaz chytrých mobilů pro děti. Učitelé by mohli školáky prohledávat
Vyplývá to i z nejnovějšího průzkumu agentury Eurostat, která zjišťovala, jak mladá generace přistupuje k informacím na internetu. Úřad zkoumal mediální gramotnost lidí ve věku mezi 16 a 29 lety a následně ji porovnal se zbytkem populace.
Kdo obstál nejlépe?
Z průzkumu vyplynulo, že mladí lidé obecně ověřují pravdivost zpráv a dalšího on-line obsahu více než zbytek populace. I tak se ale dvě třetiny z nich konzumují obsah bez další verifikace. V průměru jen 36 procent mladých občanů Evropské unie zprávy ověřuje.
V průzkumu nejvíce zazářili občané čtyř států, ve kterých si informace prověřuje více než polovina mladé populace. Nejlépe dopadli Finové (61 procent), Nizozemci (60 procent) a také Chorvati a Švédové (shodně 53 procent).
Nevěřte všemu, co vidíte. Do evropských voleb promluví i „naklonovaní“ politici, varují experti
Deepfake. Pojem, který s čím dál dostupnějšími a sofistikovanějšími technologiemi dělá vrásky na čele nejen expertům, ale i politikům. S blížícími se evropskými volbami tomu nebude jinak – dezinformační kampaně se už nyní ve velkém spoléhají na videa s upraveným obrazem i naklonovaným hlasem kandidátů. Navíc jde o opovážlivě levnou službu. „Ceny začínají na dvou dolarech za video, za 100 dolarů si lze zaplatit více videí a pokusů. Vytváření podvodného obsahu je tak znepokojivě dostupné,“ varují odborníci z kyberbezpečnostní agentury Check Point.
Také v těchto státech ale panoval propastný rozdíl mezi mediální gramotností mladých lidí a zbytku populace. Například v Chorvatsku zprávy kontroluje jen 34 procent všech lidí.
Průzkum v některých státech ale odkryl ještě hlubší mezery. Nejhůře totiž dopadli na Kypru, kde si zprávy ověřuje jen 11 procent mladé populace. Podobně špatně se umístili Bulhaři, Rumuni nebo Litevci.
Zajímavou anomálií je Irsko, které je jedinou zemí Evropské unie, kde celková populace v průměru prověřuje zprávy častěji než mladá generace.
Jak dopadli Češi?
Česká populace v průzkumu ani nepropadla, ani nezazářila. Zástupci tuzemské mladé generace ve 37 procentech případů vypověděli, že zprávy ověřují, čímž v podstatě kopírují unijní průměr.
Z celé české populace pak obsah na internetu kontroluje asi 27 procent lidí, u Slováků jen 21 procent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pod lavicí i o přestávce. Stále více škol zakazuje mobilní telefony, žáci se nesoustředí
