Co na to vaše peněženka, Helena Horská, Martin Slaný - 10.10. v 18:00
Výše zářijové inflace se odhaduje na 17 procent. Podle ekonoma Martina Slaného musí dojít k razantní konsolidaci veřejných výdajů, jinak bude v Česku vysoká inflace ještě dlouho. „Je třeba začít razantně škrtat ve výdajích. Nikoliv selektivně, ale plošně,“ míní Slaný. S tím ale nesouhlasí ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Podle ní domácnosti žijí v nejisté době, a proto jsou třeba chytré škrty.
„Pokud se nenapraví trh práce a nevzroste míra nezaměstnanosti a pokud vláda nezačne dělat zásadní úspory a snižovat rozpočtový deficit, tak je dvouprocentní inflační cíl v nedohlednu. Budeme si muset zvyknout na to, že relativně vysoká inflace tu bude dlouhou dobu,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Martin Slaný.
Odhady na zářijovou výši inflace se pohybují okolo 17 procent. „Očekáváme, že inflace zůstane v první polovině příštího roku dvouciferná a pod hladinu 10 procent se bude dostávat velmi opatrně,“ uvedla ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Podle ní se lidé musí připravit na nadprůměrnou inflaci i v příštím a přespříštím roce.
Slaný se domnívá, že vláda nemá v současné době ucelenou strategii. „Blíží se roční výročí jejího působení. Je třeba vzít program a nadefinovat tři až pět jednoduchých bodů a těm se věnovat,“ sdělil Slaný. Podle něj vláda ohledně státního rozpočtu přejala pasivitu přecházející vlády. „Je třeba začít razantně škrtat ve výdajích. Nikoliv selektivně, ale plošně. Předstoupit před občany a říct, že se v nadcházejícím roce nebudou zvyšovat platy, že dojde jen k minimální valorizaci důchodů a budou se muset revidovat další výdaje, ať už se týkají školství, nebo obrany,“ řekl Slaný.
Podle Horské ale nelze ve veřejném rozpočtu škrtat plošně. „Obzvlášť ne v době, kdy společnost čelí obrovskému cenovému a energetickému šoku. Domácnosti žijí v nejisté době, je třeba hledat chytré škrty,“ popsala Horská s tím, že v případě propouštění státních zaměstnanců je nejprve třeba snížit agendu. Podle ní by vláda měla dát lidem jistotu. „Strach a nejistota z budoucnosti je to, na co lidé reagují. Nevědí, jaké budou účty, vidí zdražování potravin, které může pokračovat. Nejistota žene lidi do ulic,“ podotkla.
