Edvard Beneš

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

Jednou z osobností, jimž se prezident Miloš Zeman letos rozhodl udělit státní vyznamenání, je válečný veterán Jan Horal. Pozoruhodný hrdina se zúčastnil bitvy u Dunkerku, v níž byl vážně zraněn. Během komunistické totality z emigrace šlechetně pomáhal perzekvovaným bojovníkům ze západní fronty, kteří si ho za to nesmírně vážili. Vedle toho všeho si ale taky trochu vymýšlel – roky v rozporu s realitou vyprávěl, že patřil k letcům RAF.

Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.

Prvního prezidenta československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka si často představíme jako staršího pána sedícího za pracovním stolem, případně na koni. Že by mohl takový člověk jako Masaryk i v pokročilém věku udržovat milenecký vztah, se zdá být nepravděpodobné. Opak je ale pravdou. Prezident několik let udržoval intimní vztah se spisovatelkou, publicistkou a veřejnou aktivistkou Oldrou Sedlmayerovou.

Aktuální situace kolem prezidenta Miloše Zemana není podle historika Jaroslava Šebka ničím ojedinělá. Výrazné zdravotní problémy během výkonu své prezidentské funkce měli skoro všichni předrevoluční prezidenti. „Možná jen s výjimkou Antonína Novotného,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šebek. S jakými zdravotními problémy se potýkali?

Je praprapravnukem obrozeneckého historika Františka Palackého, prapravnukem dalšího vlasteneckého velikána F. L. Riegra. Právě po nich Václav Macháček-Rieger zdědil zámek v Malči na Vysočině, poznamenaný totalitním vyvlastněním. Zchátralou ruinu proměnil v nádhernou stavbu s expozicí o svých slavných předcích. Má být na co hrdý, přesto si zoufá: „Jak je možné, že nás teď vedou bezcharakterní lumpové, když jsme v národě mívali takové osobnosti?“

Svědci násilí na německých civilistech těsně po skončení druhé světové války stále žijí. „Táta se z lágru vrátil v úplně zakrvácených šatech. Jeho úkolem bylo vozit umučené na hřbitov,“ vzpomíná 86letá Magda Korandová na šok, který utrpěla jako desetiletá školačka, když byl její otec propuštěn z internačního tábora Hanke v Ostravě. Němečtí civilisté byli na jaře i v létě roku 1945 lynčováni a zabíjeni Čechy na území celé republiky.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán Bernard Papánek, uvedla ve čtvrtek večer Česká televize. Byl jedním z posledních československých pamětníků bitev u Tobruku a Dunkerku. Po emigraci z komunistického Československa v 60. letech minulého století žil v Izraeli, poslední léta svého života strávil na Slovensku.

Zažil T. G. Masaryka, Edvarda Beneše. Kvůli osvobození země od nacistických okupantů nejednou riskoval život. Proto, když teď 96letý válečný veterán Tomáš Lom označil chování Miloše Zemana za vlastizrádné, nebyl to žádný planý výkřik. Jeden z posledních žijících československých letců RAF v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje nejen, proč Zemanovi vrátil Pamětní list, ale i co pro něj znamenají výrazy čest nebo odvaha.

Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom informovala na Twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na čtvrtek. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy. Podle vedoucí jejího PR oddělení Michaely Vrchotové nechá galerie nápis odstranit, škoda zatím není vyčíslená.

Mnozí rodiče na tuto chvíli možná čekali jako na smilování. Už v pondělí své brány znovu otevřou některé školky. Na rozdíl od škol v nich neplatí žádná zvláštní hygienická opatření. Dokonce nemusely být ani povinně zavřené, rozhodnutí bylo na jejich zřizovatelích. Někteří v posledních dnech zásobovali školky ochrannými štíty nebo dezinfekcí.