reklama

Zemanovi chybí lidskost, říká letec 311. perutě RAF Lom, který vrátil vyznamenání

Zažil T. G. Masaryka, Edvarda Beneše. Kvůli osvobození země od nacistických okupantů nejednou riskoval život. Proto, když teď 96letý válečný veterán Tomáš Lom označil chování Miloše Zemana za vlastizrádné, nebyl to žádný planý výkřik. Jeden z posledních žijících československých letců RAF v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje nejen, proč Zemanovi vrátil Pamětní list, ale i co pro něj znamenají výrazy čest nebo odvaha.

reklama

Už hůře slyší, vlasy má jak padlý sníh, ve tváři hluboké vrásky. V očích mu ale pořád svítí jiskřičky. A že toho viděly! Tomáš Lom se narodil v roce 1924, kdysi na palubě letadel RAF bojoval proti hitlerovskému Německu. Prezident Miloš Zeman mu právě proto k nedávnému výročí osvobození republiky udělil slavnostní Pamětní list. Lom se jej však rozhodl vrátit. Z jednoduchého důvodu: Zeman se podle něj dopouští stále zjevnějších aktivit, jež se bývalému palubnímu střelci bombardéru B-24 Liberator jeví jako vlastizrádné.

Zkraje našeho povídání se ho ptám docela opatrně. Bolí válečného hrdinu hodně, když vrací vyznamenání zemi, za kterou kdysi bojoval?

Dočkám se třípísmenné odpovědi. Krátké, a přece úderné.

„Ano.“

Měl bych se doptávat, žádat upřesnění. Ne. Nedělám to. Jaksi se to nepatří.

Stejně jako po další otázce. To se zajímám, co podle něj Zemanovi chybí k T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi, tedy dvěma prezidentům, které bělovlasý veterán zažil. Snad i čekám, že se k tomu rozčileně rozpovídá. A zase se pletu. Opět mu stačí jediné slovo. Pádné. Všeobsažné. Důstojné.

Říká totiž: „Lidskost.“

V těch dvou kratičkých větách zvoní všechno, čím si hoch narozený pod jménem Petr Löwenstein prošel.

Pokud bych snad byl méně chápavý, všechno mi dovysvětlí vzápětí. Chci po něm, aby se více rozmluvil o masarykovské tradicí, v níž byl podle svých slov vychováván a jež ho dovedla k rozhodnutí vrátit Zemanovi prestižní vyznamenání. Neboli bojovat za pravdu, jak sám dodává.

„To je jednoduché. Masarykovská tradice se shoduje se zásadami slušného chování. Nebojím se, že ji dnešní mladí Češi nechápou. Dokud naše republika zůstane demokratická, bude Masarykova tradice zachována,“ přemýšlí při povídání pro CNN Prima News. „Neumím odpovědět na to, zda se po více než půl století posunul vztah Čechů k pojmům jako čest, odvaha, vlastenectví. Myslím, že kdyby byla mobilizace jako v roce 1938, přes milion lidí by asi už nerukovalo s takovým odhodláním bránit vlast jako tehdy. Za sebe ale říkám, že můj vztah ke zmíněným hodnotám se nezměnil.“

Není v tom ani slovo navíc. Prosté a srozumitelné.

Chceme-li Lomův postoj rozklíčovat, musíme se vrátit hodně zpátky. Do 30. let, kdy se v pražské ordinaci jeho otce potkávali emigranti z Německa. Shodovali se, že pro židovskou rodinu to ve střední Evropě nebude příliš bezpečné. Tomášův prozíravý otec tedy posadil hocha na vlak a poslal jej do Anglie, kam se Lom dostal těsně před obsazením země německými vojsky. Pro syna vyhlášeného očního specialisty bylo bolestivé sledovat, jak jeho vlast požírá nacistický agresor.

„Odmalička jsem byl veden k lásce k vlasti. Nechtěl jsem stát stranou. Proto hned, jak to bylo možné, ve svých osmnácti, jsem se v Anglii na naší ambasádě přihlásil do armády. Byl jsem odhodlán bránit Československo, chtěl jsem dát Němčourům na frak. Byl jsem přesvědčen, že beze mne tu válku nevyhrajeme.“

Pro jeho mladé vlastenecké srdce to nebylo vždycky jednoduché. Když s ním třeba britský důstojník v Cosfordu vyplňoval povinný vojenský dotazník, nechtěl pražskému rodákovi do kolonky národnost zapsat Čechoslovák.

Po Mnichovu! Po tom všem!

„Čechoslovák? Nic takového neexistuje,“ řekl oficír podle Lomova vyprávění. „Prý: ‚Můžete být Žid, Němec. Jaký je váš rodný jazyk?‘ Odpovídám, že němčina. On mi na to opáčí, že v tom případě jsem Němec. A že to tam napíše. Měl jsem na něj vztek, tak jsem to odmítl podepsat.“

Některé proutky se prostě ohýbají lehce, jiné nepovolí…

Jinoch to za nějakou dobu prokázal i při výcviku na základně pozemní armády v Cholmondeley. Pouhé „pochodování po anglicku“ ho nenaplňovalo, pokukoval po aeroplánech na obloze. Jak se do jednoho z nich dostat? V roce 1943 se naskytla příležitost.

„Tenkrát jsem měl celodenní službu u brány a někdy nad svítáním slyším hordu namol opilých vojáků, jak se vracejí na základnu,“ vyprávěl před časem pro Český rozhlas. „Věděl jsem, že to nikdo nebere vážně, ale já to vážně bral. A chtěl jsem, aby mi řekli heslo dne. Ptali se, co blbnu. Že je s nimi prý velitel tábora. A já na to: ‚Toho neznám, chci slyšet to heslo.‘ Oni křičeli pořád hlasitěji, já se taky nedal, až vyšel velitel naší strážní skupiny a okamžitě tu bránu otevřel. Odmlouval jsem veliteli tábora, takže se mnou samozřejmě museli něco provést. Na druhé straně kolem toho nechtěli velký povyk, a tak mě poslali k letectvu.“

Cvičili ho na radiooperátora, palubního radiomechanika a střelce. K bojové jednotce se dostal se seržantskými prýmkami v prosinci 1944, ocitl se na základně Tain slavné 311. perutě RAF. Hned zkraje za ním přišel mládenec, zda by si nemohli vyměnit místo. Měl kamarády v posádce kapitána Simeta, tak chtěl za nimi. Co by ne, Lom kývl. A Simetovo letadlo zanedlouho havarovalo, většina jeho posádky zahynula.

„Měl jsem v životě velké štěstí. A nejen za války,“ říká mi zase docela prostě.

Místo Simeta tedy sloužil v letadle kapitána Hořejšího. To byl znamenitý pilot! Přežili spolu leccos, i lapálii, která mohla skončit katastrofou; to když kdosi neopatrný vložil osvětlovací fléru do vystřelovacího otvoru opačně a magnéziová nálož tak začala hořet přímo v letadle. Hořejšího Liberator musel nouzově přistát ve Skotsku, zela v něm prohořelá díra jak do pekla, kormidla od směrovky jen tak plandala.

„Hořejší to naštěstí uměl nasměrovat pomocí čtyř motorů. Kdyby fléra přepálila výškovku, zřítili bychom se do moře a ani pes by po nás neštěkl,“ vzpomíná Lom. „Tenhle můj kapitán byl vážně statečný chlap. Stejně jako třeba jiný Čech Jan Roman Irving, jehož jsem potkal později, když mě přesunuli do Nassau na Bahamách k výcvikové jednotce, kde působil coby šéf pilotního výcviku. Svého času měl nalétáno nejvíc ze všech pilotů tři sta jedenáctky, často útočil na nepřátelské ponorky. Kurážný byl ale vlastně každý, kdo chtěl tehdy bojovat.“

Neptejte se Loma na strach, nebyl prý na něj čas. Ani při málem osudovém letu v dvoumotorovém Mitchellu, při němž posádce vybuchla bomba přímo v zavřené pumovnici. Jelikož se žádnými akrobatickými kousky nepovedlo vyklepat zaseknutý levý podvozek, pilot Jiří Engel musel přistát pouze na pravé kolo. Zvládl to perfektně, nikomu se nic nestalo.

„Jakýpak strach. Tenkrát jsem jednoduše zaujal svoji předepsanou crash position a čekal jsem, co bude dál,“ glosuje drama Lom, jako by šlo o vyhlídkový let kolem Řípu.

O tom všem dodnes vypráví na besedách pro školy, knihovny a vojenské základny. Mluví při nich o neodčinitelných křivdách, které se v téhle zemi páchaly na letcích po válce. O svých bojových zkušenostech, spoustě adrenalinu. O situacích, kdy šance na přežití byla méně než padesát procent. O kamarádech, kteří již dávno odešli. O tom, že válka je hrozná věc, ve které mizerní politici způsobují, že proti sobě musí obyčejní muži bojovat.

Když od něj slyším tohle, hned si zase vzpomenu na jeho vracení metálů. Nedá mi to. Ptám se Tomáše Loma, zda se nemáme mizerných politiků obávat i dnes. S odpovědí si vůbec nedává na čas.

„Mizerného politika je potřeba především nevolit! Ne se ho obávat,“ odmítá válečný hrdina. „Jak jsme řekli na začátku – já zažil prezidenta Masaryka. A právě on pro mě zůstal vzorem. Vzorem správného politika i člověka.“

Tagy:

Hlavní zprávy

Zemřela zpěvačka Horká, měla se úmyslně nakazit koronavirem. Jste odpad, vzkazuje syn
Kultura

Zemřela zpěvačka Horká, měla se úmyslně nakazit koronavirem. Jste odpad, vzkazuje syn

Ve věku 57 let zemřela zpěvačka folkové kapely Asonance Hana Horká. I když příčinu úmrtí kapela nezveřejnila, na sociálních sítích se množí spekulace, že s ním mohl souviset covid, který nedávno prodělala. Koronavirem se měla nakazit úmyslně, což nepřímo potvrdil i její syn. „Sebrali jste mi maminku, která si na vašem základě stavěla veškeré svoje argumenty,“ napsal v komentáři, kde označil některé odborníky, kteří se vyjadřovali k pandemii.

Sledujte ŽIVĚ přílet Djokoviče do Srbska: Jakého se mu dostane přivítání?
Tenis

Sledujte ŽIVĚ přílet Djokoviče do Srbska: Jakého se mu dostane přivítání?

  • Aktualizováno
  • Začalo Australian Open a mužská světová jednička Novak Djokovič u toho není. Hráč prohrál dlouhé tahanice o vízum a musel nehostinné Melbourne opustit. Krátce po finálním verdiktu soudu nasedl v neděli do letadla a o zhruba 24 hodin později přistál v rodném Bělehradě. Rychle prošel letištní halou s tenisovou taškou na zádech a zamířil do prostoru pro vyzvednutí dalších zavazadel. Lidé před terminálem pak hlasitě skandují „Novak, Novak“.

    Hlasování mezi polévkou a rizotem či čtení pejska a kočičky. Co padlo v nedělní Partii

    Hlasování o důvěře vlády mezi polévkou a rizotem či ministři, kteří si nemohli ani odskočit na toaletu. Jaké nejlepší hlášky zazněly v nedělní Partii Terezie Tománkové? V první části debaty se střetl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s předsedou ČSSD Michalem Šmardou. Ve druhé části zase diskutovali místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. A kritikou či ostrými slovy nešetřili.

    Omikronová vlna v Česku nabírá na síle. Co odborníci čekají od příštích týdnů?

    V neděli v Česku převládne varianta omikron, varoval již koncem uplynulého týdne ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), zda je tomu tak, ukážou data z následujících dnů. Jedno je však jisté, omikronová vlna už v České republice nabírá na síle, což dokazují počty nově nakažených z posledních dní. Co tedy od nadcházející vlny očekávají čeští odborníci?

    Blažkův náměstek Daňhel zpracovával účetnictví firmě zapojené do daňových podvodů

    Radomír Daňhel, politický náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), zpracovával účetnictví firmě, která byla zapojená do stamilionových daňových podvodů. Podnikatelé Hussein Rekhem a Saman El-Talabani za ně loni dostali několikaleté tresty. Daňhel v kauze figuroval jen jako svědek. O podvodech podle svého vyjádření nevěděl. Podle odborníků si ale podezřelého jednání svých klientů všimnout musel. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) a server Aktuálně.cz.

    Z vyhnanství do kraje, kde je milován. Srbové natěšeně očekávají přílet Djokoviče

    Na začátek roku 2022 rozhodně nebude Novak Djokovič vzpomínat v dobrém. Mise Australian Open se u neočkovaného tenisty zvrtla dávno před startem turnaje. Bylo mu sebráno vízum a u Australanů se stal od příletu veřejným nepřítelem. To u Srbů se status miláčka národa vzhledem ke strastem, které v posledních dnech prožil, ještě posílil. A deportované světové jedničce chtějí přichystat co nejlepší návrat do vlasti.

    Nehoda na dálnici a pád z duny. Letos jsem na Dakaru psal životní příběh, říká Michek

    Loni na přetěžké zkoušce v saúdskoarabské poušti dosáhl na historicky nejlepší český výsledek v kategorii motocyklů. Na začátku roku 2022 Martin Michek pořadí tolik neřešil, byl kvůli všemožným trablím rád, že slavnou Rallye Dakar vůbec dokončil. A na vlastní kůži poznal, v jak lidském prostředí závodí. Třiatřicetiletý jezdec týmu Orion Moto Racing Group mluvil o zážitcích z písečného pekla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Vondráček: Farský nám zavařil. Jeho odlet odneseme všichni, dopadne na Sněmovnu

    Poslanec Jan Farský (STAN) nám svým odletem do USA zavařil, dopadne to na nás všechny a odnese to i Sněmovna, varoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Farský do USA odletěl na půlroční stáž, přesto zůstal poslancem. Podle šéfa klubu SPD Radima Fialy je to faul na voliče. Farský ale slíbil, že z USA bude svou práci vykonávat a do Česka bude létat na důležitá hlasování.

    Ministr Baxa položil funkci primátora Plzně. Nástupcem je dosavadní náměstek Šindelář

    Novým primátorem Plzně se v pondělí stal jednačtyřicetiletý dosavadní technický náměstek Pavel Šindelář (ODS). Primátora volili zastupitelé poté, co předtím na funkci rezignoval dosavadní primátor, ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle koaliční dohody post v čele čtvrtého největšího města v Česku připadá ODS. Šindelář byl jediným navrženým kandidátem. V tajné volbě dostal 33 z 37 hlasů.

    reklama