Ekonom: Vláda v komunikaci selhala. Částka, kterou dostaneme, nám stejně nic neřekne

Hostem pořadu Co na to vaše peněženka byl ekonom Petr Bartoň.

360°, Jan Skopeček, Aleš Juchelka, Petr Bartoň, Josef Pavlovic - 4.8. v 22:00

Volání po jistotě je sice hezké, ale musíme si uvědomit, že informace o tom, jestli si odečteme na energiích dva tisíce nebo pět, nám stejně nic neřekne. Nikdo totiž neví, jaké budou ceny za energie v nadcházejícím roce. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl ekonom Petr Bartoň. Zmatky, které kolem úsporného tarifu panují, vládě vytkl. Podle něj komunikačně selhala.

„Celá bouře ve sklenici vody vznikla z formálního důvodu, když se zjistilo, že se finální částka 66 miliard měla rozdělit na dva rozpočty. Najednou začala panika, když někdo mluvil o tom, že se letos vyplatí jen určitá podílná suma. Přitom to bylo v plánu nejspíše už od začátku,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Bartoň s tím, že jde o „komunikační selhání ze strany vlády“.

Že to měla vláda skutečně v plánu už od začátku, potvrdil sám ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Síkela? Nejslabší článek vlády, zuřil poslanec z ANO. Vzpomeňte si na sebe, opáčil Skopeček

Spor vlády a opozice o podobu již schválené novely energetického zákona vyvolává v poslední době velké vášně. Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zkritizoval kabinet za to, že v případě úsporného tarifu zatím neprozradil podrobnosti. Šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) pak označil za jednoznačně nejslabšího člena vlády. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) Juchelkovi v reakci na to doporučil, aby si vzpomněl na předešlou vládu expremiéra Andreje Babiše (ANO).

„Na druhou stranu si musíme uvědomit, že to volání po jistotě je sice hezké, ale uvědomme si, že informace, jestli lidé dostanou dva tisíce nebo pět, nám stejně nic neřekne. Protože nikdo z nás dnes neví, jaké budou ceny energií během zimy. Asi nikdo nepočítá s tím, že zůstanou neměnné. S největší pravděpodobností porostou,“ vysvětlil ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

„Ta nejistota by nás čekala i v případě, kdyby vláda vyhlásila finální podobu podpory. Takže i kdybychom věděli, jestli si odpočítáme dva tisíce nebo pět, tak nevíme, od jaké částky to bude,“ doplnil ekonom.

Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun. Všem bez rozdílu tak vláda letos pošle 2 000 až 2 500 korun. Slibované podpory až 16 tisíc korun se domácnosti letos nedočkají. Zbytek vláda slibuje v rámci této topné sezony příští rok.

Lidé zpláčou nad výdělkem

„Vláda vyvolala dojem, že těch 16 tisíc korun bude vyplaceno už v této podzimní sezóně. Nyní se dozvídáme, že suma bude rozdělena do dvou let. Lidé sice peníze nakonec dostanou, ale ti, kteří očekávali, že se jim pomůže v blížícím se podzimním čase, tak zpláčou nad výdělkem. Dostanou jen osmkrát méně, zhruba 2 000 až 2 500 korun. Pomoc je v základu špatná a nemění nic,“ zhodnotil před několika dny ve vysílání CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif budí vášně i v rámci koalice a opozice. Opozičnímu hnutí ANO se na schválené novele energetického zákona nelíbí, že stále nejsou známé podrobnosti o přesné podobě úsporného tarifu. „Jozef Síkela (za STAN) je jednoznačně nejslabším článkem vlády. Jeho ministerstvo ten balíček chystá šest měsíců a on to stále není schopen předložit normálně Sněmovně, je to ostuda. Nevíme, kdy pomoc přijde ani kolik peněz kdo dostane a jak rámec bude nastaven,“ kritizoval ministra průmyslu a obchodu Aleš Juchelka (ANO).

Síkela však na kritiku zpětně zareagoval ve vysílání CNN Prima NEWS. „Nikdy jsme neřekli, že 100 procent z 66 miliard vyplatíme dopředu. Opozice vše nazývá chaosem, přitom chaos je ona sama,“ hájil postup vlády Síkela.

O konečné podobě příspěvku pro jednotlivé domácnosti kabinet rozhodne v druhé polovině srpna. Úsporného tarifu se domácnosti dočkají 1. října. Podepsaná novela zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů. Až pak vláda přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například právě výši příspěvku.

Tagy: