ZPRÁVY PLUS - 2.8. v 10:30
Úsporný energetický tarif letos nebude, vláda jej odkládá. Bohatým rodinám tak stát letos zaplatí večeři, chudým nijak zásadně nepomůže, kritizuje vládu ekonom Lukáš Kovanda. Způsob pomoci pak označil za komunistický. Zároveň s tím ekonom Pavel Peterka připomněl, že peníze není moc odkud brát.
Lidem v Česku má vláda pomoci s platbami za energie, a to zejména v rámci takzvaného energetického tarifu. „Problém tkví v tom, že pomoc prakticky vůbec nepřijde letos na podzim, jak se dosud mínilo. Na podzim přitom řadu domácností čeká zásadní cenový náraz,“ varuje Kovanda.
Zeman podepsal zákon o úsporném tarifu. Jeho podrobnosti bude určovat Fialův kabinet
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.
Letošní novelizovaný rozpočet i přes nedávné navýšení plánovaného schodku o 50 miliard korun na 330 miliard počítá s tím, že v roce 2022 se uskuteční jen zhruba čtvrtina plateb souvisejících s přímou pomocí s úhradami za energie. Zbytek by se uskutečnil v roce příštím, tedy už na základě rozpočtu na rok 2023. Ten ale zatím není schválený.
Příspěvky bez rozdílu
„Letos lidem přijde pouze zhruba čtvrtina peněz celkově slíbených na pomoc přímo s platbami za energie, tedy nějakých deset miliard korun. Jde však o platbu plošnou, takže na ni dosáhnou jak domácnosti potřebné, tak i ty velmi bohaté, které ji nepotřebují,“ poukazuje ekonom.
Všem bez rozdílu tak vláda letos pošle 2 000 až 2 500 korun. „Bohaté domácnosti si budou moci za peníze státu zajít na dobrou rodinnou večeři, chudým domácnostem dva tisíce navíc příliš nepomohou,“ kritizuje Fialův kabinet Kovanda.
Takové kroky nás podle něj vrací na východ. „Je to daň orbánovského typu. Pokud chceme stejným směrem, tak dobře, ale ať to vláda jasně řekne. Říct by také měla, že jedinou stranou, která to měla v programu, byla KSČM,“ pokračuje. Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize začala ale až po volbách.
Podobný názor přednesl ve vysílání CNN Prima NEWS i ekonom Pavel Peterka. „Je to opatření, které patří spíše politickému programu levých stran. Musíme se ale zamyslet nad tím, co má vláda na bedrech. Schodek je obrovský,“ připouští.
Stát podle něj také hledá, kde sehnat peníze. „Stát vybírá jednoduše skrze daně, takže se musí zamyslet, co bude chtít navyšovat. DPH a daňové zatížení se nemá zvedat, spotřební daň byla snížena. Možností je opravdu málo,“ dodává Peterka.
