Válka v Izraeli je po konfliktu na Ukrajině a covidové pandemii další mimořádnou událostí, která otřásá globální ekonomikou. Experti oslovení listem The New York Times se obávají především toho, že se konflikt rozšíří z Pásma Gazy na celý Blízký východ. V takovém případě by trpěli především kupci ropy.
„Je to poprvé, co čelíme dvěma energetickým šokům najednou,“ komentoval situaci Indermit Gill, vrchní ekonom Světové banky. Ceny ropy a zemního plynu nadále ovlivňuje válka na Ukrajině a globální trhy teď šokoval další konflikt v Gaze. A to zrovna v době, kdy se začaly státy pomalu sbírat z dopadů pandemické krize.
Do toho prožívá planeta nemovitostní krizi, inflační tlaky ještě úplně neustoupily a centrální banky drží vysoké úrokové sazby. Ekonomika je proto citlivá na jakýkoli otřes. Natož na takovou ránu, jakou je ozbrojený konflikt s globálním přesahem. Napsal to list The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izrael chce zničit Hamás. To by ale musel poslat agenty do Kataru, Libanonu i Egypta
„Všechny tyto věci se dějí naráz. Nacházíme se v jedné z nejkřehčích fází světové ekonomiky,“ řekl Gill.
Izrael chystá revoluční houbovou bombu, v tunelech má její pěna vyvolat chaos. Jak funguje?
V Gaze jde do tuhého. Izraelská armáda potvrdila, že začal boj v rozsáhlé síti podzemních tunelů. Hamás tam nashromáždil stovky tisíc litrů paliva pro vozidla i rakety, výbušniny, zásoby potravin, léků a vody. Zřejmě v místech drží i rukojmí z Izraele. Armáda židovského státu by mohla k protiútokům v tunelech používat takzvanou houbovou bombu.
Jerome Powell, šéf amerického Federálního rezervního systému, se domnívá, že v současnosti není jasné, jaké ekonomické dopady bude konflikt v Izraeli mít. Všichni ekonomové se obávají především toho, že se do války zapojí další země Blízkého východu.
V takovém případě by trpěl především trh s ropou. Gregory Daco, vrchní ekonom globální poradenské společnosti EY-Parthenon, se obává, že v nejhorším případě by mohla cena barelu ropy vystoupat na 150 dolarů (3 500 korun). Teď se prodává zhruba za 85 dolarů (2 000 korun).
Zlato ožívá
Na ropě z Blízkého východu je kriticky závislá Čína, která v současnosti prožívá nemovitostní krizi a její ekonomika roste nejpomaleji za posledních třicet let.
Jemenští povstalci vyhlásili válku Izraeli. Při palbě od Rudého moře trefují cizí státy
Jemenská povstalecká skupina Hútiové, která ovládá podstatnou část blízkovýchodní země, vyhlásila v úterý válku Izraeli. Jde ale o symbolické prohlášení, Hútiové totiž ostřelují Izrael od začátku jeho války s Hamásem. Jenže rakety z Jemenu často minou cíl. Což nelibě nesou další hráči v regionu.
Podle listu The New York Times už ale producenti z arabského světa nedominují trhu s ropou tolik jako v minulém století. Největším producentem ropy jsou totiž Spojené státy. Do toho v posledních letech vzrostla poptávka po alternativních zdrojích.
Černé zlato má ale stále moc a na Blízkém východě to vědí. Írán už vyzval své spojence, aby zastavili veškerý export ropy a potravin do Izraele. Informovala o tom agentura Reuters.
Ne všichni investoři ale pozorují současnou situaci na globální trhu se skepsí. Začalo se totiž dařit dvěma instrumentům, které představují klasickou protiváhu proti tradičním investicím, jakými jsou akcie nebo dluhopisy.
Prvním vítězem je zlato, do kterého lidé odlévají kapitál právě v době ekonomické nejistoty. Trojská unce cenného kovu se obchoduje v přepočtu za 46 tisíc korun. V době krize ožil také trh s kryptoměnami. Bitcoin v posledních týdnech posílil a obchoduje se v přepočtu za více než 800 tisíc korun. Od svého maxima (zhruba 1,5 milionu korun) je ale stále ještě daleko.
