Ekonomka Švihlíková: Vláda nedrží volant, v rozpočtu nevidím pro ekonomiku žádný směr

Ministryně financí Alena Schillerová odmítá tvrzení, že předložení státní rozpočet na rok 2021 odporuje zákonům, protože v něm není zohledněn efekt daňového balíčku diskutovaného v Senátu. „Daňový balíček být zahrnut v rozpočtu nemůže. Nemohla jsem tam dát balíček, když zásadní pozměňovací návrhy začaly přibývat až později. Ani dnes ještě nevíme, jak bude vypadat znění daňového balíčku,“ řekla Alena Schillerová

„Máme předkládaný nějaký schodek. A pak tady máme projednávání zásadní daňové reformy a nevíme, co z toho vyleze. To není dobrý stav,“ oponovala ekonomka Ilona Švihlíková. Ministerstvo financí se podle ní stává statistou v celém legislativním dění. „Není to dobře. Je tam spousta dalších problémů na straně příjmů i výdajů. Vidím tam problém v makroekonomickém rámci. V rozpočtu nevidím pro ekonomiku směr. Je to metoda lovec sběrač. Vláda nedrží volant,“ řekla.

Nejvíce vydělají vysokopříjmoví

Alena Schillerová ale namítla, že snížení daní je revoluční a přinese tisíce korun do peněženek zaměstnanců. Zároveň uvedla, že stát má konsolidační strategii na další roky. „Zmrazíme platy úředníků, nebudeme valorizovat provozní výdaje a budeme mít 300 miliard z evropských peněz. To ekonomice velmi pomůže. Vláda lije peníze do ekonomiky. Shodujeme se na tom i s OECD a dalšími světovými experty,“ řekla v Partii Terezie Tománkové.

Podle Ilony Švihlíkové je ale nutné se ptát, komu stát peníze nalije. „Na tom záleží, zda se v ekonomice udrží, nebo odtečou. Je nešťastné dělat trvalé změny daní, navíc ve stavu legislativní nouze. Vidím oslabení příjmů státu v krizi. Rozumím, že je třeba dát do ekonomiky peníze a nevyvoláváme tím další recesi jako v letech 2012 a 2013,“ řekla. Jenže se jí nelíbí, že nejvíce si pomohou lidé s příjmy nejvyššími.

„Mají jiný sklon ke spoření. Oni na ty peníze sednou a ekonomikou neprotečou. Nejlepší cesta je povzbuzovat ty s nejnižšími příjmy. Je jen diskuse, jak to udělat. Určitě nesahat na daně. Maximum bych táhla přes výdajovou stránku,“ doporučila Aleně Schillerové. Vláda tak prý dokonce obchází organický růst mezd. „To slyším často, že pomáháme vysokopříjmovým. Čím má ale člověk nižší plat, tím je úspora v poměru k jeho platu vyšší,“ nesouhlasila ministryně financí.

Daně kritizují i ekonomové

Podoba daňového balíčku, v jaké prošel poslaneckou sněmovnou, vyvolala vlnu kritiky z řad ekonomů. Podle nich si český státní rozpočet nemůže dovolit přijít o dalších asi 50 miliard a celkově až o 130 miliard korun ročně v důsledku zrušení superhrubé mzdy i navýšení základní slevy na dani na poplatníka. „Je to nejméně vhodná doba na rozkládání daňového základu. Výpadky v příjmech nebudou v žádném případě kompenzovány zvýšenou spotřebou domácností,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Podle ní většina uspořených prostředků skončí v rozpočtech domácností s vyššími příjmy, které ale většinu takto získaných peněz nespotřebují, ale dají stranou. „Nebo zainvestují do akcií a jiných finančních nástrojů – nejčastěji zahraničních. Nejohroženější skupiny domácností s nízkými příjmy, které by peníze obratem utratily, budou z této úpravy těžit ostudně málo,“ poznamenala Horská.

Ještě příkřeji daňový balíček zhodnotil Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky. „Před rizikem rozvratu veřejných financí jsem varoval několikrát a nyní je vidět, že ještě až moc slabě. Pokud se nenajde v příštích letech skupina tzv. dobrovolných hasičů, kteří začnou veřejné finance dávat do pořádku, nebude v historii letošní rok zapsán jako rok covidu, ale jako rok, kdy Česká republika přestala být zemí s nízkým dluhem a s robustní rozpočtovou stabilitou,“ řekl CNN Prima NEWS. Hampl si také vypůjčil citát britského politika 17. století Olivera Cromwella: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem, životem a ani stabilitou veřejných financí.“