Emise CO2 klesly v Evropské unii za poslední dekádu o pětinu. Česko je mírně podprůměrné

Mezi lety 2011 a 2020 se emise oxidu uhličitého v zemích evropské sedmadvacítky snížily o více než 22 procent. Šampiónem je Estonsko, nejhorší výsledek zaznamenaly Litva a Lucembursko. V těchto dvou zemích se objem vypouštěného oxidu uhličitého dokonce zvýšil.

Česká republika se nachází prakticky uprostřed žebříčku členských zemí Evropské unie ukazujícího snížení emisí oxidu uhličitého. Zatímco průměr Evropské unie představuje 22,3 procenta, Česko své emise dokázalo snížit o 18,4 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Vůbec největšího poklesu ze evropské sedmadvacítky docílilo Estonsko, kterému se podařilo během deseti let snížit své emise oxidu uhličitého o 53 procent. Jen těsně pod 50procentní hranicí se ocitla Malta. Ta v roce 2020 vypouštěla o 47,6 procenta méně oxidu uhličitého než v roce 2011.

Nejvíce znečišťuje výroba elektřiny

Na opačném konci žebříčku, tedy mezi nejhoršími zeměmi, jsou Litva a Lucembursko. Těmto dvěma státům se nejenže emise CO2 nepodařilo snížit, ale dokonce je naopak zvýšily. V případě Litvy činil přírůstek 17,6 a v případě Lucemburska 11,4 procenta. Litva v roce 2020 vypustila kolem 14,5 milionu tun CO2, Lucembursko téměř 7,5 milionu.

Přestože Česká republika dosáhla mírně podprůměrného výsledku v porovnání s EU jako celkem, dokázala své emise CO2 snížit podstatně více než například Irsko, Belgie nebo Portugalsko a mírně předstihla i Rakousko a Nizozemsko. Česko je na tom v porovnání s Nizozemskem dokonce i lépe co do objemu emisí CO2 na osobu.

Vůbec největším zdrojem oxidu uhličitého v Evropské unii je výroba elektřiny a tepla. Kvůli nim bylo v roce 2020 vypuštěno bezmála 695 milionů tun CO2, o jediný milion zaostal zpracovatelský průmysl. Třetím největším přispěvatelem k emisím CO2 jsou domácnosti s bezmála 658 miliony tun. Nejméně oxidu uhličitého je vypouštěno v těžbě (asi 22,5 milion tun).

Tagy: