K čistým energetickým zdrojům prý vede cesta přes ještě větší zdražení emisních povolenek. Zdroj: Profimedia.cz
K čistým energetickým zdrojům prý vede cesta přes ještě větší zdražení emisních povolenek. Zdroj: Profimedia.cz
Jedna tuna oxidu uhličitého se dnes na evropském trhu prodává přibližně za 60 eur (asi 70 dolarů). To je skoro třikrát více než před rokem. Podle odborníků jde o jeden z faktorů, který stojí za zdražující se elektřinou nebo zemním plynem. Jenže jiní experti jsou přesvědčeni, že emisní povolenky jsou stále příliš laciné.
Cena emisních povolenek by se měla oproti stávajícím úrovním ještě zvýšit. Jedině tak prý lze dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tedy cíle, který si vytyčila více než stovka zemí světa. A jaká cena uhlíku nás k této metě dovede?
Podle téměř tří desítek expertů oslovených agenturou Reuters by to mělo být nejméně 100 dolarů za tunu. To znamená, že by ceny emisních povolenek měly oproti současnému stavu zdražit ještě alespoň o 43 procent.
Indie či Brazílie zatím bez povolenek
Téměř 70 procent respondentů pak uvedlo, že tuna uhlíku by měla být ještě asi o pět dolarů vyšší než dnes. Jen tři vyjádřili názor, že k uhlíkové neutralitě postačí cena emisních povolenek i nižší než 75 dolarů. Škála odpovědí se pohybovala od 50 do 250 dolarů. Cenu povolenek na úrovni 75 dolarů za tunu oxidu uhličitého doporučuje Mezinárodní měnový fond.
Jejich aktuální cena se v rámci zemí skupiny G20 pohybuje velmi rozmanitě. A to od tří do 70 dolarů za tunu skleníkového plynu. „Jenže mnoho velkých ekonomik, jako je Indie nebo Brazílie, dosud žádný trh s emisními povolenkami nemají,“ uvedl pro agenturu Reuters Patrick Saner, makroekonomický stratég společnosti Swiss Re.
Podle řady odborníků je však aktuální cena emisních povolenek jednou z příčin zdražujících energií. I proto byly emisní povolenky jedním z témat summitu Evropské unie, kde se jednalo o možnostech řešení energetické krize. Do jeho závěrů se nakonec dostala výzva Evropské komisi, aby „pověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS (Emission Trading System, pozn. red.)“, a to za pomoci evropského regulátora ESMA.
Povolenky nejsou samospásné
Podle profesora ekonomie Stanfordské univerzity Charlese Kolstada by měly emisní povolenky plnit svůj původní záměr. „Jejich ceny by měly růst mírně, avšak dostatečně na to, aby tlačily k postupnému upouštění od uhlí coby zdroje pro výrobu elektřiny,“ uvedl pro agenturu Reuters.
Samotné zdražování emisních povolenek ale není podle expertů v boji proti klimatické změně dostatečné. „Zatímco v největších ekonomikách světa jsou zcela nezbytné, k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 samy o sobě nestačí,“ řekl agentuře Reuters Jon Stenning z analytické společnosti Cambridge Econometrics. Podle něho musí přijít také rozpočtová podpora pro budování čistých zdrojů a další regulatorní politika.
