Nedávné zákroky proti lidem bez roušky odráží napětí ve společnosti, říká psycholog

Frustrace po více než ročním boji s pandemií je už na mnoha lidech znát. Dokazují to některé ostřejší zákroky policistů a strážníků proti lidem bez roušky. Podobné konflikty totiž mohou přispívat k polarizaci společnosti. „Napětí ve společnosti je vysoké,“ řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové psycholog ministerstva vnitra Štěpán Vymětal.

Podle Vymětala zákroky policistů a strážníků odráží především napětí ve společnosti. „Je prostě vysoké. Pomáhá, když o těchto věcech mluvíme, hledáme řešení a vzájemnou domluvu,“ uvedl v pořadu Vymětal.

Každý by podle jeho slov měl ale začínat sám u sebe, například tím, že bude posilovat vlastní psychickou odolnost. „Také pečovat o své duševní zdraví a pomáhat ostatním. Pečovat o sebe i po tělesné stránce – cvičit, mít dostatek spánku, čelit negativním myšlenkám a také poznávat své emoce. Abychom je ve vyhrocených situacích dovedli ovládnout, komunikovat, zklidnit napětí a problém vyřešit,“ vysvětlil psycholog.

„Jsme ve velké zátěži, frustrováni situací, která trvá už déle než rok. Je oprávněné, že máme negativní emoce, poznejme je ale a naučme se je ovládat. Když je pojmenujeme, většinou se zklidní,“ dodal Vymětal.

Vymětal narážel na záběry z několika videí, která se posledních týdnech rozšířila po sociálních sítích. Policisté a strážníci například v Ostravě nebo Uherském Hradišti na nich zakročili proti občanům za nedodržení některých protipandemických opatření. V obou případech u toho byly přítomny děti těchto osob.

Soustřeďme se na to dobré, vyzval psycholog

S Vymětalem souhlasil také ředitel Městské policie Zlín Milan Kladníček. „V každé společnosti může dojít k excesu. Strážníci měli oprávnění zakročit. Vše je o zvládnutí emocí, o výcviku, intervenci a hlavně o tom, navázat oční kontakt,“ vysvětlil Kladníček.

Právě komunikace je podle něj při podobných zákrocích zásadní. Roli ale může hrát také respekt občanů vůči strážcům zákona. „Myslím, že strážníci ve svých obcích respekt mají. Respekt si vybudujeme dobrou prací, myslím, že strážníci si ho za více než třicet let vydobyli,“ řekl Kladníček.

„Možná si to někteří k policistům ani nedovolí, ke strážníkům třeba někdy ano. To je otázka nastavení respektu ve společnosti,“ dodal ředitel zlínské městské policie.

Vymětal zároveň uvedl, že je nutné zohledňovat především pozitiva. „Jeden příklad může zkazit spoustu dobré práce. Je ale nutné se zaměřovat na to, co funguje. Tam, kde policisté a strážníci skutečně pomáhají. Když budeme zesilovat negativní zkušenosti, moc tím neprospějeme, zaměřoval bych se spíš na to, co se daří,“ apeloval psycholog.