Dopad energokrize na zemědělce
Rostoucí ceny energií se negativně podepisují na všech sférách společnosti, zemědělců nevyjímaje. Ti nyní hlásí, že kvůli vysokým nákladům musí přistoupit k nejhoršímu možnému – uzavírat některé chovy. Podle představitelů českých agrárníků to může vést i ke snížení potravinové soběstačnosti Česka v živočišné výrobě.
Energetická krize se dotkla drtivé většiny Čechů. Řadě lidí hrozí dokonce i upadnutí do energetické chudoby. Mezi zasažené patří i zemědělci, kterým rostou náklady, a to až raketovým tempem.
Dopad covidu na zemědělce: Katastrofální stav, který nejsme schopni přežít
Miliardové ztráty, potíže s odbytem zemědělských produktů či nárůst pracovních nákladů. Ačkoliv zemědělci nebyli v době pandemie nuceni „zavřít krám“ ze dne na den jako služby nebo průmysl, ani tomuto sektoru se problémy kvůli protiepidemickým opatřením nevyhnuly. Své o tom ví v Teletníku Rožná, který odchovává telata, či v zelinářské firmě Hanka Mochov. Obě firmy navíc říkají, že na pomoc od státu nedosáhly.
„Krmiva zdražila v meziročním srovnání o 20 až 25 %, energie o 5 až 40 %, nafta o 35 % a mzdové náklady o 4 až 6 %,“ popisuje pro CNN Prima NEWS prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Energie tak nejsou jedinou položkou, která aktuálně české zemědělce zatěžuje, ale je jednou z významných. „Ostatních farmářů, kteří nakupují spotovou elektřinu či teplo, se to dramaticky dotýká,“ říká ke skokovému nárůstu energií Jiří Horák z Farmy Choťovice.
Problém s energiemi zmiňuje i místopředseda představenstva PROAGRO Nymburk Zdeněk Mlázovský. Ten považuje za velký problém také zmíněný růst cen krmiva. „S energiemi je to podobné, ale tam by snad mohla být situace stabilnější. Jedno je ale jisté – směrem dolů se cena nepohrne,“ říká Mlázovský.
Až třetina zemědělců může letos skončit své chovy
Situace je pro zemědělce natolik nepříznivá, že řada z nich může ukončit své chovy. Týká se to zejména chovu vepřů. Prezident Agrární komory vidí cestu ve zvýšení výkupních cen, které by mohly pokrýt částky, které zemědělci utratí při výrobě. Pokud k tomu nedojde, mohla by podle něj až třetina chovatelů v nynějším roce trvale uzavřít své chovy. Až polovina by mohla skončit do roku 2030.
„Zemědělci nyní dotují chov prasat z vlastních peněz, což je dlouhodobě neudržitelný stav. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání – a zemědělství není výjimkou – musí hospodařit s péčí řádného hospodáře, a tedy generovat zisk,“ říká Doležal. Zachránit by se podle něj nyní mohli zejména ti ze zemědělců, kteří mají vlastní výrobu energií či krmiv.
Řada zemědělců pak podle průzkumu Agrární komory plánuje omezit své chovy. V roce 2022 má jít až o 43 % podniků, naopak zachovat svůj chov v nynějším rozsahu má v plánu pouze čtvrtina, do roku 2030 pak pětina.
Dojde na zdražování vepřového?
Agrární komora již dříve varovala, že pokud na uzavírání chovů prasat dojde, tak se prohloubí závislost Česka na dovozech ze zahraničí. České vepřové zkrátka nebude v takovém množství jako doposud. To se v souvislosti s různými výkyvy může podepsat i na dalším růstu cen. Tentokrát pro konečné zákazníky.
„U vepřového masa musíme ročně dovážet více než 200 tisíc tun, tedy asi polovinu domácí spotřeby. V případě tržních výkyvů, jako je například další rozšíření afrického moru prasat v Evropě, může dojít k prudkému nárůstu cen pro zákazníky, než jaký zažívají v posledních měsících,” říká Doležal.
