Válka na Ukrajině 4.9.2023
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl napadlo. Jednání obou prezidentů skončilo po třech hodinách, z čehož polovina připadla na jednání za přítomnosti delegací, uvedla agentura TASS. Putin po jednání podle agentury Reuters zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.
Ruský prezident opět obvinil Západ, že Rusko obilnou dohodou „podvedl“, protože nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Putin zároveň obvinil Ukrajinu, že obilnou dohodu využila k „teroristickým útokům“, jak Moskva označuje ukrajinské údery proti ruským válečným lodím a proti Krymskému mostu. „To nemůžeme trpět,“ prohlásil podle TASS šéf Kremlu. Mimo jiné přislíbil, že Rusko dodá Turecku za výhodnou cenu jeden milion tun obilí určeného ke zpracování a předání do nejchudších zemí světa.
„Celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem,“ uvedl turecký host na úvod schůzky. „Čekají na výsledek,“ apeloval s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.
„Vím, že chcete nastolit otázku obilné dohody. Jsme otevřeni jednání na toto téma,“ řekl na úvod Putin podle webu listu Kommersant. Deník připomněl, že Rusko od úmluvy odstoupilo 18. července kvůli nesplnění požadavků, jako je opětovné připojení banky Rosselchozbank k platebnímu systému SWIFT a zrušení překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv na světový trh.
Rusko v srpnu vyvezlo 7,7 milionu tun obilí, což je největší množství za posledních sedm let a o 32 procent více než loni v srpnu. Nejvíce ruské pšenice nakoupil Egypt, následovaný Alžírem, Tureckem, Keňou a Bangladéšem. Rusko také začalo konkurovat americkému obilí na latinskoamerickém trhu, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na ruský svaz pěstitelů obilí.
Oba prezidenti se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, jsou ale v ustavičném kontaktu. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.
Rusko-tureckého summitu se zúčastnily početné delegace obou zemí. Jejich součástí byli ministři obrany, ministři zahraničí, šéf ruského resortu zemědělství Dmitrij Patrušev, guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová nebo šéf Rosatomu Alexej Lichačev, uvedl Kreml podle agentury TASS. Tato část jednání „v rozšířeném složení“ skončila po půldruhé hodině, oba vůdci pokračovali v rozhovorech během pracovního oběda, dodal Kreml podle agentury Interfax.
Jak se vyvíjí ukrajinská protiofenziva? Podívejte se na reportáž:
Téma velitelů ukrajinského pluku Azov se v delegacích neprojednávalo, protože je „příliš citlivé“, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle TASS. Rusové zajali velitele Azovu loni v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Posléze je v rámci výměny zajatců předali do Turecka, kde měli setrvat do konce války. Navzdory této dohodě je minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivezl z Turecka do vlasti.
Putin před jednáním s Erdoganem také řekl, že příští rok bude spuštěn první blok jaderné elektrárny Akkuyu, kterou v Turecku staví Rosatom. Agentura Interfax připomíná, že původně se předpokládalo, že Rosatom stavbu předá letos, na sté výročí vzniku Turecké republiky. Půjde o první jadernou elektrárnu v zemi.
Ruský prezident podle agentury Bloomberg také naznačil, že Rusko je blízko k dohodě o zřízení plynárenského hubu — obchodního uzlu — v Turecku. „Doufám, že ve velmi blízké budoucnosti dokončíme naše jednání,“ řekl Putin na úvod schůzky s tureckým protějškem. Erdogan poznamenal, že projekt „obohatí“ vzájemné vztahy.
Kreml hledá alternativní exportní trasy pro zemní plyn a snaží se upevnit vztahy s Ankarou poté, co se vztahy s Evropskou unií prudce zhoršily během Putinovy války na Ukrajině. Putin přišel s plánem plynárenského uzlu loni, kdy navrhoval také vybudovat více spojení s Tureckem přes Černé moře, aby se tato trasa stala hlavním ruským exportním koridorem na západ. Minulý měsíc poznamenal, že uvedený podnik bude mít spíše formu elektronické obchodní platformy než fyzického zařízení pro skladování velkých objemů ruského plynu. Neupřesnil, zda by takové nastavení znamenalo méně obchodování s plynem, než se původně předpokládalo, poznamenal Bloomberg.
