360°, Lubomír Zaorálek, Cyril Svoboda, Lenka Zlámalová - 7.12. v 22:26
S Ukrajinou bychom měli navázat dlouhodobý dialog, nikoli přístupové rozhovory o členství v Evropské unii, uvedl v pořadu 360° exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj by jedním z důsledků přijetí mohl být nárůst migrace z Ukrajiny do jiných zemí východní Evropy. Lubomír Zaorálek (SOCDEM), rovněž bývalý ministr zahraničí, připustil, že skepsi maďarského premiéra Viktora Orbána v otázce rozšíření sedmadvacítky chápe.
Podle Svobody může hrát ve věci přijetí Ukrajiny do EU zásadní roli Maďarsko, jeho premiér Viktor Orbán tomu není nakloněn. „Unie v této otázce potřebuje jednotu, musí souhlasit všichni. Maďarsko bude zřejmě zahájení přístupových rozhovorů vetovat, což neznamená, že se v jednáních nebude pokračovat dál. Podle mě je potřeba všechno lépe promyslet,“ uvedl exministr Svoboda zahraničí.
ČTĚTE TAKÉ: Zrádný ukrajinský politik? Zelenského poslanec čelí stíhání za spolupráci s Ruskem
Podle něj by se měl s Ukrajinou vést spíše dlouhodobý dialog. Pokud začnou přístupové rozhovory, otevřou se prý složitá a těžko uzavíratelná témata.
„Naopak si myslím, že přijde doba, kdy budeme zavírat hranice mezi Ukrajinou a východní Evropou, protože nastane obrovský přesun obyvatelstva. Jako se bráníme migraci z Afriky a migraci přes Polsko a Bělorusko, tak se budeme muset bránit i na této hranici,“ uvažoval Svoboda.
Podle Zaorálka nejde zjednodušovat debatu o skepsi přijetí Ukrajiny do Evropské unie jen na premiéry Maďarska a Slovenska Viktora Orbána a Roberta Fica. Podobný postoj podle něj má celá řada dalších zemí, jmenoval například Nizozemsko, kde na konci listopadu vyhrála volby extrémní pravice v čele s Geertem Wildersem.
Dodal také, že některé požadavky maďarského premiéra chápe. „Orbán řekl, že se Maďarsko o přijetí Ukrajiny do EU nebude bavit, dokud nepovedeme zásadní debatu o nějaké nové strategii přístupu k zemi, což je ale docela legitimní požadavek,“ hodnotil v pořadu 360° Zaorálek.
„Jak chcete jednat o přijetí do Evropské unie někoho, jehož celý rozpočet dneska hradíte, a jehož administrativa by se de facto zhroutila, kdybychom ji každý rok neplatili?“ tázal se exministr zahraničí z vlády Bohuslava Sobotky.