Evropský parlament odhlasoval zavedení minimální mzdy v celé Evropské unii. Směrnice přitom dříve mířila jen k podpoře při kolektivních vyjednáváních o mzdách. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro CNN Prima NEWS řekl, že výsledná podoba se může změnit, protože nyní budou o výsledku jednat členské země.
Státy Evropské unie se shodly s europoslanci na podobě směrnice v červnu letošního roku. Původní záměr měl nařizovat určování minimální mzdy. Europoslanci ji nyní odhlasovali v poměru 505 hlasů pro, 92 hlasů proti a 44 se zdrželo.
Minimální mzda v Německu má být 300 korun za hodinu. V Česku je třikrát nižší
Německá vláda vyslovila souhlas se zvýšením minimální mzdy na 12 eur (asi 294 Kč) za hodinu. Pokud bude souhlasit parlament, kde mají vládní strany většinu, bude navýšení platit od 1. října. Kancléř Olaf Scholz, který z minimální mzdy 12 eur na hodinu učinil před loňskými parlamentními volbami svůj ústřední slib, rozhodnutí vlády označil za otázku respektu.
Směrnice se bude vztahovat na všechny pracovníky v Evropské unii s pracovní smlouvou nebo pracovním poměrem. Podle stránek Evropského parlamentu neplatí návrh pro ty členské státy, ve kterých je minimální mzda chráněna podle kolektivních smluv. Země budou mít tři možnosti: stanovit minimální mzdu na 60 procentech mediánové mzdy, případně na 50 procentech průměrné hrubé mzdy nebo mohou minimální mzdu valorizovat podle vývoje cen vybraných druhů zboží. Důvodem je, aby výpočet byl podle jasných kritérií.
Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se zatím jednalo o první čtení, takže finální pravidla se mohou ještě změnit. „Navíc je to směrnice, takže je poměrně ještě dost času k vyjednávání. Uvidíme, jaká bude konečná podoba. O tom je teď těžké spekulovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS Zdechovský.
Platnost až za dva roky
Nyní se tedy směrnice přesune k vyjednávání s členskými zeměmi. Očekává se, že Evropská rada finální formu schválí v září. Od té doby pak poběží lhůta dvou let, kdy mají členové unie novou směrnici implementovat do svého právního řádu.
Poměrně kriticky směrnici zkritizovala europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. „Ačkoliv se zatím nejedná o zasahování do pravomocí jednotlivých členských zemí, tak nepovažuji toto rozhodnutí parlamentu za šťastné, protože otevírá dveře k budoucí regulaci z evropské úrovně,“ řekla pro CNN Prima NEWS Vrecionová.
Europoslankyně ale oceňuje, že i přes nátlak některých poslanců a členských zemí není podoba minimální mzdy povinná a centrálně stanovená.