
Evropská delegace v Kyjevě
Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to v pondělí podle sdělení Evropské komise oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou. Ministři zahraničí zemí EU navíc schválili šestnáctý balíček sankcí, který se zaměřil na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska.
Členové Evropské komise v pondělí stejně jako někteří vysocí představitelé západních států přicestovali do Kyjeva, aby v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu dali najevo pokračující podporu bránící se zemi.
ČTĚTE TAKÉ: Záchrana Kyjeva, charkovský zázrak i jatka na Donbase. Připomeňte si velké zvraty na bojišti
„V sázce není jen osud Ukrajiny. Jde o osud Evropy. Takže naší hlavní prioritou zůstává podpora ukrajinské obrany,“ píše se v prohlášení šéfky komise. Do Kyjeva se svým týmem přijela v době, kdy se americký prezident Donald Trump ostře vyjadřuje na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a hodlá zahájit rozhovory s Ruskem o ukončení války, což znepokojuje mnohé evropské politiky. Evropské země zdůrazňují, že o míru není možné jednat bez účasti Ukrajiny.
Podle pondělního společného prohlášení von der Leyenové, předsedy Evropské rady Antónia Costy a šéfky Evropského parlamentu Roberty Metsolaové již evropská sedmadvacítka přispěla Ukrajině 135 miliardami eur, z čehož 48,7 miliardy tvořila vojenská pomoc. Šéfové unijních institucí uvedli, že chtějí nadále podporovat „svobodnou a svrchovanou Ukrajinu na její cestě do Evropské unie“.
Sankce proti Rusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí v Bruselu také schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, jak potvrdily diplomatické zdroje. Nová opatření by měla podobně jako v minulém souboru sankcí, který byl schválen loni v prosinci, cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Na seznamu je 73 nových lodí, zejména tankerů, celkem by jich tedy mělo být již více než 150. Jde rovněž o plavidla, která například přepravují munici ze Severní Koreje. EU rozšiřuje kritéria, která bude moci použít k uvalení sankcí na vlastníky a provozovatele stínové flotily, včetně kapitánů lodí.
Omezen bude také vývoz hliníku z Ruska. Evropská unie stále spoléhá na Rusko, pokud jde asi o šest procent dovozu hliníku. Zákaz dovozu hliníku bude postupně zaveden do jednoho roku od přijetí balíčku. Mezi další zákazy patří vývoz chrómu a některých dalších chemikálií a rovněž i určitých plastů.
Nové sankce míří i na ruské finanční instituce a banky. Balík rovněž obsahuje pozastavení vysílacích licencí v EU pro osm ruských médií. Na sankční seznam bude přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Třásla jsem se a ptala sama sebe, jestli přežiju příští minutu, vzpomíná Viktoria