Euro 7 prodraží přechod na bezemisní vozidla. Zdroj: thinkstockphotos.com
Automobilky i někteří europoslanci považují zavedení emisní normy Euro 7 za zbytečný mezikrok na cestě ke konci spalovacích motorů v roce 2035. Peníze potřebné na vývoj aut plnících novou normu by výrobci raději investovali do elektromobility.
Zveřejnění návrhu podoby nové emisní normy Euro 7 Evropskou komisí vyvolává vesměs rozporuplné reakce. Mnohé automobilky ji považují za nadbytečnou, europoslanci dokonce zpochybňují zavedení zákazu spalovacích motorů od roku 2035. Ekologickým aktivistům se naopak přechod na bezemisní dopravu jeví příliš pomalý.
Norma Euro 7 dopadne i na elektromobily. Auta musí splnit přísné podmínky pro brzdy
Nástup platnosti emisní normy Euro 7 se stále odkládá, řešit totiž bude i problémy spojené s elektromobilitou. Kromě produkce emisních částic spalovacími motory se zaměří také na znečišťování životního prostředí brzdovým systémem, což se logicky přímo týká i vozidel s jiným než výlučně spalovacím pohonem. Elektromobily by vzhledem ke své vyšší hmotnosti mohly být dokonce v nevýhodě.
Zbytečný mezistupeň
„Autoprůmysl nepotřebuje Euro 7, protože to bude znamenat akorát čerpání zdrojů, které bychom měli utrácet za elektrifikaci,“ řekl generální ředitel koncernu Stellantis Carlos Tavares na nedávném autosalonu v Paříži a dodal: „Proč plýtvat omezenými zdroji na tak krátké období? Průmysl to nepotřebuje a je to kontraproduktivní,“ dodal.
„Všichni kráčíme mílovými kroky směrem k elektrifikaci. Takže zavést na konci desetiletí Euro 7 je směšné, protože na to, abychom normu splnili, musíme vynaložit mnoho peněz, které bychom jinak mohli investovat do elektrifikace. Pokud přijde Euro 7 tak, jak se o něm mluví, bude to znamenat, že Fabia zdraží nejméně o 6 tisíc eur (asi 150 tisíc korun),“ řekl už dříve Thomas Schäfer, bývalý šéf české automobilky Škoda a nynější lodivod Volkswagenu.
Na další aspekt poukázal ředitel evropského zastoupení elektrické divize značky Ford Martin Sander. Podle něj jde o krok v rozporu s přechodem na elektromobilitu, jelikož by se již nemělo investovat do vývoje techniky, která patří do minulosti. Na druhé straně Euro 7 upravuje i limity v oblastech, které se týkají elektrických aut.
Jedná se například o emise pevných částic z brzd a pneumatik. Co se týká brzd, emise by měly klesnout o 27 %, ale u pneumatik se ještě čeká na stanovení metodiky měření jejich opotřebení. Eurokomisař Breton k tomu dodal, že elektromobily sice nevypouštějí emise oxidu uhličitého, ale jsou v průměru o 40 % těžší než auta se spalovacími motory, a proto emitují více pevných částic z brzd a pneumatik.
Evropská nevládní federace Transport & Environment (T&E) naopak kritizuje novou emisní normu Euro 7 jako slabou. Za hlavní důvod považují skutečnost, že vzhledem k současným rekordním ziskům automobilek by mohly do inovací investovat mnohem více peněz, a ne si stěžovat na ekonomickou zátěž, kterou norma přináší. A dodali, že zisk je pro výrobce důležitější než lidské zdraví.
Emisní norma Euro 7 dokoná zkázu klasických motorů. Automobilkám se už nevyplatí
Brusel připravuje poslední hřebík do rakve spalovacích motorů – emisní normu Euro 7. „Je to válka vyhlášená autům na benzin a naftu,“ tvrdí německý odborný magazín Focus. Tento rok je pro automobilový průmysl z mnoha důvodů kritický. Výrobu a prodej aut zmrazila koronakrize a současně se do jejich rozpočtů mocně tlačí investice nutné na další vývoj ekologických pohonů.
600 000 pracovních míst v sázce
Pro zavedení Eura 7 nejsou ani zdaleka všichni europoslanci. Zástupci automobilového průmyslu na svou stranu získali například evropského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona. Podle něj vozidla splňující novou emisní normu zdraží v průměru o 304 eur. Breton má velké pochybnosti i o absolutním zákazu spalovacích motorů po roce 2035.
Breton v rozhovoru pro bruselský Playbook řekl, že nucený přechod k elektromobilům může způsobit „gigantické narušení“ jednoho z klíčových odvětví v Evropě. „Přechod z benzinu a nafty na elektrickou energii bude mít tolik důsledků pro společnosti a jejich dodavatele, že si nemůžeme dovolit selhat.“ Komisař varoval, že pokud se v procesu vyskytnou nějaké problémy, měli bychom mít možnost zatáhnout ruční brzdu. Jím navrhovaná doložka, která by se aktivovala v roce 2026, by vytvořila čas zareagovat na případné problémy. A potenciálně jich není málo.
Podle Bretona je v sázce například ztráta 600 000 pracovních míst v automobilovém průmyslu a návazných odvětvích. Na výrobu nových elektrických aut bude navíc Evropa potřebovat 15krát více lithia, čtyřikrát více kobaltu, čtyřikrát více grafitu a třikrát více niklu, řekl Breton. „Takže budeme mít obrovskou spotřebu surovin a tohle všechno musíme prostudovat,“ řekl Breton. A to není všechno. „Pokud chceme, aby všechna auta byla elektrická, budeme potřebovat o 150 GW více elektřiny ročně – to znamená o 20 až 25 procent více elektřiny, než dnes vyrábíme v Evropě,“ pokračoval Breton.
Breton připomněl i známý argument odpůrců prosazování elektromobility za každou cenu: „EU s přibližně 450 miliony lidí je jen ostrov. To, že si Evropané budou moci (a budou muset) kupovat pouze elektrická auta, ještě neznamená, že zbytek světa, tedy asi sedm miliard lidí, nebude používat auta se spalovacím motorem mnoho dalších desetiletí“. Breton poukázal zejména na Afriku, kde mnohé země nemají ani jen stabilní elektrické sítě a už vůbec ne vizi výroby dostatečného množství elektřiny pro napájení vozového parku
Euro 7 do dvou let
Nová emisní norma Euro 7 má vstoupit v platnost od července 2025 a vztahovat se bude na osobní auta a dodávky. Oproti normě Euro 6 budou muset automobilky dosáhnout u nových vozů snížení emisí oxidů dusíku o 35 % a pevných částic o 13 %. Pro nákladní auta a autobusy začne Euro 7 platit od roku 2027. Otázkou však zůstává, zda současný návrh Evropské komise skutečně projde schvalovacím procesem, a pokud ano, zda tomu tak bude v současné podobě.
