Europarlament schválil velkou půjčku pro Ukrajinu. Pomoc uhradí i zmrazený ruský majetek
Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku, což Moskva vzápětí označila jako hospodářský zločin světového rozměru. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské invazi, podle materiálů Evropské komise bude moci použít peníze na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.
Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 o poskytnutí Ukrajině až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
ČTĚTE TAKÉ: Severokorejci už cvičí v Rusku, ukazují záběry. Vojáci mají doplnit stavy na Ukrajině
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila schválení nového mechanismu finanční pomoci, jehož součástí je i půjčka, za historický okamžik. Pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56. Hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.
Čtěte také
Návrh ještě musí schválit členské státy, přičemž toto rozhodnutí nemusí být jednomyslné. Podle zdrojů ČTK se tak stane v nejbližších dnech, a to do konce října. Evropská komise připraví memorandum s Ukrajinou, které umožní čerpání peněz. Očekává se, že první peníze z nové pomoci dostane Kyjev ke konci letošního roku či na začátku roku příštího.
Půjčku mají splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. V EU se jedná o zhruba 210 miliard eur, výnos podle komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur. Některé zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur. „To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině,“ řekl o mechanismu během dopolední rozpravy eurokomisař Didier Reynders.
Úřadující ruský stálý zástupce při EU Kirill Logvinov v reakci na hlasování europarlamentu obvinil Evropskou unii z ekonomického zločinu světového formátu, když se rozhodla použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv. „Parlament, ačkoli se nazývá evropský, učinil rozhodnutí, které jde proti evropským zájmům,“ řekl podle TASS Logvinov. Dodal, že budoucí generace evropských daňových poplatníků za tento zločin nakonec Rusku zaplatí.
Podle údajů Evropské komise z konce září EU a členské státy vyčlenily na pomoc Ukrajině 101 miliard eur, z nichž 43,5 miliardy bylo určeno na vojenské výdaje. Dalších 17 miliard eur EU a členské státy vyčlenily na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Skupina zemí G7 se v červnu dohodla pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů. Půjčky mají být kryté výnosy zmrazeného ruského státního majetku. Dohoda předpokládá využití výnosů z tohoto majetku, aniž by byl jednotlivými zeměmi konfiskován, což vyvolávalo právní otázky.
Proběhla i bouřlivá diskuze o Blízkém východě
Ohledně izraelsko-palestinského konfliktu někteří europoslanci také zopakovali, že Izrael má právo na sebeobranu, ovšem v souladu s mezinárodním právem. Jiní naopak židovský stát obviňovali z genocidy Palestinců a záměrných útoků na jednotky OSN s cílem zamaskovat své válečné zločiny.
Podle španělského europoslance Nicoláse Pascuala de la Parte z frakce Evropské lidové strany (EPP) musí „v první řadě utichnout zbraně a do oblasti musí ve velkém proudit humanitární pomoc“. „Zásadní je okamžité příměří a poté vytvoření strategie pro normalizaci v Libanonu. Je to země, kde vládne teroristická organizace Hizballáh, která se musí odzbrojit. Musí se s ní skoncovat,“ uvedl.
Čtěte také
Jeho řecký kolega Yannis Maniatis z frakce socialistů a demokratů (S&D) zmínil právo Izraele na sebeobranu, jak ale dodal, není možné „blokovat humanitární pomoc v Pásmu Gazy a bombardovat civilní obyvatelstvo“.
Na obranu židovského státu vystoupil francouzský poslanec Jordan Bardella z frakce Patriotů pro Evropu. „Izrael bojuje legitimně a snaží se neutralizovat islámský terorismus na Blízkém východě. Mělo by to být ale v rámci mezinárodního práva,“ prohlásil. Zdůraznil, že konflikt na Blízkém východě ohrožuje i Evropu, kde hrozí další migrační vlny. „Měli bychom se snažit o mír, ale v tuto chvíli to nejde. Mír bude, až se Libanon zbaví islamistů a bude moci plně kontrolovat své území,“ dodal Bardella.
Jednotky OSN se tento měsíc staly podle svého tvrzení terčem opakovaného ostřelování izraelskou armádou a několik jejich příslušníků bylo zraněno. Předminulý týden mise oznámila, že dva izraelské tanky prorazily vrata na jedné ze základen UNIFIL. Izraelská armáda tvrdí, že se to stalo neúmyslně. Incidenty vyvolaly silnou mezinárodní kritiku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně vyzval mírové jednotky v jižním Libanonu, aby se přesunuly z některých oblastí poblíž izraelských hranic, a obvinil libanonské hnutí Hizballáh, že při svých přeshraničních útocích na Izrael zneužívá pozice UNIFIL jako štít.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry obrovské exploze. Ukrajinci zdemolovali ruský obrněnec, stačil jim dron s výbušninou
