Z Afghánistánu se stále snaží dostat stovky lidí. Zdroj: AP
O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přepravily před dvěma týdny evakuační lety. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu, sdělilo ministerstvo vnitra. Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.
„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil ČTK Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.
„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.
Jaký je rozdíl mezi azylem a doplňkovou ochranou?
Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.
Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. „Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra. V zařízení ministerstva vnitra mohou navíc v rámci integračních procesů zůstat ještě 12 měsíců po případném udělení mezinárodní ochrany. Po udělení mezinárodní ochrany mohou žadatelé cestovat z ČR, a to v případě, že budou respektovat imigrační pravidla dané země,“ doplnilo vnitro.
Během tří letů bylo evakuováno 195 lidí
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že většina evakuovaných by si představovala svou budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. „Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu,“ řekl ministr.
Procedura v případě azylu by mohla být rychlá, protože podle dřívějšího vyjádření Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Pak by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.
Poté, co hnutí Tálibán ovládlo většinu Afghánistánu, stáhla ČR ze země pomocí tří letů z předminulého týdne 195 lidí. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v pátek uvedl, že Česko evakuovalo již všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které pro tyto účely vybraly armáda a diplomacie.
