O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přepravily před dvěma týdny evakuační lety. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu, sdělilo ministerstvo vnitra. Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.
V Kábulu zabíjela odnož Islámského státu „K“. Co je zač a proč nesnáší Tálibán?
Čeho se západní rozvědky obávaly, se stalo. Islámský stát se znovu probudil a při sebevražedných útocích v Kábulu usmrtil desítky lidí. U afghánského letiště ve čtvrtek zřejmě řádila odnož této teroristické organizace s přídomkem Chorásán. Čím se liší od Tálibánu?
„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil ČTK Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.
„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.
Jaký je rozdíl mezi azylem a doplňkovou ochranou?
Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.
Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. „Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra. V zařízení ministerstva vnitra mohou navíc v rámci integračních procesů zůstat ještě 12 měsíců po případném udělení mezinárodní ochrany. Po udělení mezinárodní ochrany mohou žadatelé cestovat z ČR, a to v případě, že budou respektovat imigrační pravidla dané země,“ doplnilo vnitro.
Děti vyslané na smrt: Pomáhali jiným přežít, sami zemřeli. Kdo jsou padlí vojáci z Kábulu?
Při čtvrtečním sebevražedném útoku u kábulského letiště zahynulo přes 180 lidí. Jednotky Spojených států při explozi přišly o své příslušníky: 11 mariňáků, vojáka a zdravotníka námořnictva. Všichni zemřeli při snaze pomoci evakuovat lidi do Spojených států.
Během tří letů bylo evakuováno 195 lidí
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že většina evakuovaných by si představovala svou budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. „Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu,“ řekl ministr.
Procedura v případě azylu by mohla být rychlá, protože podle dřívějšího vyjádření Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Pak by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.
Poté, co hnutí Tálibán ovládlo většinu Afghánistánu, stáhla ČR ze země pomocí tří letů z předminulého týdne 195 lidí. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v pátek uvedl, že Česko evakuovalo již všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které pro tyto účely vybraly armáda a diplomacie.