Přestože koronavirová krize odhalila, jak je Evropská unie závislá na dodávkách účinných látek pro výrobu léků na Číně a Indii, zatím se s tím nic neděje. V sedmadvacítce chybí jakýkoli program zaměřený na podporu návratu výroby účinných látek zpět do Evropy. „Evropské vlády nejsou ochotny platit víc za léky vyrobené na území Evropské unie,“ řekl šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel během diskusního kulatého stolu konaného za účasti zástupců ministerstva zdravotnictví a ministerstva průmyslu a obchodu.
Zájem Evropy se v oblasti farmacie soustředil v minulosti hlavně na inovace, výzkum, vývoj a ceny léků. Nikdo se však už příliš nezajímal o to, kde se léky vyrábějí. „Až pandemie koronaviru začala odhalovat, jak závislá Evropa na jiných zemích je,“ řekl během diskuse na půdě ministerstva průmyslu a obchodu Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem na úvod diskusního kulatého stolu, který pořádal Zdravotnický deník.
Právě tlak na ceny vedl k tomu, že evropská sedmadvacítka se v průběhu posledních dvaceti let stala závislou na Asii, a to především na Číně a Indii. Podle Vrubela však nejde o závislost ve smyslu importu hotových léků, nýbrž aktivních účinných látek, které se k produkci léků používají. Outsorcing jejich výroby do Asie vytvořil problémy, jimž Evropa kvůli zablokování dodavatelských řetězců v důsledku protiepidemických opatření čelila.
Evropa nechce platit za léky vyrobené doma
„Výroba aktivních látek probíhá ve 12 místech na světě, z toho šest se nachází v Číně. Odtud jsou vyváženy do celého světa a teprve výroba konečných forem léků, především antibiotik, probíhá ve stovkách až tisících míst na světě,“ upozornil Vrubel.
Jenže ani v případě produkce konečné formy léků na tom Evropa není bůhvíjak. Z celosvětového hlediska si drží jen 18procentní podíl. Podíl Indie činí 31 %, Číny 14 % a Spojených států a Kanady dohromady necelých 40 %. „V případě generických léků je závislost světa na produkci aktivních účinných látek (API) z Indie a Číny ještě větší, v těchto dvou zemích se vyrábí dvě třetiny celosvětové produkce API,“ zdůraznil ředitel České asociace farmaceutických firem.
A co je příčinou? Jak už bylo řečeno, tlak na nízké ceny léků. „Evropa je u finálních léků cenově nejnižší kontinent,“ upozornil Filip Vrubel. Podle něho je problém také v tom, že zdravotnické systémy (tedy vlády) nečiní rozdíl mezi tím, zda jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny evropské nebo mimoevropské léky. „Evropské vlády nejsou ochotny platit víc za léky vyrobené na území Evropské unie,“ dodal.
Řešení zatím jen na papíře
Podle Vrubela sice Evropská komise v důsledku pandemie koronaviru zjistila, že čelí vážnému problému, přispěchala s řadou strategií, ale to je asi tak všechno, co se doposud stalo. „Komise identifikovala výrobu API jako jednu z klíčových výrob, které je třeba posilovat. Nevidíme ale konkrétní kroky. Není zde jediný program, který by byl zaměřen pouze na zdravotnický průmysl. Ten musí žádat o podporu ze stejných programů jako jiný zpracovatelský průmysl, čili soutěží s výrobci automobilů nebo jiných průmyslových výrobků,“ upozornil.
Že si je stát těchto problémů vědom, potvrdil také náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Podle něho je nanejvýš důležité, aby se to změnilo. „Farmaceutický průmysl má mimo jiné vysoký potenciál inovace. V Česku tento sektor výrazně roste a tvoří asi o 58 procent vyšší přidanou hodnotu než zbytek zpracovatelského průmyslu. To znamená, že tam jsou také vyšší mzdy,” řekl Muřický v průběhu diskuse.
