Roman Prymula k opičím neštovicím
Pokud jste očkovaní proti neštovicím a myslíte si, že vás vakcína ochrání i proti opičí variantě, jste na omylu. Epidemiolog Roman Prymula v Novém dni na CNN Prima NEWS zdůraznil, že poté, co pravé neštovice zmizely z povrchu zemského, naše imunita spala a postupně zmizela. Prymula také vysvětlil specifika samotného očkování včetně dostupnosti látek a prozradil, kde na světě se nachází velmi nebezpečný typ této nové nemoci.
Přestože jste byli kdysi očkováni proti klasickým neštovicím, nebo jste je v dětství prodělali, výskyt nově se šířících opičích neštovic vás může ohrozit. „Američané ukázali studie, že po 30 letech už nejsme chráněni. Pravé neštovice zmizely z povrchu světa a desítky let jsme se s nimi nesetkali. Imunita spala, a protože nebyly žádné podněty, postupně vymizela, i když jsme si mysleli, že živá vakcína nás ochrání doživotně. Teď bychom museli očkovat i starší občany,“ prozradil v Novém dni Prymula.
Česko je ale jednou z mála zemí, která má zásoby očkovací látky pro celou populaci. Jde však o původní vakcínu, která měla časté nežádoucí účinky. Podle Prymuly není zatím na místě ji používat jen kvůli několika málo případům opičích neštovic.
Američané se báli bioterorismu
Co se týče současných vakcín, na světě existují zejména dvě účinné látky – původní ACAM 2000 v USA a v Evropě dostupný Imvanex vyrobený v roce 2021. V Česku k dostání běžně nejsou, například Němci si ale nedávno objednali 40 tisíc dávek. V USA pak mají poměrně masivní kontrakty s výrobci, protože podle Prymuly hrozilo riziko pravých neštovic a jejich „bioteroristického zneužití“. Spojené státy si zajistily více než 140 milionů dávek.
Opičí neštovice
- Název pochází od makaků, u nichž se nemoc objevila poprvé v 50. letech minulého století
- K nákaze dochází při kontaktu s infikovanými zvířaty, materiálem (ložní prádlo, oblečení) a mezi lidmi. Zde se nejčastěji přenáší nechráněným pohlavním stykem
- Mezi příznaky patří: vysoké teploty až horečky, bolest svalů, pocit únavy, dušnost a vyrážka-puchýřky
- Proti nemoci neexistuje cílená léčba, podpůrně se užívají antivirotika
- Prevenci by mohlo představovat očkování proti pravým neštovicím
Technika očkování látkou, která je v Česku dostupná, určitě utkvěla v paměti všem, kteří proces v minulosti podstoupili. „Je to bifurkační jehla se dvěma hroty. Pointou bylo, že jehla se namočila do látky, která je vysušená a musí se do ní nalít kapalina, aby byla vůbec schopna očkovat. Bifurkační jehla nasaje kapku, udělá se hladinka a pak pícháme do kůže. Očkování je účinné, když vidíme kapky krve. Je to metoda, která se dnes moc nepoužívá,“ popsal epidemiolog a dodal, že nové látky se již aplikují klasickou metodou.
Opičí neštovice se na světě objevily už v roce 1958, kdy byl poprvé zachycen virus, který onemocnění způsobuje. „Původní varianta v Africe, kde vznikly a jsou dva různé kmeny, se liší. U středoafrického je smrtnost až 10 procent, což je závažné,“ uvedl Prymula.
První klasický případ datujeme do roku 1970, větší epidemie pak nastala v roce 2003 v USA, kdy bylo postiženo 71 lidí. Dlouhá léta lidé předpokládali, že se nemoc přenáší jen ze zvířete na člověka. „Také ve Spojených státech šlo o zoonózu, protože lidé nakupovali hlodavce z Ghany v jedné síti zverimexů. Teď je celý svět v šoku, protože nastává mezilidský přenos,“ upozornil Prymula.
V současnosti se po světě šíří takzvaný západoafrický virus, který není smrtelný jako jeho „bratr“. „V USA nebyl žádný případ úmrtí a teď je tomu stejně,“ podotkl odborník. Přesto existuje řada mutací, které vedly k přenosu a mohou zanechat stopy po vyrážce. „Víme, jak po pravých neštovicích byli lidé zjizveni. Tady to nebude tak hrozné,“ dodal.
Jaké jsou příznaky opičích neštovic?
Příznaky nemoci nejsou pro laika specifické. Na začátku se objevuje bolest hlavy, svalů nebo kloubů, následně přichází vysoká horečka. „Pak vzniknou kožní formy, jsou to vřídky, které mají na začátku čirou tekutinu, pak se zabarví, prasknou a vznikají jizvičky,“ uvedl Prymula. Vzhledem k příznakům bychom si tak opičí neštovice neměli splést se spalničkami nebo zarděnkami.
„Podobné jsou neštovice plané, ale opičí mají větší – až centimetrové – postulky a na kůži se vysévají jinak,“ porovnal epidemiolog. Jisté je, že na pokožce máme obecně mnoho virů a pokud k tomu ještě přidáme prasklé puchýřky, může velmi snadno dojít k mezilidskému přenosu klidně jen podáním ruky. Situace je ale jiná než u covidu, kdy jeden člověk mohl během chvíle a nevědomky nakazit mnoho osob kolem sebe.
V Česku už Státní zdravotní ústav předběžně potvrdil dva případy opičích neštovic. V druhém případě jde o blízký kontakt prvního nakaženého, který byl potvrzen v úterý. Muž se zřejmě nakazil na hudebním festivalu v Belgii. Karanténa v případě opičích neštovic podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka trvá 21 dní od posledního kontaktu. Osoby, jimž je nařízena, nesmějí opustit své bydliště a mají sledovat svůj zdravotní stav.
