Rusové utíkají před mobilizací
Tisíce mobilizovaných Rusů se snaží vyhnout válce na Ukrajině a utíkají ze země. Počet únikových cest se pro ně ale snižuje, Evropa se totiž neshodne, jaký k nim zaujmout postoj. Evropská unie radí Rusy přijmout, pobaltské státy jsou ale proti. Stejně tak Česko.
„V zásadě si myslím, že by Evropská unie měla přijmout ty, kteří jsou v nebezpečí kvůli svým politickým názorům,“ prohlásil v rozhovoru pro web Politico šéf Evropské rady Charles Michel.
Jenže vůli Bruselu se už oficiálně vzepřelo hned několik států. Nejhlasitější jsou v odporu dlouhodobě pobaltské státy – Lotyšsko, Litva a Estonsko – které oznámily, že žádného ruského uprchlíka nepřijmou. Podle tamních politických představitelů utíkají ruští branci ze strachu o vlastní pohodlí, nikoli proto, že by byli proti samotné válce na Ukrajině.
Lithuania will not be granting asylum to those who are simply running from responsibility. Russians should stay and fight. Against Putin.
— Gabrielius Landsbergis🇱🇹 (@GLandsbergis) September 23, 2022
„Litva neudělí azyl těm, kteří jednoduše utíkají před zodpovědností. Rusové by měli zůstat a bojovat. Proti Putinovi. Rusové musí osvobodit Rusko,“ napsal na Twitter litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Rusové prchají před mobilizací. Za letenky do zahraničí dají i čtvrt milionu, seženou-li je
Kolony na hranicích Ruska a Gruzie nebo Ruska a Mongolska měří několik kilometrů a ruská letiště se plní mladými muži. Po vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem se Rusové v obavách z odvedení na ukrajinskou frontu dávají na útěk. Někteří po zemi, jiní se rozhodli pro letadlo. Jenže vzdušný způsob „preventivní dezerce“ se obrovsky prodražuje.
Co na to Češi?
Podobně striktní je v přístupu k ruským uprchlíkům, z nichž mnozí dostali povolávací válečný rozkaz, také Česká republika. „Humanitární víza jsou pro Ukrajince, kteří prchají před ruskými bombami. Ruští občané, kteří jsou povoláváni k vojenské povinnosti, by svou vůli měli vyjadřovat především v Rusku a tam demonstrovat proti režimu, pokud nesouhlasí s válkou,“ řekl pro CNN Prima NEWS český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Pro Českou republiku by velký příliv ruských občanů představoval významné bezpečnostní riziko. Když se podíváme na státy jako Finsko či Estonsko, tak ty hledají aktivní opatření, jakým způsobem omezit pohyb na hranicích, protože tam je tento příliv bezprostřední. Ale Česká republika by mohla stát právě v té druhé řadě,“ dodal šéf resortu zahraničí.
Rusové utíkají před mobilizací převážně do sousedních států. Přílivu uprchlíků čelí Gruzie, Finsko nebo Turecko. Zvláště v případě Gruzie jde o pikantní vývoj událostí, protože jde o zemi, kterou Rusové v roce 2008 napadli. A teď v ní hledají azyl a bezpečí.
