Evropa v budování obrany zaostává, tvrdí analytici. Výroba je pomalá a NATO je závislé na USA
Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) během svého pražského summitu zveřejnil zprávu na téma „Progresy a nedostatky obrany Evropy“. Experti think-tanku, který sídlí v britském Londýně, dali dohromady analýzu o tom, jak si evropské státy vedou v oblasti obrany a bezpečnosti v době, kdy stále probíhá například ruská válka na Ukrajině. Ze zprávy vyplývá, že Evropa je v mnoha oblastech plně závislá na pomoci z USA, a to například u protiletecké obrany či kyberbezpečnosti. Chvála naopak přichází za to, jak evropské státy využívají k budování svých sil lokální společnosti.
„Tlak se na evropské lídry uprostřed pokračující vojenské hrozby Ruska jenom zvýšil, a to i kvůli nejistotě okolo závazku Spojených států amerických k bezpečnosti Evropy,“ uvádějí analytici IISS.
ČTĚTE TAKÉ: Orbán: Útok na Babiše? Není divu, rivalové ho roky démonizují. Volby stejně vyhraje
Evropa samotná si v tuto chvíli podle nich nevede příliš dobře, a to v celé plejádě aktivit. „Evropa čelí kritickým výpadkům v kapacitě včetně nedostatečného zpravodajství, sledování a průzkumu, zařízení pro vesmírné účely, pro pálení dalekonosných střel i raketové artilerie,“ míní experti.
Čtěte také
Stejně tak Evropa zůstává závislá na Američanech, co se týče počítačového světa a kyberbezpečnosti. „A to v čase, kdy jsou tyto systémy čím dál důležitější pro budoucnost válčení,“ tvrdí zpráva IISS. Celkově je prý kapacita Evropanů v této oblasti solidní, má však řadu mezer.
Starý kontinent podle analýzy IISS rovněž zaostává v budování protiraketové a protiletecké obrany, a to „prakticky v celém spektru hrozeb“. I zde platí, že bez podpory USA by se Evropa neobešla. „Nové systémy se sice objevují, ale není jasné, jak chce NATO své ambice zečtyřnásobit protiletadlovou a protiraketovou obranu uskutečnit,“ stojí ve zprávě.
Pochvala za domácí a evropské výrobce
Kde evropské státy naopak posilují a vysloužily si od IISS chválu, je využívání domácích, respektive evropských, společností. Nikoliv těch mimo starý kontinent, většinou z Asie.
Evropa navíc utrácí za obranné výdaje o 50 procent více než v roce 2022, tedy v době, kdy započala ruská invaze na Ukrajinu. Na druhou stranu však IISS ve zprávě dodává, že ačkoliv jde o úspěšný krok, není jisté, že vydrží. „Někteří evropští spojenci budou mít potíže, aby naplnili nové cíle NATO ohledně výdajů,“ uvádějí analytici.
Severoatlantická aliance (NATO) si v důsledku přetrvávající ruské hrozby a stejně tak požadavků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa stanovila vyšší cíle na zbrojení. Časem se členské státy plánují dostat až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
PODÍVEJTE SE: Just: Putin Zelenského doslova nenávidí. Osobně by se s ním setkal jen při podpisu kapitulace
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
