Vstup do přípravné fáze přijetí eura by neměla provádět současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Rozhodnutí by měl provést kabinet na začátku volebního období. Vyplývá to z analýzy Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, a kterou na žádost vlády poradní orgán vypracoval poté, co v únoru padl plán ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat do funkce zmocněnce pro přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. Koaliční strany se v té době dostaly do rozepří, zda je přijetí společné měny výhodou. Analýzu koncem října schválil NERV a nyní ji dostane k prostudování vláda.
Právě vstup do přípravné fáze přijetí eura ERM II byl jedním z klíčových témat vypracované analýzy. O vstup do tohoto mechanismu velmi hlasitě bojovali Piráti a také hnutí STAN. Vládní poradci ale upozorňují, že předstupeň ERM II není pro Česko v této době a za stávajících podmínek výhodný. „Základním závěrem pro rozhodnutí o přistoupení k ERM II je, aby takový krok znamenal co nejkratší dobu strávenou v tomto systému směnných kurzů,“ uvádí analýza, kterou má redakce k dispozici a která aktuálně míří na stůl ministrům i premiérovi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jsme hnutím do krize. STAN má plán, jak porazit Spolu a vytěžit z úpadku Pirátů
Důvodem je fakt, že centrální banka by při regulaci inflace sledovala dva cíle. Tedy cenovou stabilitu a měnový kurz. K tomu má ale pouze jeden nástroj, a tím je rozhodování o výši úrokové sazby. „Proto by země s autonomní měnovou politikou, tedy bez fixního kurzu, při usilování o členství v eurozóně měla strávit v ERM II jen tak dlouhou dobu, jak je nezbytně nutné. To tedy platí i pro Českou republiku,“ píšou poradci.
Chybí politická shoda
Další závěr analýzy je, že pro přijetí eura by měla existovat jasná politická shoda nebo širší společenská podpora. Ani jedno z uvedených však v současné době není. „Aktuálně není naplněn ani jeden předpoklad, a proto jako nutné minimum vzhledem k délce procesu přistoupení k euru (minimálně tři roky, ale potenciálně i mnohem déle) považujeme, aby padlo takové rozhodnutí na začátku mandátu vlády tak, aby v ideálním případě proces zahajovala i ukončovala totožná vláda,“ uvádí NERV.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora eura je velmi nízká. Šetření agentury STEM z května 2024 ukazuje, že by jednotnou evropskou měnu přijalo pouze 23 procent lidí. Jen o jeden procentní bod podpory vykázal průzkum CVVM z června 2023. To se odlišuje od průzkumu Eurobarometru, podle kterého je pro euro 49 procent lidí.
Třetím závěrem je doporučení, aby vláda při vstupu do ERM II prosazovala dodržování pouze právně zakotvených povinností. Povinnost ke vstupu do bankovní unie by pro Českou republiku měla platit až v době, kdy přijme euro. Tedy ne ve chvíli, kdy vstoupíme do ERM II. To byl v minulosti příklad Chorvatska a Bulharska. „V takovém případě totiž členský stát odevzdává část svých dohledových pravomocí, ale zároveň se na nich zatím nepodílí na úrovni eurozóny,“ zní doporučení.
„Důležitým předpokladem všech dalších závěrů je, že otázka vstupu do ERM II, respektive účast v eurozóně, nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu,“ dodávají poradci.
Přijetí eura by vedlo krátkodobě ke zvýšení cen
Česká republika většinově splňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Tedy vládní dluh nepřekračuje 60 procent HDP, kurz koruny je stabilní a dlouhodobá úroková sazba je pod referenční hodnotou 5,5 procenta.
Nesplňujeme pouze podmínku roční inflace, která nesmí překročit 1,5 procentního bodu průměru nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. V květnu byla naměřena roční inflace 6,5 procenta, což je 4,1 procenta nad referenční hodnotou. Tuto podmínku by ale Česká republika mohla ve výhledu splnit na konci letošního roku.
Analýza také hovoří o zkušenostech zemí, které už euro přijaly, a odpovídá na častou otázku občanů – zda se po přijetí eura budeme mít ekonomicky a hospodářsky lépe. „Pokud jde o cenovou stabilitu, většina zemí zaznamenala krátkodobý nárůst inflace bezprostředně po přijetí eura, což bylo způsobeno zejména konjunkturálními faktory, v menší míře pak i přechodem na novou měnu a zaokrouhlováním cen,“ uvádí materiál.
V dlouhodobém měření ale inflace klesla a stabilizovala se. „Nenaplnilo se tak očekávání, že po přijetí eura se proces konvergence projeví ve vyšší inflaci, což se očekávalo zejména u zemí s předchozím plovoucím kurzem, jako jsou Slovinsko nebo Slovensko. Vliv přijetí společné měny na hospodářský růst není patrný, a to ani v čase, ani při porovnání zemí s eurem a bez eura. Některé země, které přijaly euro po roce 2004, svou hospodářskou výkonnost po přijetí eura zvýšily, jiné naopak. Nelze pozorovat rozdíl mezi tempem růstu zemí v eurozóně a mimo ni,“ píší poradci.
Vliv přijetí na domácnosti
Analýza se také v konkrétních krocích zabývá tím, jak by se případně rozhodnutí euro skutečně přijmout mělo postupovat. Dále uvádí případná rizika, ale i přínosy přijetí i dopady na domácnosti, podnikatele nebo veřejný sektor.
Mezi pozitiva se řadí větší vliv Česka v eurozóně nebo posílení vnitřního trhu či menší pohyby v kurzech, což by ocenili především podnikatelé a investoři. Negativa přijetí vidí ekonomové z NERV především ve společenském dopadu, jelikož větší část populace s přijetím nesouhlasí. Mezi ekonomická rizika poté řadí snížení vlivu České národní banky nebo možný růst cen z toho důvodu, že přechodu využijí obchodníci.
Dopady na domácnosti, podnikatele, veřejný sektor, investory i zahraniční podnikatele jsou obecně reflektovány jako nízké. Pokud by na někoho změna měny dopadla, tak spíše na menší obchodníky a chudší část společnosti, a to především kvůli sekundárním vlivům, jako je právě možné zdražení ze strany obchodníků.
Střední riziko vidí ekonomové u nízkopříjmových rodin. „Hlavním rizikem je kromě spíše teoretického dopadu inflace na reálnou kupní sílu samotná komunikace změny a hrozící deficit finanční gramotnosti k jejímu hladkému přizpůsobení. Toto riziko mohou přiživovat dezinformace a politická soutěž,“ píší odborníci v analýze.
Vláda zadala analýzu kvůli rozepřím
Kabinet premiéra Petra Fialy se kvůli přijetí eura střetl na začátku letošního roku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) totiž jmenoval zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. Jeho pozice ale byla kritizována a nakonec se záhy zrušila.
Vláda následně pověřila Národní ekonomickou radu vlády, aby vypracovala stanovisko k možnému vstupu České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. A to i přesto, že bod není obsažen v programovém prohlášení vlády.
Úkolem byl pověřen ekonom David Havlíček. Na analýze pracoval také sám Zahradník, který je členem poradního orgánu vlády.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V čele Senátu opět zasedne Vystrčil, předsedou bude počtvrté. Ve vedení komory je nově i ANO
