Cyndi Lauperová – královna barev a ikona osmdesátek míří poprvé a naposledy se svým turné do Česka. Díky barevným outfitům, účesům i výraznému make-upu je synonymem extravagance. Její nejslavnější hit Girls Just Want To Have Fun se stal feministickou hymnou a také předlohou české adaptace Džínovej kluk v podání Hany Zagorové. Cyndi dlouhodobě bojuje za slabší, které povzbuzuje v písni True Colors. Mezi její hity patří i další klasiky jako Time After Time nebo I Drove All Night. Je také autorkou muzikálu Kinky Boots, za který získala prestižní cenu Tony, a redakci CNN Prima NEWS se ji podařilo vyzpovídat.
Cyndi, vítejte v Evropě. Jsem si jistá, že po devíti letech se vaši fanoušci nemohli dočkat. Jaký je to pocit být zpátky?
Jsem nadšená! S manželem jsme Prahu už navštívili, když byl náš syn ještě malý. Přihlásili jsme ho na hokejový kemp a pamatuju si, že čeští trenéři byli úžasní. Bylo to ve městě, které začíná na písmeno N, ale zrovna teď si nemůžu vzpomenout, jak se přesně jmenuje... Možná i proto dělám tohle rozlučkové turné. (Smích)
Co pro vás turné znamená?
Je to dárek pro fanoušky. Vždycky jsem chtěla něco takového udělat. Spojila jsem se s úžasným kreativcem Brianem Burkem. Tahala jsem ho do všech muzeí. A vlastně mě inspiroval i manžel. Co na něm zbožňuju, je to, jak moc miluje umění. I já jsem se na škole věnovala umění a všechno jsem ve své tvorbě využila – jen teď už nemaluju. Každopádně, byli jsme v Morganově knihovně, kde měli výstavu Sonia Delaunay, Robert Delaunay i Matisse a Picasso. A byl to právě polský básník, který k jejich dílům přidal svou poezii a všechno bylo tak krásně propojené do jednoho celku.
Jak Vás ta výstava inspirovala?
Když jsem ji viděla, hned mě napadlo: Páni, připomíná mi to, co jsme dělali s obaly desek! Jako dítě jsem se vždycky těšila, až si koupím nové album – nejen kvůli hudbě, ale i kvůli tomu, jak bude vypadat. Nemohla jsem se dočkat, až si prohlédnu přední a zadní stranu alba, podívám se dovnitř a přečtu si texty písniček. Výstava mě tedy nadchla. Ale tehdy jsem si ještě nemyslela, že bych tu myšlenku mohla zakomponovat do své show. Pak jsme ale šli s přáteli a manželem znovu na expozici Sonii, tentokrát do malého muzea, a tam se to ve mně zlomilo. Uvědomila jsem si, že umění, které tvoří, nejen vystavuje, ale promítá do svého stylu oblékání.
Takže to byla Sonia, která vás inspirovala k vašemu barevnému looku. Bude barevná i vaše show?
Show je pro mě uměleckým dílem, na kterém se podílelo spoustu lidí, včetně japonské umělkyně Jajoi Kusamaové. Vlastně je to i jakási moje rozlučka s tímto barevným obdobím. Jsem šťastná, že můžu tuto show uskutečnit, protože mi je 71 let, a i když se teď cítím silná, tak nevím, jak na tom budu třeba za čtyři roky. Nezpívám totiž jednoduché písničky a nemůžu je jen tak odfláknout. Víte, to nejsou žádné lidovky. (Smích)
Z našeho rozhovoru cítím vaši obrovskou energii, stejně tak z vašich legendárních hitů. Není to pro vás přece jenom emotivní dělat rozlučkové turné?
Není. Cestovat po světě je náročné. Je to ta největší show, jakou jsem kdy udělala, ale zároveň je přesně taková, jakou jsem si vždycky přála. Není to tak, že bych přestala s hudbou. Pořád tvořím. Muzikál Kinky Boots mi trval napsat sedm let a teď pracuji na muzikálu Working Girl, což je taky běh na dlouhou trať. A v roce 2026 by měl zamířit na Broadway. Rozhodně to není tak, že bych nepracovala.
Stejně jde ale o loučení...
Ano. Chci se rozloučit ve velkém stylu, dokud mám síly. Chci, aby si mě takhle lidé pamatovali. Jsem nadšená, nikoli smutná. Sice je to moje poslední turné, ale s hudbou nekončím. Víte, v životě je mnoho kapitol a tato se uzavřela. Jsem ráda, že v těchto těžkých časech můžu lidi díky hudbě spojit, rozesmát je, roztancovat, rozplakat nebo je rozveselit. Je to skvělé.
Mluvíte o lidech, ale jak se cítíte vy, když jste na pódiu?
Chci tam pro ně být a snažím se ze všech sil. Na začátku jsem se bála, že když show bude tak velká, nebude to osobní, a to jsem nechtěla. Turné má v názvu Girls Just Want To Have Fun (Holky se jen chtějí bavit, pozn. red.). Je důležité porozumět historii postavení žen v minulosti. Chci ženy sjednotit a sblížit. A nejen ženy, ale všechny lidi.
Držím Vám palce. V Praze v O2 areně vystoupíte už 23. února. Co byste vzkázala svým fanouškům?
Nemůžu se dočkat, až vás uvidím, zazpívám vám a budeme všichni spolu. To je to nejdůležitější.
