360°, Pavel Hroboň, Jan Růžička, Tomáš Doležal - 30.8. v 21:20
Primární péče je dlouhodobě podfinancovaná a chybí v ní lidi. Navíc praktičtí lékaři stárnou a mladým chybí motivace, řekl v pořadu 360° Tomáš Doležal, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Dalším velkým problémem, obzvlášť v období po covidu, je rovněž nedostatečná prevence a čím dál větší díra v systému veřejného zdravotního pojištění, uvedli experti ve vysílání CNN Prima NEWS.
Česká republika má nedostatek lidí v sektoru primární léčby už dlouhodobě. Podle odborníka na zdravotní ekonomiku Tomáše Doležala jde o jednu z velkých bolestí současného českého zdravotnictví, který proto potřebuje nutně změnu.
Koronavirus má jeden hlavní příznak, ukazuje studie. Není to kašel ani horečka
Ani úporný kašel, ani vysoká horečka. Studie aplikace ZOE Covid na King's College London se spojila s průzkumem příznaků nemoci COVID-19 na Marylandské univerzitě na Facebooku a s izraelskou studií Corona, aby porovnala údaje z celého světa. Zjistila, že nejjistějším způsobem, jak poznat, zda je člověk pozitivní, je ztráta chuti nebo čichu.
„Realita není dobrá. Průměrný věk praktických lékařů je, tuším, 57 let. Co se tam děje s generační obměnou nejen v populaci, ale také u lékařů v první linii, je dost děsivý vývoj. Něco se musí stát, protože česká primární péče je bohužel dlouhodobě podfinancovaná a podpersonalizovaná. Nemá dostatečné motivace, aby tam přecházeli lékaři z ambulantní sféry. To je první bolest struktury zdravotnictví,“ uvedl Doležal v pořadu 360°.
Další bolestí je podle něj následná a dlouhodobá péče. „Proto spousta pacientů končí v nemocnicích za nákladnější finanční prostředky a nejsme schopni je nechat léčit v komunitě či doma. To vše vidíme jako problém a je potřeba trošku peníze rozvrstvit do primární péče, prevence a záchytu, aby se praktik staral o více pacientů než dnes, a zároveň aby pacienti mohli dříve odcházet z nemocnic, dostali se k rehabilitaci a dlouhodobé péči doma,“ doplnil ve vysílání.
Také Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute věří, že české zdravotnictví potřebuje zotavení a změnu. Upozornil, že během pandemie koronaviru – která navíc stále není u konce – docházelo k odkladům zdravotní péče a plánovaných operací. Největším problémem tak budou kromě stárnoucí populace i chronické nemoci.
„Srdce, části oběhového systému, diabetes, duševní onemocnění, rakovina. To je to, co nám způsobuje největší utrpení a stojí nejvíce peněz. Ale náš zdravotní systém, jak ho máme dnes nastavený – nejen u nás, ale i v jiných zemích – nevznikl proto, aby řešil tyto problémy,“ navázal na téma.
„Vznikl v době, kdy hlavním problémem byly infekční nemoci a úrazy. Máme strukturu zdravotnictví, která neodpovídá dnešním potřebám. Dnešní medicína umí zázraky, ale často za obrovské peníze opravujeme následky, ke kterým nemuselo dojít nebo k nim mohlo dojít až později v životě lidí,“ popsal Hroboň, kde za sebe vidí díry v systému.
Stárne i populace, vytváří se u pojišťoven díra
Jan Růžička, který působí jako ředitel vnějších vztahů skupiny Home Credit, ocenil finanční injekci ze strany vlády do českého zdravotnictví. Krátkodobě jej tím zotavila, ale z dlouhodobého hlediska se podle něj vytváří stále větší díra do systému veřejného zdravotního pojištění.
„Před deseti lety to bylo 200 miliard korun ročně, dnes je to 360. Řekněme si, jestli je ta péče skoro dvakrát lepší. Je vynikající – ale je otázkou, zda si to budeme moci dovolit při faktu stárnoucí populace. Více lidí je nemocných a méně jich platí peníze do zdravotního pojištění, platí za ně stát. Na druhé straně máme inovační paradox. Máme vynikající a převratné léky, ale péče o jednoho pacienta stojí desítky milionů korun,“ uvedl jako příklad Růžička.
