Výsledky francouzských voleb
Francouzské volby dopadly volebním patem, který způsobil bolehlav nejednomu tamnímu politikovi v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Jeho hlavní rivalové z krajně pravicového Národního sdružení se sice k moci takřka jistě nedostanou, to však nelze říci o politicích na opačné straně politického spektra. Francouzi zároveň řeší, kdo se stane novým premiérem. Bude to exprezident François Hollande, modla krajní levice Jean-Luc Mélenchon, nebo dojde na úplně jiné jméno?
Macron si po předčasných parlamentních volbách, které vypsal v návaznosti na neúspěch v klání o Evropský parlament své strany Obnova, může připsat hlavní úspěch – udržel krajně pravicové Národní sdružení daleko od reálné moci.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo bude premiérem Francie? Mélenchon asi narazí. „Ďábelská teorie“ nahrává exprezidentovi
To je ale vše. Středové uskupení Spolu v čele s jeho Obnovou značně oslabilo a překvapivým vítězem voleb se stala Nová lidová fronta – koalice sdružující jak umírněnou levici, tak tu krajní. A právě na půdorysu tohoto uskupení by s Macronovým mohla vzniknout nová vláda s novým premiérem. Kdo jím bude?
Už krátce po oznámení výsledků voleb padlo ve vysílání CNN Prima NEWS jedno jméno – a to velmi známé. Odborník na francouzskou politiku Jan Eichler zmínil možnost, že by Macron mohl sestavením vlády pověřit socialistu a hlavně svého předchůdce v Elysejském paláci Françoise Hollandea.
„Byl jeho (Macronovým) jakýmsi politickým otcem, dal mu kdysi významnou funkci ministra. Ti dva se velmi dobře znají. Hollande má za sebou pět let ve funkci prezidenta. Není to až tak ztřeštěná teorie. Možná je méně nepravděpodobná, než předpověď, že se premiérem stane Mélenchon,“ zhodnotil Eichler.
Na druhou stranu senátor a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer tuto variantu příliš pravděpodobně nevidí. „Nevsadil bych si na to. Emmanuel Macron se rád obklopuje mladými lidmi, kteří jsou méně zkušení, než je on sám,“ komentoval Fischer s odkazem na dnešního premiéra v demisi Gabriela Attala, kterému je 35 let. Je však fér zmínit, že předešlým francouzským premiérům – Élisabeth Borneové a Jeanu Castexovi – je dnes 63, respektive 59 let a tudíž jsou oproti Macronovi značně starší.
Dojde na mistra kompromisu?
Dále by se pochopitelně nabízel Jean-Luc Mélenchon coby lídr vítězné koalice. Problém však je, že je pro řadu Francouzů i tamních politiků zcela nepřijatelný kvůli některým svým názorům. Kritičtí jsou k němu i uvnitř Nové lidové fronty.
„Trochu mi připomíná Fidela Castra nebo Huga Cháveze. Některými postoji se jeví až jako trockista. Z hlediska programu je vedle něj několik dalších uskupení od ekologů přes komunisty až po sociální demokraty. V zásadních otázkách se neshodnou,“ zmínil Fischer.
Kdo by tu byl za vítěznou levicovou koalici dále? Portál Politico zmiňuje dalšího krajně levicového politika a bývalého novináře, kterým je François Ruffin. Možností by byl také umírněný kandidát od socialistů, přičemž místo Hollandea by se nabízel stranický šéf Boris Vallaud či jejich lídr z Evropského parlamentu Raphaël Glucksmann.
PODÍVEJTE SE: K Věci s Petrem Drulákem
Právě jméno druhého jmenovaného poslední dobou solidně rezonuje. Jako možného aspiranta na post premiéra jej v pořadu K věci na CNN Prima NEWS zmínil i někdejší velvyslanec ve Francii Petr Drulák. „Je to umírněný socialista, který je vedl do voleb do Evropského parlamentu. Je to člověk, který je plně kompatibilní s Macronem a současně představuje umírněné socialisty,“ řekl Drulák s tím, že francouzský prezident by jej mohl jmenovat premiérem coby takovou bezpečnou volbu.
A co takhle možnost úředníka či politika mimo zmíněné strany? I tato varianta připadá v úvahu. Sám Glucksmann hodil do pléna jméno odborového předáka Laurenta Bergera. „Berger je jak na levici, tak na pravici, uznávám ho pro jeho schopnost dosáhnout kompromisu a vytvářet mosty,“ píše o možném kandidátovi Politico.
