360°, Jan Mühlfeit - 17.6. v 20:13
Džíny za 400 korun a boty za stovku. Úspěšný irský oděvní řetězec Primark s levnou módou ve čtvrtek otevřel svůj první obchod v Česku a lidé na něj na pražském Václavském náměstí stáli dlouhé fronty. O tom, jak si Primark může dovolit být tak levný a kde to má háček, mluvila v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS ekonomická novinářka Lucie Hrdličková.
„Primark má po celém světě téměř 400 obchodů, což mu dovoluje nakupovat, objednávat si zboží a nechávat si ho šít za velmi nízké ceny. Je to podobné kouzlo, jako vnímáme například u potravinových řetězců Lidl nebo Kaufland, které těží ze své velikosti,“ vysvětlila v pořadu Hrdličková s tím, že na nákup v Primarku se stojí fonty po celém světě.
Další důvod, proč řetězec nabízí tak levné zboží, podle ní spočívá i v tom, že Primark šetří na marketingu. „Nedává žádné peníze na reklamu a většinu financí vrací do produkce. Také disponuje velkou sumou na obratech, které historicky udělal,“ upřesnila novinářka.
Primark navíc nemá e-shop, což jeho šéfové vysvětlují tím, že jde o velmi nákladnou položku. A že platit logistiku, dopravu a celkově doručení zboží zákazníkovi se jim zkrátka nevyplatí.
S Primarkem je ale spojená také nižší kvalita zboží. „Primark je něco, co se dá nazvat symbolem obrátkové fast fashion módy. To je něco, od čeho nemůžeme mít očekávání, že vydrží dlouhé roky ve skříni. Jeho zboží kupují například matky malých dětí, protože vědí, že za pár měsíců jej vyhodí. Kvalita nebude úplně na výši,“ okomentovala Hrdličková.
Nelidské podmínky
Řetězec podporuje spotřební šílenství, což přináší spoustu kritiky. Navíc se spekuluje i o jeho etice. „V minulém roce, když byl nucen ve všech zemích například Evropy na několik měsíců zavřít, údajně tři až čtyři měsíce vůbec neplatil svým dodavatelům,“ upozornila novinářka s tím, že kauzu prošetřují úřady.
Klíčovým tématem, které je s Primarkem často spojováno, je i to, kde a jakým způsobem se věci vyrábějí. Drtivá většina zboží se šije v Asii v zemích, jako jsou Bangladéš nebo Barma. A v podobně rozvojových oblastech se nakupují i materiály, na seznamu jsou země jako Turkmenistán nebo Uzbekistán.
Právě v souvislosti s asijskými zeměmi musel Primark v minulosti vysvětlovat několik skandálů. „Například v Bangladéši před pár lety spadla továrna, kde se nacházelo až 1 100 lidí, kteří tam zemřeli. Primark následně platil veliké kompenzace pozůstalým. V té době se hodně upozorňovalo na nelidské podmínky tamních pracovníků,“ upozornila Hrdličková.
„Loni se objevila velká kauza v Barmě, kde eskalovaly protesty zaměstnanců továren proti nelidským podmínkám v nich. Dodavatel tehdy měl zamknout většinu svých zaměstnanců, aby jim zabránil na protesty chodit,“ připomněla dále.
Zajímavé jsou podle ní i zážitky různých lidí, kteří si nakoupili zboží v Primarku a pak v cedulkách našli přišité vzkazy od švadlen z Bangladéše. Ty si stěžovaly na nelidské podmínky. „Opakovaně se také objevily informace, že Primark zaměstnává velmi mladé děti,“ zdůraznila novinářka.
Více biobavlny a žádný plast
Řetězec má obchody ve 13 zemích a téměř 400 prodejen. Další plánuje otevřít i v Brně. Garantuje jednotnou cenovou politiku, a tak lidé seženou tričko za 50 korun, kalhoty za 400 korun a pár bot za stovku.
Na druhou stranu se řetězec připojil k chartě módního průmyslu OSN, která se týká snižování ekologické stopy, používá převážně lodní přepravu a má kodexy, v nichž se zavazuje k ekologickému chování. Například tvrdí, že bude používat více biobavlny a zbaví se plastu. „Ale to je trend, který u jiných řetězců trvá už několik let, a podle dat se k nim Primark připojil až v posledních letech,“ podotkla v pořadu 360° Hrdličková.