Poslední rok nebyl pro nikoho jednoduchý a ani následující měsíce nebudou snadné. Vláda však dělá vše pro zvládnutí situace. Napsal to v sobotu premiér Petr Fiala (ODS) na sociálních sítích k prvnímu výročí jmenování své koaliční vlády. Ve svém stanovisku rekapituluje některé úspěchy a ujišťuje, že vláda pracuje na tom, aby dopady krizí na životy občanů byly co nejmenší.
Prezident Miloš Zeman jmenoval Fialovu vládu loni po sněmovních volbách právě 17. prosince. Ve vládě zasedlo pět stran ze dvou koalic. Za koalici Spolu to jsou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a druhou koalicí jsou Piráti a Starostové. Piráti své roční působení ve vládě hodnotí pozitivně; uvádějí například, že plní sliby o podpoře občanů.
Naproti tomu místopředsedkyně ANO Alena Schillerová sdělila, že první rok vlády hodnotit pozitivně nemůže. Ocenila však správnou reakci vlády na ruskou agresi.
Kalousek cupuje Fialu: Ať se na to vykašle, pokud neumí zjednat pořádek ve vlastní straně
Neuvěřitelná neschopnost a impotence. Těmito slovy okomentoval odložení volby nového pražského primátora na únor bývalý ministr financí a expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Výsledek táhlých a bezvýsledných jednání na magistrátu označil za neakceptovatelný. Ostrou kritikou nešetřil ani na adresu premiéra a šéfa ODS Petra Fialu – tomu vzkázal, „ať se na to vykašle“, pokud nedokáže zjednat pořádek ve své vlastní straně. Praha hledá nové vedení už přes dva měsíce.
„Naše země se v důsledku ruské agresivní války na Ukrajině potýká s řadou obrovských výzev, které jsme si ještě nedávno nedokázali představit. Společně s vámi však pracujeme na tom, aby byly dopady krizí na životy nás všech co nejmenší,“ píše premiér. Připomíná poslední velkou vlnu covidové pandemie a uvádí, že díky spolupráci a zodpovědnosti občanů se ji podařilo zvládnout na výbornou. Na covidovou pandemii však navázala ruská invaze na Ukrajinu a v Evropě tak vypukl největší válečný konflikt od konce druhé světové války, dodává.
Premiér poukazuje například na to, že Česko přijalo víc než 460 000 uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí. Zmiňuje se i o nedostatku energií a jejich rostoucích cenách. „Zareagovali jsme rychle a zajistili jsme dostatek plynu na tuto zimu – rekordně jsme naplnili zásobníky a zakoupili jsme potřebnou kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku,“ napsal Fiala. „Odolali jsme tlaku populistů na řadu drahých a nefunkčních zásahů do volného trhu, a i díky tomu nyní tankujeme za předválečné ceny, zatímco v jiných zemích benzin a nafta zdražují a řidiči na ně musejí stát dlouhé fronty,“ podotkl.
Vážení přátelé,
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 17, 2022
přesně před rokem se vláda, jejímž jsem předsedou, ujala své funkce. Poslední rok nebyl pro nikoho jednoduchý. Ani následující měsíce nebudou snadné. Naše vláda ale dělá maximum pro to, abychom vše zvládli… pic.twitter.com/brkJXYnuAA
Premiér pochválil i výsledky končícího českého předsednictví v Radě EU. „Podařilo se nám přijmout řadu evropských řešení vysokých cen energií, která budou mít pozitivní dopad na všechny naše občany, dokázali jsme vyjednat mnoho věcí, které analytici označovali jako nemožné,“ uvedl.
Schillerová: Dobrá reakce na válku, ale pak chaos
Působení Pirátů ve vládě hodnotí příznivě jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Jako příklady toho, co se jeho straně podařilo prosadit, uvedl v tiskové zprávě zjednodušení příspěvku na bydlení, bonus na energie, snadnější výstavbu solárních zdrojů nebo například novelizaci autorského zákona.
„Velice si vážím toho, že se naše vláda i občané jasně postavili na stranu Ukrajiny a poskytli jsme jí politickou, vojenskou, bezpečnostní i humanitární podporu. Jsem také hrdý na pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského, který v krizi výborně obstál a naplnil bezezbytku svůj slib návratu k havlovské politice a ochraně lidských práv,“ napsal Bartoš.
Spor o platy ve školství: Špatně připravený zákon, tvrdí Kettner. Plácáte, vmetl mu Gazdík
Průměrný plat učitele by měl být zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,4násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý rok. Počítá s tím novela školského zákona, kterou Sněmovna v pátek v prvním kole schvalování podpořila. Opozice má však svoje výhrady. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS o tomto tématu diskutovali poslanci Petr Gazdík (STAN) a Zdeněk Kettner (SPD).
„Uznávám, že situace nebyla jednoduchá, ale po všech těch silných slovech o Babišově drahotě, o lepší komunikaci, politické kultuře a o rozpočtové odpovědnosti jsme byli svědky hlavně nekompetence, arogance, výmluv a korupčních skandálů,“ sdělila naopak stínová ministryně financí ANO Schillerová. Nejvíc vládě vyčítá podle ní pomalou a slabou pomoc lidem i firmám.
„Abych nebyla jen negativní, ocenila bych správnou reakci na ruskou agresi, kterou jsme jako nejsilnější opoziční hnutí podpořili, následnou migrační vlnu ale zase provázely zmatky, chaos a příšerná komunikace, v důsledku které se prohloubily příkopy ve společnosti,“ míní. Migrační vlnu se podle ní podařilo zvládnout hlavně díky skvělé reakci občanů.
Fialově vládě se letos podařilo například prosadit již dva své státní rozpočty, a to na letošní a příští rok. Když prezident Miloš Zeman vetoval navýšení letošního rozpočtového schodku, dokázala ho vládní koalice přehlasovat. Koalice však ve Sněmovně často čelí kritice opozičních hnutí ANO a SPD, které jí vyčítají například to, že se málo snaží o úspory v rozpočtu a že příliš zadlužuje zemi.
To, že Fialova vláda čelila v prvním roce své vlády nečekaně složitým okolnostem, uvedl i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj se však z ekonomického hlediska nedají srovnávat s okolnostmi z covidového roku 2020. „Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení,“ míní Kovanda. Kabinet podle něj zabodoval organizací předsednictví v EU. Na druhé straně vytkl vládě, že místo adresné pomoci potřebným uskutečňovala nákladnou plošnou pomoc.
Vláda chce své programové prohlášení upravit a jeho upravenou podobu zveřejnit do konce března příštího roku. Kabinet zdůvodňuje nutnost změny dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize, které nebylo možné v době vzniku programového prohlášení předpokládat.