Hayato Okamura: Ukrajina potřebuje naši podporu. Proč Babiš, Tomio a Zeman mlčí?

„Ukrajina si zaslouží naši plnou podporu. Proč Babiš, Tomio a Zeman nyní mlčí?“ napsal na Twitteru Okamura. Faktem je, že Tomio Okamura ani Andrej Babiš se – alespoň na sociálních sítích – k projevu ruského prezidenta Vladimira Putina ani k následným zprávám o zahájení vojenské operace v pondělí večer a v noci nevyjádřili.

Ukrajina si zaslouží naši plnou podporu. Proč Babiš, Tomio a Zeman nyní mlčí?

— Hayato Okamura (@HayatoOkamura) February 21, 2022

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček (ještě před Putinovým projevem) na Twitteru uvedl: „Je třeba si uvědomit, že nejsme v situaci jako před druhou světovou válkou, která se vedla konvenčními zbraněmi. Jsme v situaci, kdy jsou ve světě jaderné zbraně. A takový konflikt by byl apokalypsou.“

Je třeba si uvědomit, že nejsme v situaci jako před druhou světovou válkou, která se vedla konvenčními zbraněmi. Jsme v situaci, kdy jsou ve světě jaderné zbraně. A takový konflikt by byl apokalypsou: https://t.co/GSBOXJJr1Q

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) February 21, 2022

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělním televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost „lidových republik“, vyhlášených v roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Televize vzápětí ukázala, jak šéf Kremlu podepisuje příslušné dekrety a také dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku posloužit jako právní základ pro vyslání vojáků do Donbasu.

Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou.

Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou.

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 21, 2022

„Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou,“ uvedl premiér Fiala. Podle něj jde ze strany Ruska o porušení mezinárodního práva a akt agrese vůči sousední zemi. „Podporujeme jednotnou reakci EU a partnerů,“ napsal premiér na Twitteru.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) a šéfové zahraničních výborů Senátu Pavel Fischer a Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) s odkazem na české historické zkušenosti zmínili „bratrskou pomoc“ Ruska Ukrajině. „Kreml zavedené agresorské postupy nemění,“ uvedl Ženíšek. Putinovým cílem je podle něj vytvoření nového Sovětského svazu. Zmínil sankce vůči Rusku.

Podle šéfa senátního zahraničního výboru Fischera se Putinovské Rusko rozhodlo hrubě porušit pravidla mírového soužití států a podkopává mezinárodní řád založený na respektu suverenity. „Pokud by na území dvou samozvaných republik nyní vstoupil ruský voják, aby poskytl takzvanou bratrskou pomoc, půjde z pohledu mezinárodního práva o invazi a z pohledu Ukrajiny o pokus o okupaci,“ uvedl Fischer.

„Doposud se reakce Evropské unie podařilo držet jednotně a vzkaz je jasný – Rusko narušuje integritu a Evropa to nenechá bez odezvy,“ řekla k Putinovu rozhodnutí diplomatka Dita Charanzová (ANO) ve vysílání CNN Prima NEWS. Evropská unie podle ní měla připravený tvrdý sankční režim. „Evropa by měla reagovat. Nemyslím, že bude jasná vůle přistoupit k nejtvrdším sankcím,“ dodala dále Charanzová. I ona se obává, že dojde ze strany Putina k další eskalaci. „Vladimir do toho takříkajíc hodil vidle. Vyžadoval dodržování dohody, dosud chtěl dialog, ale tomu evidentně dává stopku,“ uzavřela.

Snahy o obnovu Sovětského svazu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ruský postup označila za snahu o obnovu Sovětského svazu na úkor svobodných zemí. Pokud by Česko nebylo podle šéfky vládní TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové v NATO, bylo by také v ohrožení.

Vladimir Putin ve svém projevu zmiňuje vlnu přijetí států bývalého východního bloku do NATO. Mezi nimi i ČR. Bere to jako podvod Západu a prohru Ruska.

Nebýt Václava Havla a dalších, kteří nás přivedli do NATO, jsme ve stejném ohrožení jako Ukrajina i my. Nenechme je napospas.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 21, 2022

„Budu pořád optimista a doufám, že i realista. Myslím, že k ozbrojenému a intenzivnímu konfliktu nedojde. Psal jsem si se známým z Doněcké republiky a ten to (kroky Putina, pozn. red.) nazval jako polofinále a čeká něco víc,“ nastínil možný vývoj spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just.

K Putinově rozhodnutí se ve vysílání CNN Prima NEWS vyjdářil i poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL). „Je to flagrantní porušení všech mezinárodních dohod, které Ukrajině umožňovalo suverenitu za cenu, že se vzdá jaderných zemí,“ ohodnotil kroky Putina. Ruský prezident podepsáním dekretů podle Okamury porušil mezinárodní práva, které ctí nedotknutelnost. Situaci přirovnal k situaci v Československu v roce 1968. „Máme historickou zkušenost a měli bychom jim (Ukrajincům, pozn. red.) rozumět,“ dodal v pořadu 360°. Eskalaci vývoje by nebral na lehkou váhu.

Stojíme za Ukrajinou. Uznání suverenity dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny je hrubým porušením mezinárodního práva, celistvosti ukrajinského území a Minských dohod. Budeme postupovat v jednotě s EU a NATO. S ruskou „pomocí“ ostatně máme vlastní zkušenost.

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) February 21, 2022

Ve vysílání zhodnotil další vývoj i poslanec Jaroslav Bašta (SPD). „Měli bychom podpořit všechny snahy o mírové řešení. Poslání munice na Ukrajinu nepovažuji za nejmoudřejší, měli jsme následovat Německo,“ okomentoval pomoc české vlády Bašta.

Napjatou atmosféru mezi Ruskem a Ukrajinou okomentoval i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Projev prezidenta Putina označil za agresivní. „Situace je extrémně vážná a doufám, že je ještě šance najít řešení v dialogu,“ sdělil Svoboda v pořadu 360°. Podle něj je otázkou, zda pro řešení situace budou stačit sankce. Pakliže by byly, musí se dodržovat. „Rusko musí vidět, že západ nebude rozdělen, to bude úkol pro vyjednavače. Jednat se musí, pokud je to možné, a to se zjistí až u stolu,“ podotkl. Dodal také, že je zřejmé, že Putin chce znovu vytvořit impérium, které bude respektováno.

„Celý slovník Putina byl plný polopravd, lží nesmyslů. Asi tak, jako když zloděj křičí: ‚chyťte zloděje‘. Byl to typický projev autokratů, kteří se neštítí lhát. To, že uznali tyhle dvě republiky, je krok, který umožní ještě lépe dělat z Ukrajiny případného agresora. Problém je v tom, že není v tom, v jakých hranicích jsou uznány,“ zhodnotil podepsání dekretů politický geograf Vladimír Baar. Pokud by Rusko chtělo vyvolat konflikt, tak ho podle něj vyvolá na Donbasu. „Je to velmi nepříjemná situace a západ bude muset rychle jednat, nebo politici vstoupí do dějin tím, že budou ustupovat a skončí to špatně,“ dodal v pořadu 360°.