Fiala: Málokterý rozpočet byl tak zodpovědně sestavený. Kdy prezident oznámí rozhodnutí?

Prezident Petr Pavel (vlevo) s premiérem a šéfem ODS Petrem Fialou

Fiala a Stanjura k jednání s prezidentem o rozpočtu

Věřím, že jsem prezidenta Petra Pavla přesvědčil, aby podepsal návrh státního rozpočtu, řekl v pondělí na tiskové konferenci po jednání s hlavou státu předseda vlády Petr Fiala (ODS). Návrh je podle něj „profesionálně sestavený a transparentní“. „V minulosti bychom našli jen málo tak poctivě připravených rozpočtů jako ten z pera ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS),“ prohlásil rovněž Fiala. Nastínil, kdy prezident oznámí své rozhodnutí.

Premiér na brífinku uvedl, že se společně se Stanjurou a Pavlem bavili o konkrétních bodech návrhu rozpočtu. „Doufám, že jsme prezidentovi všechny věci vysvětlili a přesvědčili ho, aby rozpočet stvrdil svým podpisem,“ sdělil.

ČTĚTE TAKÉ: Ministerstva rozdělují odměny úředníkům. Měli je dostat hasiči a policisté, rozčiluje se opozice

Stanjura pronesl, že za vládu mluví především výsledky. „Splnili jsme plánovaný deficit v letech 2022 a 2023. Dnes můžu prohlásit, že tomu tak bude i v tomto roce,“ zdůraznil ministr.

Předseda vlády společně se šéfem státní kasy podle svých slov předložili Pavlovi dostatek argumentů pro podpoření návrhu. „Za vládu jednoznačně tvrdím, že rozpočet je profesionálně sestavený, transparentní a realistický. Při pohledu do minulosti bychom našli jen málo tak poctivě připravených plánů ohledně státních financí, jako je návrh ministra Stanjury,“ nechal se slyšet Fiala.

Vyjádřil se i k tomu, kdy Pavel nejspíše ohlásí veřejnosti své rozhodnutí. „Měl jsem dojem, že to může být do týdne nebo 12 dnů,“ přiblížil. Stanjura upřesnil, že Sněmovna odeslala schválený rozpočet na Hrad v pátek, hlava státu má následně podle zákona 15 dní na to, aby se k návrhu vyjádřila.

Prezident už dříve vyjádřil výhrady k některým položkám ve schváleném rozpočtu, týkaly se mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství. Očekávané příjmy z emisních povolenek označila za nadhodnocené i Národní rozpočtová rada.

V případě platů nepedagogických pracovníků už dříve kritizoval Pavlův ekonomický poradce David Marek fakt, že vláda počítá s jejich převedením na obce a kraje od září, ale příslušný zákon zatím Sněmovna neschválila.

Komplikace by přineslo rozpočtové provizorium

Ministr financí na brífinku také uvedl, že prezidentovy výhrady se týkají půl procenta rozpočtových příjmů a jednoho procenta výdajů. Pokud by se naplnila rizika spojená s těmito položkami, vláda by to podle ministra vyřešila omezením jiných výdajů. Stanjura řekl, že tyto argumenty přednesl i hlavě státu.

„Ujistil jsem prezidenta Pavla, že pokud by se naplnila rizika zmiňovaná rozpočtovou radou, jsme jako vláda připraveni omezit jiné například provozní výdaje (nikoliv investice) tak, abychom dodrželi naplánovaný schodek jako v letech 2022 a 2023. Stejně tak, věřím, dodržíme naplánovaný schodek letos,“ napsal Stanjura na sociální síti X.

Poradce Marek v listopadu uvedl, že kvůli nejasnostem některých položek doporučí Pavlovi, aby zákon o rozpočtu nepodepsal. Pokud by se prezident rozhodl státní rozpočet vetovat, Sněmovna by mohla veto přehlasovat 101 hlasy, vládní koalice jich má 104. Pokud by však rozpočet nebyl schválen do konce letošního roku, země by začala příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Fialova vláda se zatím s prezidentským odmítnutím návrhu rozpočtu na následující rok vypořádávat nemusela. Bývalý prezident Miloš Zeman nicméně v roce 2021 vetoval novelu rozpočtu, která v daném roce zvyšovala schodek z 280 miliard na 375 miliard korun. Koalice následně veto ve Sněmovně přehlasovala.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: S rozpočtem se vždy kouzlí, řekl Kubičko. Vláda podle něj dělá přesně to, co vyčítala svým předchůdcům

Tagy: