Objevují se úvahy, že fotbalový zápas by už nemusel trvat 90 minut, jak je zvykem. Zdroj: Profimedia.cz
Buď jde o zábavu, nebo o nudu, ale vždy – pokud nedojde na prodloužení – trvá 90 minut plus nějaké to nastavení. Brzy ale může být tradiční formát fotbalového zápasu zásadně pozměněn. Mezinárodní federace FIFA si údajně pohrává s nápadem, že by utkání natáhla na 100 minut.
Kdyby zprávy o možnosti prodloužit délku fotbalových zápasů přišly 1. dubna, nikoho by to nepobouřilo. Jenže zvěsti o radikálním zásahu do známého pravidla se na veřejnosti objevily o několik dní později. Informace vycházejí z italských médií, která tvrdí, že šéf FIFA Gianni Infantino měl v uplynulých dnech tlačit na to, aby se hrací doba pozměnila směrem nahoru. Prioritou je zvyšování kvality zápasů, kterým často škodí, že je míč ve hře příliš krátce a různých průtahů se naopak vyskytuje příliš moc. Proto přichází nápad zavést minimálně deset minut navíc, které by kompenzovaly hluchá místa v duelech.
Ostrá slova šéfky norského fotbalu. Zkritizovala Rusko, mistrovství světa v Kataru i FIFA
Jako jediná se na probíhajícím kongresu Mezinárodní fotbalové federace vymezila proti Rusy rozpoutané válce na Ukrajině a proti přidělení fotbalového mistrovství světa 2022 Kataru. Právě v jeho hlavním městě Dauhá se nyní poprvé po téměř třech letech sešli delegáti národních fotbalových asociací osobně v jednom sále. Všichni muži klopili oči, zatímco prezidentka Norského fotbalového svazu Lise Klavenessová kritizovala i šéfa světového fotbalu Gianniho Infantina.
List Corriere dello Sport dokonce tvrdil, že novinka by se mohla objevit už na letošním šampionátu v Kataru. To však FIFA dementovala příspěvkem na sociálních sítích se slovy, že „jde jen o drby“. Pokud by mělo dojít na revoluci, nezáleží pouze na FIFA. Její ambici zasáhnout do zvyklostí by musela posvětit Mezinárodní pravidlová komise (IFAB), která má v gesci zákony fotbalu.
Je nicméně možné, že Rada Mezinárodní fotbalové asociace skutečně bude tutoproblematiku v blízké době řešit, protože renomé FIFA není příliš pozitivní. A v poslední době organizace svoji důvěryhodnost příliš neposílila.
Již dříve mimochodem padl návrh, že by se měl ve fotbale používat podobný systém jako v ragby, kde by se při přerušení čas zastavoval.
MS ve fotbale 2022
Šéf FIFA Infantino ještě na začátku roku 2022 loboval za to, aby se mistrovství světa konalo každé dva roky, a ne čtyři, jak to mají všichni zažité. Argumentoval například i tím, že zkrácení cyklu by mohlo napomoct vyřešit migraci z Afriky do Evropy. „V Evropě mají mistrovství světa dvakrát týdně, protože tam hrají nejlepší hráči, nepotřebují žádné další soutěže. Musíme ale dát šanci třeba i lidem v Africe. Pak možná nebudou muset podnikat cesty přes Středozemní moře, při kterých je čeká spíš smrt než naděje na lepší život. Každý si zaslouží šanci a důstojnost,“ prohlásil tehdy Infantino. Poprvé myšlenku pořádat šampionát po dvou letech představila FIFA na podzim. A nápad čelil rozsáhlé kritice. Asi i proto Infantino minulý týden na kongresu v katarském Dauhá prohlásil, že nešlo o ideu z dílny FIFA.
Oranžové karty i zákaz hlavičkování
Fotbal tak, jak ho svět zná, už hodlali „posunout“ různí revolucionáři. Například kandidát na prezidenta FIFA Jerome Champagne šel v roce 2014 do své kampaně s několika nápady a jedním z nich bylo zavedení oranžové karty. Hráč, který by ji viděl, by byl vyloučen, ale jen na určitý čas, pak by se mohl vrátit na hřiště.
Fotbal už jednou vztahy mezi USA a Íránem léčil. Jak to bude s pikantní bitvou v Kataru?
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem mají k ideálu předaleko. Už to není tak horké jako na začátku roku 2020, kdy reálně hrozilo vypuknutí konfliktu, stále ale ještě nelze mluvit o zakopané válečné sekyře. O to bude zajímavější sledovat fotbalové mistrovství světa v Kataru, na kterém si rozhádané státy proti sobě zahrají. Svým způsobem půjde o návrat o 24 let zpět.
Loni zase britští vědci přišli s tím, že nastal čas, aby se zakázalo hlavičkování fotbalistům do 18 let. Časté – mnohdy tvrdé – údery hlavou do míče totiž mají prokazatelně škodlivé účinky na mozek a mohou způsobovat demenci.
Během nejtužší fáze koronavirové pandemie zase bylo diskutováno, jestli nějakým způsobem neomezit kontakt mezi hráči na hřišti. Zejména pak při rohových kopech bohatých na těsné souboje nemohla být o sociálním distancování řeč. A tak se mluvilo o tom, zda bránění tělem na tělo kvůli strachu z nákazy covidem na čas nezakázat.
Daleko reálnější snahu prezentoval předloni bývalý trenér londýnského Arsenalu Arsene Wenger. Ten pracuje pro FIFA jako šéf globálního rozvoje a nabídl zajímavou úpravu pravidla o ofsajdu. Podle něj by vymizely situace, kdy není na základě videa uznán gól třeba proto, že útočník má před bránícím hráčem špičku kopačky. Podle Wengerova návrhu by se neposuzovalo, zda hráč přesahuje ofsajdovou linii některou z částí těla, kterou se dá skórovat, nýbrž fakt, zda má jakoukoliv takovou část těla za ofsajdovou linií – tedy například i nataženou ruku.
