Doma se bavíme o politice stále, jsou ale témata, na nichž se s mamkou neshodnu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl Filip Neruda, syn europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). Popsal také, jak vnímá negativní komentáře na jeho osobu či výpady, že hovoří o politických záležitostech „jen z pozice něčího syna“. Neruda rovněž promluvil o roli sociálních sítí – Petr Fiala podle něj dosud algoritmy TikToku nepochopil. „I když má Andrej Babiš na těchto platformách velký dosah, mladí lidé se mu ve výsledku smějí,“ poznamenal dále v rozhovoru. Je na pořadu dne i vstup do politiky?
Jaké je mít za rodiče někoho, kdo se stal během krátké chvíle známou politickou tváří, o níž má povědomí každý v Česku?
Z rodinného hlediska to není ideální, celá rodina ztrácí soukromí. Už to není tak, že si zajdete všichni na rodinnou večeři do restaurace a nikdo vás tam nepozná. Je to složitější, ale na druhou stranu to všechno mamce přeji – je na správném místě a v Evropském parlamentu hájí zájmy Čechů.
ČTĚTE TAKÉ: Česká televize nemusí mít tolik kanálů, méně peněz by vedlo k lepšímu hospodaření, říká senátor Čunek
Vraťme se dva roky zpět. Jak dnes s odstupem hodnotíte prezidentskou kampaň?
Určitě pozitivně. Do života mi to dalo hodně zkušeností, troufl bych si i říct, že mě to v 16 letech i trochu zocelilo. Myslím si, že jsem díky tomu také dospěl o něco dříve než moji vrstevníci. Určitě bych se dnes v některých chvílích zachoval jinak, ale i tak jsem za takovou zkušenost vděčný. Během kampaně jsem potkal řadu zajímavých lidí, ne každému se poštěstí podívat se do vysoké politiky. Přece jen – nic většího než prezidentská volba u nás není.
Jak vnímáte po půl roce změnu, která přišla s mandátem vaší maminky v europarlamentu?
Nejdůležitější je, že to mamku baví, a já ji v tom podporuji. Pro mě přišla změna v tom, že ji čtyři dny v týdnu nevidím. Na druhou stranu je pro mě výhodné, že mám informace z Evropské unie přímo z první ruky. Určitě se mi skrze tuto možnost utvrdil názor, že jsem rád za členství v EU. Jen mi tedy některá nařízení přijdou docela vtipná, třeba s přidělanými víčky u PET lahví.
„Dva roky v kuse čtu hnusné komentáře na oba rodiče“
Jak se vypořádáváte s útoky na vaše rodiče? Mám na mysli i ty ostré osobní útoky.
Upřímně už to vůbec nevnímám. Od prezidentských voleb již čtu dva roky v kuse hnusné věci na oba mé rodiče. S mamkou se tomu často zasmějeme, ukážeme si, co nám kdo napsal za vtipný komentář. Byl bych ale rád, kdyby se lidé osobním útokům vyhýbali. Mělo by se zůstat u faktické debaty a ne tímhle způsobem někoho atakovat, ať už s ním souhlasím nebo ne.
Pamatujete si na něco, co bylo opravdu přes čáru?
Chodí mi často zprávy typu: „Vím, kde bydlíte, najdu si vás“ nebo „Večer si na vás počkám a zabiju vás“. To je fakt přes čáru.
Probíhají u vás doma ožehavé politické debaty?
Určitě to řešíme s mamkou. Už když je během týdne ve Štrasburku nebo v Bruselu, píšeme si o politických záležitostech. Jakmile přijede, prodiskutujeme, co jsme zaznamenali v médiích a na sítích, to stejné mám i s tátou. Také se aktivně zajímá o politiku. Já a mamka máme stejně nastavené hodnoty, ale najdou se i témata, ve kterých se tolik neshodujeme.
Třeba?
To bych nerad komentoval (smích). Nejde ale o zásadní neshodu, spíš jsem vůči nějakým věcem skeptičtější, zatímco mamka je otevřenější.
Je vstup do politiky na pořadu dne?
Když jsme na vlně politiky – láká vás vstup do tohoto koloběhu?
Zatím to beru tak, že se zajímám o veřejné dění. Myslím si, že by to tak měl mít nastavené každý. Určitě ale nechci předbíhat, zatím nic takového neplánuji. Není to na pořadu dne, ale zároveň se tomu nebráním. Člověk by si ale měl vyzkoušet nějakou práci, než vstoupí do politiky. Tímto názorem se snažím řídit.
Připadá v úvahu vstup ke Starostům?
Starostové jsou aktuálně názorově nejblíže. Ale jak jsem říkal – nerad bych předjímal a nic takového zatím není na pořadu dne. Za rok může být všechno jinak, ale teď nad tím nepřemýšlím.
Kampaň STAN před sněmovními volbami je v plném proudu, kandidáti sbírají hlasy v takzvané Podpisovce. Vyjádříte veřejně nějakému kandidátovi podporu?
Záleží, jestli by jim má veřejná podpora spíše neuškodila. Pokud bych měl ale namátkově vyzdvihnout tři oblíbené politiky od Starostů, velmi si vážím ministra vnitra Víta Rakušana a ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, velmi sympatická je mi třeba poslankyně Barbora Urbanová. Při eurovolbách jsem se ale setkal s řadou lidí ze STAN, kteří jsou velmi milí.
Někteří politici vám na sítích například namítají, že mluvíte pouze „z pozice něčího syna“. Jak tyto výpady vnímáte?
S určitým nadhledem. Je to spíš úsměvné, protože každý chlap je něčí syn. K těmto argumentačním faulům ohledně věku by nemělo docházet, a to i směrem od mladší generace k té starší. Je to scestné, mělo by se zůstat u věcné a faktické argumentace. Pokud k tomu dojde, nijak osobně si to ale neberu. Použít tuto frázi je hrozně lehké, ale rád bych připomněl, že mi je 18 let a stále studuji. Většina lidí, kteří odpovídají podobným způsobem, v tomto věku přece také studovala a žádné větší úspěchy za sebou neměla. Každý si rád v komentářích kopne nebo rýpne, ale spíš to vypovídá o tom jedinci.
Mladí lidé jsou přehlceni informacemi
Co jsou podle vás hlavní výzvy mladé generace?
Nechci se pasovat do role mluvčího, ale obecně můžu říct, že aktuální pnutí ve světě nepůsobí na některé mladé nijak dobře. Spoustu z nich u nás trápí otázka dostupnosti bydlení nebo celkové zadluženosti Česka. Pokud bych odhlédl od politických záležitostí, je nutné říct, že na naši generaci jsou kladeny úplně jiné nároky než na ty předešlé. Do značné míry za to mohou i sociální sítě. Někdy je pro nás challenge se s nimi vypořádat.
Na sítích se často bojuje s šířením lživých tvrzení. Také se vede bouřlivá diskuze o tom, zda na těchto platformách dochází k cenzuře či pouze regulaci. Jak k tomu všemu přistupovat?
Mladá generace vyrůstá v době, kdy jsme přehlceni informacemi. Objevuje se mnoho názorů, častokrát i politici píší vzájemně protichůdné názory. A v tom všem je nutné najít pravdu. Na druhou stranu si myslím, že mladí jsou většinou šikovní a umí si ověřit fakta, což může být naší velkou výhodou.
Situace ohledně sociálních sítí se dostala do bodu, kdy si mnoho uživatelů myslí, že tam mohou psát cokoliv, třeba i vyhrožovat lidem a přát jim smrt. Určitě se o tomto musí vést debata, jelikož by nemělo docházet k tomu, že se zakládají falešné profily, od nichž stovkám lidí přicházejí výhrůžky smrtí.
Babiš a Schillerová sílu sociálních sítí pochopili
Je toto názorové kolbiště podle vás budoucí hlavní platformou politického boje o voliče?
Troufl bych si říct, že vztah mezi sociálními sítěmi a politikou se výrazně utužil v době poslední prezidentské volby. Z mé mamky a vítězného kandidáta Petra Pavla se stali částečně influenceři. Touto cestou se vydalo mnoho politiků. Pokud bude chtít politik v budoucnu oslovit co největší počet lidí, bude muset pochopit sílu sociálních sítí. Nejsilnější platformou je nyní podle mě Instagram a hned v závěsu TikTok.
Šéf ANO Andrej Babiš a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to již pochopili. Pár měsíců zpátky dorazil na TikTok i premiér Petr Fiala, i když jeho tým ještě úplně nepochopil algoritmy této sítě. Na každé platformě frčí jiný druh komunikace. Pracujete s jiným druhem diváka, příspěvky nemohou mít stejnou formu. Dá se tedy říct – jestliže bude chtít být politik v budoucnu úspěšný, bude muset být aktivní na sociálních sítích.
A nemůže se to vše nakonec smrsknout do banální rovnice: nejlepší bizár rovná se výhra ve volbách?
Toho se nebojím. Když jsem zmínil pana Babiše – má sice obrovský dosah, ale když si otevřete komentáře, mladí lidé mají z jeho obsahu srandu a smějí se mu. Je důležité si uvědomit, kde leží hranice, kdy z vás lidé mají srandu a kdy jste vtipný. Určitě si však nemyslím, že by platila rovnice největší bizár rovná se výhra. Obávám se ale, aby tato sranda na účet pana Babiše nepřešla v mínění, že je to vlastně takový hodný strejda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hádka ve studiu. Fialův poradce přirovnal odbory k sáňkám v létě, Středula kontroval Nutellou
