Krátce před finále fotbalového mistrovství světa opět po čtyřech letech zazní Marseillaisa. Francouzský tým se může v nedělním finále turnaje v Kataru stát prvním výběrem po 60 letech, který zvládne obhajobu titulu. Neskolila ho řada absencí velkých person a hvězdný Kylian Mbappé se zdaleka nestará o góly sám.
Blíží se to, co si celá Francie před startem šampionátu přála. „Galský kohout“ opět zakokrhá ve finále největší fotbalové akce. Možná někdo lehce zapochyboval, když pouhý den před startem mundialu opustil tým kvůli poraněnému stehnu rozjetý kanonýr Realu Madrid Karim Benzema, čerstvý držitel Zlatého míče.
Ale to výběr Didier Deschampse nezastavilo. Počínání úřadujících mistrů světa těší i Václava Německa, který v 90. letech hrával za francouzské Toulouse.
„Zaslouží si nejvyšší uznání. Je opravdu velmi náročné být dvakrát za sebou ve finále a mít šanci obhájit titul. Skutečně slušná práce, protože turnaj je náročný. Považoval jsem Francii za jednoho z favoritů už před šampionátem. Je to dané tím, že má velmi vyrovnané mužstvo s mnoha skvělými náhradníky připravenými naskočit,“ řekl pro CNN Prima NEWS účastník mistrovství světa 1990.
Tomu, aby Francie prolomila prokletí šampionů a po šedesáti letech – od Pelého Brazílie – se stala prvním úspěšným obhájcem, se pokusí v neděli zabránit Argentina.
Itálie vyhrála v roce 2006, na následujícím šampionátu ani nepostoupila ze skupiny. Stejný osud o čtyři roky později potkal obhajující Španěly i o osm let poté Němce. Velmoci zkrátka selhávaly. Proč jde Francie proti trendu?
Opravdu je podle mého názoru příčinou šíře kádru, velké množství kvality. Když se jim zraní tři, čtyři důležití hráči, existuje adekvátní náhrada. To si jen tak někdo nemůže dovolit.
MS ve fotbale 2022
Zranilo se jich dokonce pět. Nemohou hrát hvězdní Karim Benzema, N'Golo Kanté, Paul Pogba, Christopher Nkunku, v prvním utkání skončil turnaj pro Lucase Hernándeze. Opravdu jste o šancích „Les Bleus“ nezapochyboval?
Neměl jsem obavy. I když je Benzema čerstvým vítězem Zlatého míče, má přece jen nějaký věk. Stejně jako Kanté, Pogba toho zase tolik nenahrál. A vidím, co předvádějí ti hráči, kteří je zastoupili. Třeba i ostřílený borec Olivier Giroud. Problém jsem v tom opravdu neviděl.
Vámi zmiňovaný 36letý forvard dal na turnaji v Kataru už čtyři góly a stal se historicky nejlepším střelcem francouzské reprezentace, odsunul Thierryho Henryho. Překvapil vás Giroud?
Sedlo mu to. V tomto věku je nejdůležitější, aby neměl zranění. To se mu vyhnulo, fyzičku má dobrou, ukazuje zkušenosti a kvalitu. A těží ze skvělého servisu, zakončuje velmi dobře.
Opravdu vynikající šampionát hraje Antoine Griezmann. Má i vaši pochvalu za to, co všechno na hřišti odpracuje, kolik šancí – třeba i pro Girouda – vytváří?
Překvapil mě. Role, kterou dostal od trenéra Deschampse, mu sedí. Je platný i směrem do defenzivy, když zrovna jeho kolegové nejsou na správném místě, dokáže je zastoupit. Vybojoval spoustu míčů. Techniku má skvělou a rozdává spoustu výtečných pasů. Francie z jeho práce významně těží.
Nekoukatelná španělská házená
Působil jste ve francouzském Toulouse, během tohoto angažmá jste si našel i několik marockých kamarádů. Pralo se ve vás, komu v překvapivém semifinále Francie–Maroko fandit?
Francouzi vyhráli šampionát před čtyřmi lety, takže ti už jsou saturovaní (úsměv). Když to vyhrají, bude to obrovský a nádherný úspěch. Ale já osobně přeju triumf Argentině s Lionelem Messim, čímž jsem se před mistrovstvím také netajil. Takže mně finále vyšlo opravdu parádně.
A k Maroku – nadchlo vás cestou za historickým úspěchem a tím, jak se prezentovalo? Ani Francii nedalo postup do finále zadarmo.
Určitě. A nebylo to jen o tom, že by velmi dobře bránili, pokud měli všechny důležité hráče. A to je právě ten rozdíl mezi Marokem a Francií. Když jemu vypadne ze základní sestavy pár hráčů, což se také stalo, těžko hledá náhradu. Každopádně měli velmi kvalitní a důrazné protiútoky, proti čemuž se nehraje lehce. Marocká reprezentace nezazářila náhodou, několik jejích hráčů už známe z evropských klubů.
Často se objevovaly ve veřejném prostoru názory, že Maroko hrálo podobně nepohledně jako Řecko při svém senzačním tažení na evropský trůn v roce 2004, ale…
S tím absolutně nesouhlasím. Tady jsme viděli daleko lepší výkony – velmi dobré ovládání míče, rychlé přechody do útoku. Podle mě jsme všichni trochu zblblí statistikami, které jsou do nás neustále tlačené. A je to vidět zejména na tomto šampionátu. Nevyhrává ten, kdo drží balon. Fotbal se hraje na branky, a tak tomu také dál bude. Na toto nejvíce dojelo Španělsko. Musím říct, že už jsem se na něj pak nedíval. Jeho hra neměla s fotbalem nic společného. Spíše šlo o házenou bez střel. Mrzí mě to, protože má fantastické hráče, ale tak asi chtěl trenér Luis Enrique hrát. Scházela přímočarost i moment překvapení, takto se vyhrává těžko.
Když to obrátím, dokráčely do finále týmy s nejsympatičtější hrou?
Turnaj je tak dlouhý, že není v silách žádného mužstva, aby předvádělo ve všech zápasech po celou dobu excelentní výkony. Například Brazílie sehrála fantastický poločas, pak ubrala, v dalším utkání už na to nedokázala navázat. Ve finále jsou reprezentace s hrou, která se mi velmi líbí. Ukazují dostatek tvrdosti, techniky, rychlosti. Když zkusím porovnat Argentinu a Francii, úřadující mistři světa podle mě mají něco málo navíc. Ale těžko říct, jestli se to může projevit v tom jednom jediném posledním zápase. Zvlášť, když vidíme, co dokáže předvést Lionel Messi. Jsem jeho velký fanoušek, takže to mě staví do nekritické pozice. Nicméně to, jak v semifinále vycvičil Chorvaty? Neuvěřitelné. Líbí se mi, že dokud to jde, nepadá, hraje dál. A teď se po dlouhé době stalo, že kolem sebe má rychlé mladé spoluhráče, kteří mu dost pomáhají. Není všechno jen na něm. I když toho udělá hodně. Zejména se mi líbí Julián Álvarez. Kolik toho oddře…
Troufnete si říct, jestli případný triumf Messiho dostane v argentinské fotbalové hierarchii nad Diega Maradonu?
Je náročné toto porovnávat. Pokud se mu to ale podaří, udělá poslední krok k tomu, aby byl pro spoustu lidí konečně na úrovni Maradony.
