Žádná viditelná zášť vůči českým zákazníkům, kteří okupují polské čerpací stanice. „Osobně nemám výhrady, za firmu ale mluvit nemohu,“ říká mladý zaměstnanec pumpy nadnárodní společnosti Orlen v obci Chałupki. Je to nejbližší benzinka na polské straně ve směru z Ostravy.
V Ostravě žije 300 tisíc lidí. A protože podle statistiků připadá v České republice 572,5 aut na 1000 obyvatel (údaj z roku 2021), brázdí ulice města asi 171 tisíc vozů. To je ohromné číslo, které se u nejbližších benzinových stanic v Polsku musí dramaticky projevit. Z centra Ostravy od Nové radnice je to na pumpu nadnárodní společnosti Orlen v obci Chałupki přesně 13,4 kilometru. Očekávám, že tuhle čerpací stanici najdu obleženou nejméně tisícovkou vozů z Ostravy, k další polské benzince je to o deset kilometrů dál.
Nemuši to kypať ven
V předtuše nekonečné řady jsem raději načepoval ještě v Ostravě u tradičně levnější společnosti EuroOil, za litr naturalu 95 jsem platil 47,20 koruny. V Chałupkách se stejný druh paliva prodával v úterý odpoledne za 6,86 zlotého, například při platbě kartou České spořitelny to bylo v přepočtu 36,65 koruny (aktuální kurz PLN/CZK 5,343). Zákazník v Polsku tak ušetří víc než desetikorunu na litru paliva.
„To víte, že se to fantasticky vyplatí,“ chválí si v Chałupkách mladý řidič Tomáš Plhoň. Zrovna nabral 46 litrů nafty, nádrž je plná nadoraz. „Víc do ní nedostanu,“ říká. „Však to němuši kypať až ven,“ dodá v ostravském dialektu jeho otec. Za diesel tady Plhoňové zaplatili 39,80 koruny, v Ostravě u EuroOil by dali za stejné množství motorové nafty 49,50 koruny.
Rozdíl v ceně na české a polské straně se odvíjí od dvou faktorů. Jeden zůstane neměnný ještě pět měsíců, polská vláda snížila DPH u pohonných hmot o 15 procent. Zároveň ale záleží na aktuálním kurzu, před deseti dny například Česká spořitelna účtovala za jeden polský zlotý 5,6 koruny, teď je to jen 5,3 koruny.
Limity platí i pro Poláky
Řidič Tomáš Plhoň mi nevěří, že více než 50 litrů nafty by do osobního vozu stejně nesměl načepovat. „O žádných limitech nevím,“ říká. „Limity už platí. Maximum je 50 litrů, pak se stojan automaticky vypne. Víc prostě řidiči do osobáku nenaberou, kanystry jsou zakázané,“ říká obsluha. Na stojanech je informace uvedena, řidiči ale papír v polštině snadno přehlédnou. Dodávky do 3,5 tuny mohou načepovat až 100 litrů, traktory 300 litrů, kamiony 500 litrů.
„Limity platí pro Čechy stejně jako pro Poláky anebo třeba Němce. Musí to být spravedlivé,“ vysvětluje mladý pracovník z obsluhy stanice Orlen v obci Chałupki. „Osobně k té situaci nemám žádné výhrady, za firmu mluvit nesmím, na to máme mluvčího.“
K pumpě se táhne půlkilometrová řada vozů s převážně českými registračními značkami, Poláci jezdí raději čepovat do vnitrozemí. Je tam o pár grošů levněji, ale hlavně palivo naberou bez front. Jak rychle Češi vysají benzinku v Chałupkách, o tom ale obsluha také nesmí mluvit.
Překvapení. Palivo z české cisterny
Jisté je, že Češi pumpy u hranic vysávají poměrně rychle. Překvapením je, že palivo v polských Chałupkách doplňuje cisterna s českou registrační značkou a českým řidičem. „Poláci nestíhají, tak jim pomáháme, patříme k jedné společnosti, jsme také Orlen. Více nevím,“ vysvětlí řidič cisterny s označením Petrotrans.
Češi panikaří. Možné omezení dodávek ruského plynu by se projevilo na složenkách
Ruská hrozba stopnutí dodávek plynu bude mít přímý vliv i na cenu, kterou uvidíme na složenkách. Myslí si to jak ekonomové, tak odborníci na energetiku. Premiér Petr Fiala (ODS) uklidňuje, že vláda už hledá cestu, jak se zbavit závislosti na ruském plynu a dalších surovinách putujících k nám z této východní země. Češi se také děsí stoupajících cen pohonných hmot a někteří berou situaci do svých rukou.
Tento český přepravce pohonných hmot patří do skupiny Orlen Unipetrol, která je součástí nadnárodní firmy Orlen se sídlem v polském Plocku. Je to největší petrochemická společnost v celé Visegrádské skupině.
Žádnou viditelnou zášť vůči českým zákazníkům, kteří obsadili dříve poloprázdnou polskou čerpací stanici, nezaznamenávám. Obsluha je milá, prodá se i více zboží v krámu na pumpě. Čechy, kteří běžně nejezdí nakupovat do Polska, třeba překvapuje pestrý výběr pivních značek.
„To jsem nevěděl, kolik mají druhů piv, zkusím tohle mocne,“ zkoumá vybraný lahváč 33letý Petr z Ostravy. „Vypadá fakt mocně,“ dodá. Mocne znamená silné, obsah alkoholu v této láhvi činí 7,5 procenta. „To je osmnáctka. Jsem zvědav, co to se mnou večer udělá,“ prohlásí.
Musíme si pomáhat
Kolem benzinky se rozkládá tržiště, kam se z Ostravy jezdí za levnými nákupy. Polským trhovcům kolona českých automobilů také nevadí. „To je byznys. Až bude levnější benzin v Čechách, budeme zase čepovat u vás. Dneska musí každý pořádně počítat, co mu zůstane v peněžence,“ uvažuje dvojice prodejců zeleniny, shodou náhod jsou oba Markové.
Ochotně se nechají vyfotografovat i s pytlem brambor, je to pro ně reklama. „Kilogram za 7 korun, tak levně v Česku brambory nikde nekoupíte,“ nabízejí. „Přišla těžká doba, musíme si všichni pomáhat. Vždyť hned za hranicemi máme válku,“ dodají smutně.
V Polsku ruskou okupaci Ukrajiny prožívají mnohem intenzivněji než v České republice. Polsko-ukrajinská hranice měří 535 kilometrů a do země už dorazil milion uprchlíků z Ukrajiny.
Severní sousedé navíc poznali ruskou okupaci na vlastní kůži již třeba v letech 1815 až 1914, kdy Ruské impérium vymazalo Polsko z mapy, a Varšava se stala ruským městem. Cena pohonných hmot je teď maličkost, říkají trhovci. Všichni mají spíš obavy o svobodnou budoucnost země. A pokud Putin porazí Ukrajinu, spousta Poláků už plánuje emigraci.
