Didaktické testy z matematiky nebyly oproti minulým ročníkům náročnější. Na požadovanou úroveň sedmnácti bodů by se měl dostat průměrný žák základní školy. Redakci CNN Prima NEWS to sdělil místopředseda Společnosti učitelů matematiky Eduard Fuchs. Exministr školství Robert Plaga dodal, že na zkoušky se dá připravit, nevýhody však vidí u jednotných přijímaček.
„Zejména u maturity je důležité, aby nevznikly zásadní rozdíly v obtížnosti mezi jednotlivými ročníky. A já naprosto zodpovědně garantuji, že testy – pokud jde o matematiku – jsou srovnatelné,“ nabídl Fuchs porovnání s předchozími zkouškami.
O úrovni maturity z matematiky hovořil těsně před koronavirovou pandemií na konferenci o vzdělávání v Číně. „Kolegům z Německa, Itálie a Číny jsem ukázal dva první příklady z naší maturitní zkoušky, kterou skládal tehdejší ročník,“ líčil. Následně se zeptal, o látku kterého ročníku se jedná. Odpověď překvapila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Matematika jako strašák pro maturanty. Rapidně klesá počet studentů, kteří si na ni troufnou
„Jednohlasně se shodli, že jde o učivo cca 7. třídy základní školy. Neříkám, že všechny případy ze zkoušky jsou takové. Zodpovědně ale tvrdím, že průměrný žák základní školy by měl na požadovanou úroveň 17 bodů zkoušku udělat, a to i bez středoškolské přípravy,“ dodal Fuchs.
Neoprávněná výhoda
Nejen kvůli didaktickým testům z matematiky u maturitních zkoušek si veřejnost na CERMAT, jenž úlohy vyhodnocuje, stěžuje. Od studentů kritika nejčastěji zaznívá na obtížnost samotné zkoušky či nedostatek času na její splnění. Podle exministra Plagy není ústav pod palbou kritiky poprvé. „Vidíme to každoročně. Máme zde dvě věci: jednotnou přijímací zkoušku na střední školy a maturitu,“ připomněl v pořadu Právě dnes na CNN Prima NEWS dva typy testů, které CERMAT spravuje.
Nejsme žádné podlé mrchy, brání se Cermat. Úloha v přijímačkách se prý dá logicky vyřešit
Odbornou diskuzi o úlohách v přijímacích zkouškách vítáme, ale měla by být vedena slušným způsobem. Tak reagoval Cermat na kritiku, která se na něj snesla kvůli jedné z otázek v didaktickém textu u přijímacích zkoušek, které začátkem týdne skládali zájemci o šestileté gymnázium. Znepokojení vyjádřili zejména nad výrazy jako „podlé mrchy“, kterým pracovníky Cermatu tituloval novinář a manažer Vít Kolář.
„U maturit je základním cílem to, aby byla nastavena srovnatelnost tohoto certifikátu dospělosti. To znamená, že nějaká hranice musí být určena. Testy jsou každoročně balancovány a mají svou hranici a srovnatelnost. Dá se na ně také připravit,“ podotkl. Více kriticky pak hodnotí přijímací zkoušky.
„U jednotné příjímací zkoušky ke vstupu na střední školy bývá kritika větší a musím říct, že její obsah by si zasloužil revizi. Případně je k debatě, zda má jednotná přijímací zkouška probíhat,“ uvedl Plaga.
Přípravy na testy – zejména na ty přijímací – se však mohou změnit i v byznys. „Studie ukazují, že neoprávněnou výhodu získávají děti z prostředí, kde má vzdělávání hodnotu. Tedy, kde se rodiče dětem věnují, dokážou jim zařídit placené kurzy nebo s nimi dělají přípravu po večerech. U maturity příprava probíhá na středních školách, proto tam tento problém s placenými kurzy není,“ doplnil exministr.
