Mezinárodní časopis The Diplomat publikoval rozsáhlou analýzu, ze které vyplývá, že Čína velmi pečlivě studuje ruské vedení války na Ukrajině. Peking se soustředí především na analýzu chyb, kterých se útočník dopustil. Vědomosti může Čína podle expertů využít k útoku na Tchaj-wan.
Čína se dlouhou dobu k válce na Ukrajině příliš nevyjadřovala. Poslední dny ale vzrůstají obavy, že Peking pošle Rusku zbraně. Nejlidnatější země světa mezitím představila mírový plán, na základě kterého by mohl konflikt v Evropě skončit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: USA varují: Čína volá po míru, za zády ale balí zbraně pro Rusko. Pošle prý drony a děla
Mezinárodní časopis The Diplomat teď ale publikoval analýzu, ze které vyplývá, že čínský nezájem o válku na Ukrajině byl od začátku předstíraný. Konflikt mají velmi pečlivě analyzovat čínská vojenská média spolu s dalšími orgány. Peking tak údajně sbírá obrovské množství poznatků a dat, jež může využít k vlastní invazi na Tchaj-wan.
Hlavní postřeh? Nepůjde to snadno
Web časopisu The Diplomat informoval, že Čína analyzuje válku na Ukrajině vysoce pragmaticky a bez růžových brýlí. „Skutečně si uvědomují, že možná invaze na Tchaj-wan by byla všechno, jen ne jednoduchá. Mohla by si vyžádat velké ztráty jednotek i techniky, a to ani nezmiňujeme možnou ztrátu prestiže, které se teď čínské ozbrojené složky těší doma a zčásti i v zahraničí,“ píše se v analýze.
Ruská armáda vpádem na Ukrajinu ztratila roky budovaný věhlas. Například výsadkáři Moskvy byli bráni za nejlepší jednotky v zemi, přitom ale pohořeli hned v první den invaze v bitvě o letiště Hostomel. I to si Čína uvědomuje.
USA varují: Čína volá po míru, za zády ale balí zbraně pro Rusko. Pošle prý drony a děla
Americké zpravodajské složky zveřejnily další informace, které mají potvrzovat obavy, že Čína chce poslat Rusku zbraně. Konkrétně by mělo jít o drony, artilerii a dělostřeleckou munici. Peking již dříve podobná nařčení odmítl a z rozdmýchávání války naopak obvinil Spojené státy.
Média spojená s čínskou armádou vidí hlavní příčiny ruského selhání v letectvu a bombardování. Moskva nedokázala ovládnout vzdušný prostor, čímž vytvořila na Ukrajině paradoxní situaci, kdy nebe prakticky nemá pod palcem žádná z válčících stran.
Rusové podle čínských analytiků také doplatili na nekompetentní velení a nedostatečnou provázanost jednotlivých složek armády. „Efektivita leteckých úderů byla nedostatečná. Spolupráce se zbytkem armády jen velmi omezená,“ napsal The Diplomat s odvoláním na čínské zdroje.
Podobně měli Rusové selhat i při bombardování a ostřelovaní raketami dlouhého doletu. Čína si rovněž všímá, jak významnou roli hraje v konfliktu informační a hybridní válka. A že to, jak některé věci vypadají na papíře, se může hodně lišit od toho, jak vypadají ve skutečnosti.
„Z čínské analýzy vyplývají hlavně tři poznatky. Prvním je, že tamní armáda opravdu pečlivě sleduje válku na Ukrajině a učí se z ruských chyb. Dalším poznatkem je, že pozemní síly armády mohou nové znalosti využít k tomu, aby se prosadily na úkor dalších čínských složek. Konečně pak Čína jasně chápe, že válka na Ukrajině není pro Rusy žádná procházka růžovou zahradou,“ uvedl The Diplomat.
NY Times: Evropa si lebedila v míru, válka ukázala její moc. Bez USA to ale stále nejde
Vlivem války na Ukrajině se Evropa už navždy změnila. K tomuto závěru dospěla rozsáhlá analýza amerického listu The New York Times, podle které státy Evropské unie dokázaly aktivizovat svůj potenciál a v rozhodné chvíli pomohly Ukrajině udržet se na nohou. Médium ale rovněž tvrdí, že konflikt ukázal, že Evropa stále potřebuje, aby jí Spojené státy kryly záda.
Jak by skončila invaze na Tchaj-wan?
Experti z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia před časem provedli dosud nejrozsáhlejší analýzu průběhu potenciální čínské invaze na Tchaj-wan. Z válečné simulace, která zahrnovala desítky různých scénářů, vyplynulo, že Pekingu by se nepodařilo ostrov dobýt. Armády všech zúčastněných stran včetně USA by ale utrpěly enormní ztráty.
„Spojené státy i Japonsko by ztratily desítky lodí, stovky letadel a tisíce vojáků. Takové ztráty by poškodily globální pozici USA na dlouhé roky dopředu,“ uvedli experti v závěrečné zprávě s tím, že Bílý dům by musel například oplakat dvě letadlové lodě. Celkem by mohlo za tři týdny bojů padnout až 3 200 amerických vojáků. Čína by navíc nejspíše zaútočila na základny USA v Pacifiku.
Ztráty Pekingu by pak byly ještě vyšší. „Čínské námořnictvo by bylo v troskách, samotné jádro obojživelných operací by se rozbilo,“ uvádí zpráva. Peking by měl podle propočtů přijít při invazi o deset tisíc vojáků, ztratil by navíc 155 letadel a 138 lodí.
