Zlatá stoka
Bývala to obyčejná strouha. Její význam byl ale natolik velký, že už po několika desetiletích získala mezi lidmi přívlastek zlatá. Řeč je o geniálním vodním díle Josefa Štěpánka Netolického, které už půl tisíciletí protíná krajinu jižních Čech. Pojďte se o Zlaté stoce dozvědět víc a vydejte se s námi na výlet do kolébky rybníkářství, do jihočeské Třeboně.
Není náhoda, že jsme s kamerou pořadu Prima Česko zamířili na třeboňské Masarykovo náměstí do domu s číslem popisným 89. Právě zde strávil poslední léta svého života vizionář, rybníkář a tvůrce Zlaté stoky Štěpánek Netolický. „Oženil se v roce 1522 s vdovou po obecním písaři Dorotou Lukšovou a s tou také tento dům vyženil,“ vypráví Jana Vítková, referentka Centra Třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického a dodává: „Část domu jsme rekonstruovali a připravili jsme stálou expozici rybníkářství. To je dědictví, které se nese od 16. století.“
Zlatá stoka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zlatá stoka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zlatá stoka z výšky Zdroj: archiv CNN Prima News
Dům Josefa Štěpánka Netolického v Třeboni Zdroj: archiv CNN Prima News
Dobová mapa znázorňující, jak postupně přibývaly rybníky na jihu Čech. Zdroj: archiv CNN Prima News
Zlatá stoka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zlatá stoka Zdroj: archiv CNN Prima News
Zlatá stoka z výšky Zdroj: archiv CNN Prima News
Dům Josefa Štěpánka Netolického v Třeboni Zdroj: archiv CNN Prima News
Dobová mapa znázorňující, jak postupně přibývaly rybníky na jihu Čech. Zdroj: archiv CNN Prima News
Funkce stoky v praxi
V té době vznikly například rybníky Opatovický, Horusický, Káňov nebo Ruda, k jejichž zásobování potřeboval Netolický velké množství vody. „Tehdy byl víc lesník a myslivec než ten, který vyměřuje rybníky... ,“ vykládá dál Jana Vítková a zmiňuje i nástroje, které ke své práci používal: „Průhledítko, krokvice nebo sáhovka. Neměli to vůbec jednoduché, ale všechno to byly předchůdci vodováhy.“
Funkci stoky v praxi si mohou návštěvníci vyzkoušet hned na dvou modelech na nádvoří domu. U modelu rybniční soustavy si lze zahrát na vodohospodáře a zkusit si pomocí stavidel regulovat přítok Lužnice do Zlaté stoky.
Součástí renesančního domu s původním gotickým sklepením jsou i místnosti vhodné pro umělecké projekty, například výstavy.
Nové Muzeum rybníkářství
Dům slavného stavitele rybníků však není jediné místo v Třeboni, kam byste za zajímavostmi z oblasti rybníkářství měli zamířit. Veřejnosti se nově otevírá muzeum, které ve zdejší rybářské škole založil dlouholetý pedagog Jan Mraček. „Některé ty exponáty jsem sháněl kolem dvaceti let. Podařilo se mi jich shromáždit kolem šedesáti.“
ČTĚTE TAKÉ: Betonová katedrála vznikla jen díky nedostatku peněz. Poznejte unikátní přehradu Fláje
Tím nejstarším je jedlová roura z rybníku Olšina stará přes 600 let. I v tomto muzeu najdeme připomínku Štěpánka Netolického. „V roce 1505 budoval rybníky, jako byl Velký Tisý a Koclířov. Zhruba dva roky dělal návrhy za Petra z Rožmberka na prodloužení struhy.“
Stavbu nového umělého systému zahájil v roce 1508. „Prodloužil koryto úplně až pod Horusický rybník, kde vtéká voda zase do Lužnice u Veselí nad Lužnicí. A tehdy ta struha měla délku 18 kilometrů. Když prodloužil celou Zlatou stoku, dovršila 49 kilometrů.“
Voda jejím prostřednictvím napájí stále přes 50 rybníků a kdysi vedla k 19 mlýnům. Stoka zvýšila výnosy z rybničního hospodaření a i dnes má cenu kovu nejvzácnějšího. Cenu zlata.
