Udržet při životě algoritmy umělé inteligence stojí obrovské množství elektrické energie. Technologičtí giganti o tom vědí své a hledají cesty, jak vyrábět elektřinu a zároveň být dostatečně ekologičtí a udržitelní. Google a Amazon sází na vývoj malých modulárních reaktorů. Microsoft chce oživit jadernou elektrárnu, ve které před 45 lety došlo ke katastrofě. Giganty k těmto krokům nutí jejich vlastní závazek chránit lidstvo a planetu před globálním oteplováním.
V americkém Silicon Valley řeší, jak zachránit lidstvo. Technologické firmy zabývající se vývojem jazykových modelů a umělé inteligence si uvědomují, že spotřebovávají obrovské množství elektřiny. Stačí zadat jednu otázku chatGPT a do práce se dá superpočítač s obrovským výkonem. Další energii spotřebovává chlazení a klimatizace v datových centrech, ve kterých se počítače nacházejí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Neplatíte za energie více, než musíte? Nájemníci a majitelé malých bytů často chybují
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se spotřeba elektřiny z těchto datových center může do roku 2026 zdvojnásobit, což představuje obrovský problém z hlediska udržitelnosti a ekologie. Celý technologický svět proto hledá způsoby, jak vyrábět bezemisní elektřinu.
„Chtějí to všechno rozvíjet udržitelným způsobem a v tuto chvíli je nejlepší odpovědí jaderná energie,“ řekl výkonný ředitel společnosti S&P Global Ratings Aneesh Prabhu pro magazín The New York Times.
Technologičtí giganti si sami na sebe upletli bič a zavázali se, že do roku 2030 bude jejich provoz zcela bezemisní. Jenže stalo se tak ještě před rozmachem generativní umělé inteligence.
Microsoft oživil vzpomínky na jadernou katastrofu
Energie ze slunce a větru není stabilní, proto giganti jako Amazon, Google nebo Microsoft začínají koketovat s jadernou energetikou.
Microsoft chce oživit odstavenou a nechvalně proslulou jadernou elektrárnu Three Mile Island, ve které před 45 lety došlo k havárii a k roztavení jaderného reaktoru. Jedná se o největší jadernou katastrofu v dějinách USA, jež vedla k regulacím americké jaderné energetiky. Též se jí přezdívá americký Černobyl.
Odborníci se ale snaží uklidnit veřejnost, že v současnosti je tento obor zcela v jiném stavu než v roce 1979. „Nic v životě není spolehlivé,“ řekla pro CNN profesorka jaderné vědy Anna Ericksonová z Georgijské univerzity. „Nyní mnohem lépe rozumíme fungování jaderných reaktorů, mimo jiné díky vlně bezpečnostních předpisů, kterou vyvolala nehoda na ostrově Three Mile Island,“ dodala.
Magazín New York Times (NYT) však upozorňuje na potíže jaderné energetiky. Ty spočívají ve vysokých nákladech na výstavbu elektráren, která se většinou táhne desítky let. Další problém se skrývá v ukládání vyhořelého paliva.
V šedesátých letech USA plánovaly postavit 250 jaderných reaktorů, ale nikdy se to nepodařilo. V aktivním provozu jich je 94, což je nejvíce na světě, uvádí NYT. V posledních desetiletích ale vznikly pouze dva reaktory v elektrárně Vogtle ve městě Waynesboro. I tuto stavbu provázely tradiční problémy: předražená výstavba a mnohaleté zpoždění.
Navzdory těmto problémům ale v USA doufají, že snaha technologických gigantů by mohla oživit rozvoj jaderné energetiky, o kterou se snaží i prezident Joe Biden.
Konkurenti investují do modulárních reaktorů
Amazon a Google se na rozdíl od Microsoftu nechtějí pouštět do budování nebo oživování velkých betonových monster a vidí budoucnost v menších modulárních reaktorech.
„Ve snaze urychlit přechod k čisté energii v USA podepisujeme první korporátní dohodu na světě o nákupu jaderné energie z několika malých modulárních reaktorů, které vyvíjí firma Kairos Power," uvedl Google. Ke spuštění prvního reaktoru tohoto typu by mělo dojít v roce 2030.
O několik dní později Amazon ohlásil investici do společnosti X-Energy, jež se zabývá vývojem modulárních reaktorů. „Jedním z nejrychlejších způsobů, jak se vypořádat se změnou klimatu, je přechod naší společnosti na bezemisní zdroje energie, a jaderná energie je bezemisní. Zároveň ji lze rozšířit, proto je pro Amazon důležitou oblastí investic. Naše dohody podpoří výstavbu nových jaderných technologií, které budou vyrábět energii po celá desetiletí,“ vysvětlil Matt Garman z Amazonu, proč firma sází na tuto technologii.
Snaha zprovoznit modulární reaktory se jeví jako logická. Výstavba jednoho takového kusu stojí podle ředitele S&P Global Ratings Prabhua kolem jedné miliardy dolarů. Výstavba třetího a čtvrtého reaktoru ve Vogtle zabrala 15 let a stála téměř 37 miliard dolarů.
Další výhoda modulárního reaktoru je, že může stát hned vedle datového centra. To by pomohlo distribuci energie v rozsáhlé síti. Nyní se datová centra nacházejí v určitých regionech, například v Severní Virginii, kde mohou přetěžovat místní síť, upozorňuje NYT.
Podle americké CNN je rozšíření jaderné energetiky prakticky nevyhnutelné a k dalšímu rozvoji AI nedojde bez výrazného zvýšení dodávek energie. Jenže uvedení modulárních reaktorů a jaderných elektráren do provozu zabere ještě několik let.
„To znamená, že datová centra velkých technologických firem budou muset zůstat na kapačkách fosilních paliv, protože poptávka bude i nadále prudce stoupat,“ uzavírá CNN svůj výhled na momentální snahu technologických gigantů.
VIDEO: Firmám hrozí, že budou mít dražší energie. Ministerstva se hádají, kdo to zaplatí
